Povídka Jeana Giona Muž, který sázel stromy by se dala označit za manifest nenápadného aktivismu. Aktivismu méně křiklavého, ba nevnímavému oku zcela neviditelného. Přesto jsou jeho plody nějak opravdovější. Klasickou nálepkou aktivisty je boj proti nedostatkům společenského uspořádání a jejich negativním dopadům. Gionův hrdina Elzéard Bouffier oproti tomu s nevídanou skromností a zarputilostí sází stromy v holé pustině, která dělá z lidí zvířata. Z pustiny se časem stane les, a Bouffier tak doslova žije věčně v plodu své práce. Do stínu jeho stromů se vrátí zvěř a nakonec i člověk. Elzéard Bouffier je nicméně fiktivní postavou. Žijí takoví lidé mezi námi?
Jednorázový nákup článku
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.
Napsat komentář