Než to za nás vezmou srny

Soumrak vratných lahví, holoseče ve Finsku, záplava levných aut v Albánii, vraždy ekologických aktivistů v Rusku, růžové či krémové žáby na britských loukách, bizoní maso v supermarketech Tesco, první McDonald’s na Slovensku — dvě jarní čísla Poslední generace 1995 věru pozitivními vibracemi neoplývala. Ano, jistě, dočteme se v nich i o počínající výrobě ekologického uzeného sýru Zeus v josefovské sýrárně. Happy end ale vyvanul, sýrárnu o osm let později zavřeli.

Nedosti na tom, dubnové číslo muselo být věnováno památce tragicky zesnulého Josefa Vavrouška. Na jeho textu Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života netřeba nic měnit ani dnes. Stejně tak na konstatování, že zdejší ekosmečka je bez tohoto rytířského starého vlka veskrze ztracená.

Jak ale velí dobový bonton, nabídněme také pozitivní příběhy. Lesní expert Hnutí DUHA Jaromír Bláha otevřel později velmi známou kauzu „přírodního“ rekreačního městečka na území bývalé německé obce Rajchéřov v takzvané České Kanadě. Holandští investoři zde chtěli s pomocí místních podnikavců vystavět na ploše 270 ha jakési mini Las Vegas s autokempem, kasinem, krytým bazénem a jinými přírodninami. Koalice odpůrců stavby nakonec po letitém souboji plném dezinformací a účelových posudků překvapivě uspěla. „Ukázalo se, že má smysl jít i do zdánlivě naprosto beznadějných kauz,“ vzpomínal pak v roce 2003 Jaromír Bláha pro Sedmou generaci.

Jakub Patočka následně za Hnutí DUHAvyzval k demisi proslulého ministra životního prostředí Františka Bendu. Ve výzvě mimo jiné čteme: „Jste znám jako vášnivý zastánce ,monitoringu‘. Pozorovat rozpad ekosystémů je jistě důležité, ale zásadně důležitější je mu bránit. V tom jste však nevynikl, spíše naopak.“ Ministr sice stoicky nehnul brvou, už za pár týdnů ale dostal za svou monitorovací dřinu Ropáka a napřesrok v politice skončil — a pak že boží mlýny melou pomalu. Milan Štefanec nato zkritizoval olbřímí projekt mezinárodního uzlového letiště v Brně-Tuřanech. S investicí sedmi miliard korun mělo odbavit milion pasažérů ročně. Výsledná rekonstrukce letiště však byla daleko skromnější a počet cestujících od té doby vzrostl z necelých sta tisíc jenom na půl milionu. To je panečku padesátiprocentní sukces!

„Od ekologických hnutí bych také očekával víc jakési laskavosti… Ukazovat, že to jde, a vytvářet v tomto smyslu ,ostrůvky pozitivní deviace‘, vidím jako nesmírně důležité. Možná i nejdůležitější.“ Ne, to není výňatek z nedávné debaty k dvaceti letům ekohnutí po roce 1989, ale názor tehdejšího ekologického novináře Petra Jokeše.

Takže na závěr ještě jednu pozitivní deviaci, inspirovanou písní tehdy v PG interviewovaného Jiřího Dědečka: už zbývá ne 500, ale jen 485 let, než to za nás vezmou srny.