Ekologické šlápoty
Existence lidstva na planetě s sebou nutně nese jistou zátěž. Pátrání po její míře ovšem nemusí mít jen alibistický podtext. S jednoduchým tvrzením, že ničení přírody je prostě špatné, lze možná vystačit při diskusi o stavbě dálnice přes lužní les, nikoliv však v případě, kdy si klademe otázky po míře udržitelnosti lidského pobývání na Zemi. Konkrétním pokusem o odpověď je tzv. ekologická stopa.
Z krabice Plunkettovy nadace
„Jako nepřátelské družstevnímu hnutí se však záhy ukázal nikoliv k smrti odsouzený kapitalismus, ale právě nové, lidově demokratické zřízení. Tisíce kampeliček a další rozmanitá a vzkvétající družstva byla během několika let zlikvidována prakticky beze stopy.“ Slíbené pokračování o družstvech, která za první republiky rozkvetla, s nástupem komunistů vzala za své a ani s listopadovou změnou režimu nedokázala obnovit svoji zašlou slávu.
Umění je potřeba respektovat
„Například v 80. letech jsem nesměl působit v brněnské televizi, a jak mně kamarádi donesli, bylo to proto, že tam někdo řekl: Nebudeme tady trpět židovský rejdy. Nebo jsem se s tím setkal ve škole. Když jsme šli ve třetí třídě na vycházku, děti se braly za ruce a někdo řekl: Nechoď s tím židákem. Tehdy jsem ani netušil, co to vlastně je.“ Arnošt Goldflam je známý brněnský režisér a autor divadelních her.
