Odvrácená strana zelených listů

„Lidi se přestávají bát,“ nabízí jednu z možných odpovědí na otázku, co stojí za nebývalým vzestupem growerství (pěstitelství) a growshopů (obchodů s pěstitelskými potřebami) Viktor Kopp, majitel „tak trochu jiného growshopu“ My-Garden v Brně. A také je těch lidí stále víc. Alespoň jednou ročně kouří marihuanu přes šest set tisíc tuzemců z nejrůznějších socio-demografických kategorií: kouří zobáci i důchodci, děvčata i chlapci, boháči i chuďasi, měšťáci i vidláci, intouši i dělňasi. Aspoň jedenkrát za život si šluklo dokonce půldruhého milionu z nás, každý týden se „hodí do pohody“ na dvě stě tisíc spoluobčanů. A to už je solidní tržní potenciál.

Podle nedávné konopné inventury v časopise Reflex (3/2010), který díky svatému zápalu J. X. Doležala roztíná konopný uzel nejvehementněji, navíc zavládl v České republice „úplný drogový smír“. Od letošního ledna sice nedošlo k legalizaci marihuany, ale přechovávání menšího množství než 15 gramů už je „pouze“ přestupkem s maximální pokutou 15 tisíc korun; stejně tak zákon pouze „přestoupíte“, pokud trávu kouříte veřejně nebo pěstujete méně než pět kytek. Všechno ostatní je stále trestné: vývoz, dovoz i bezúplatná distribuce jakéhokoli množství nebo přechovávání pověstného „většího než malého množství“. A jestli si pěstujete víc než pět kytek, můžete jako zelení lvi bít o mříže až půl roku. A podle počtu prodaných květináčů neboli growboxů takových odvážlivců nebude zrovna málo.

100% bio-eko-green

Dalo by se říct, že došlo alespoň k legalizaci (a zdanění) growerského byznysu. Leckterého laika by sice při pohledu na nabídkové katalogy growshopů mohlo napadnout, že cílí na venkovní i domovní pěstitele jakýchkoli „rostlin“.V praxi však vítězí marihuana. „Ta speciální hnojiva jsou příliš drahá na to, aby si s nimi někdo hnojil angrešt na zahradě,“ vysvětluje Viktor Kopp. Stejně tak je většina výrobků z growshopů určena pro pokojové pěstování — výstižný je v tomto smyslu reklamní slogan obchodní sítě Mladý pěstitel: „vše pro pěstování nejen pod umělým osvětlením“.

S marihuanou a jejími uživateli se tradičně pojí obraz pomalého, vyklidněného, nesoutěživého světa lásky k bližnímu, respektu k ostatním bytostem a harmonie se Zemí. Z growerských internetových portálů se na vás však vyvalí trochu jiné pojmy: rychlejší, silnější, větší, vyšší, plnější nebo produktivnější. Řeč je samozřejmě
o růstu, stoncích, květech či takzvaných palicích.

Navzdory pěstování v umělém prostředí a konvenční zahrádkářské rétorice se však marihuanový marketing navenek tváří, že jede po zelených kolejích. Tvrzení typu 100% Natural, 100% Bio, Pure Organic či EarthSafe najdeme na obalech, propagačních letáčcích či v inzerátech konopných časopisů (Konoptikum, Soft Secrets) habaděj. Nakolik se jim dá věřit?

Odpovědět je těžké už jen proto, že největší domácí growshopy mají ve své nabídce zhruba dva tisíce výrobků — počínaje semínky, hnojivy, substráty či „bio-ochranou rostlin“, přes osvětlovací, ventilační a zavlažovací systémy až po stroje zpracovávající sklizené rostliny. Dotkněme se tedy alespoň několika oblastí.

Kam se hrabe příroda

Ideálům ekologického zemědělství se vzdaluje už využívání všemožných půdních substrátů, zpravidla na jedno použití, a jejich sofistikované hnojení podle pečlivě vypočítaných dávkovacích tabulek. Některé substráty jako třeba Bio-Coop už jsou rovnou předhnojeny, aby vám na pár týdnů ulehčily práci. Vedle biominerálních hnojiv jsou hojně zastoupená hnojiva či humusy biologické, například z ryb, žížal, netopýřího trusu nebo slupek od vína. Hlavní potíž je, že jakožto organické, přírodní nebo bio se tváří skoro všechny zeminy, hnojiva a jiné posilovače. Jen nemnozí výrobci (Grotek, Canna) však splňují certifikaci OMRI, která zaručuje sníženou zátěž pro životní prostředí, nebo jiné ekoznačky. Ojedinělým případem je firma BioBizz, která kromě OMRI nese i logo ekologicky šetrného výrobku a značku CU zaručující ekologický původ vstupních materiálů. „Někteří zákazníci se na složení ptají, ale je jich menšina,“ říká Viktor Kopp při pohledu na pytle „biosuper mixu“ v malém chlaďáku, který dřív sloužil masně. Častá tvrzení konopných firem, že jsou „bio“, podle něj odpovídají pravdě tak z poloviny.

Velká část doma vypěstované marihuany však už dnes ať už bio či nebio zeminu nepotřebuje, nahradila ji kokosová vlákna či hydroponické, respektive aeroponické pěstební systémy, které si vystačí s živnými roztoky, vzduchem a různými růstovými stimulátory. Důraz na maximalizací výnosů na malém prostoru nedávno vyústil do vertikálního pěstování, kde se rostliny štosují nad sebou po obvodu „kolosea“. (Podobnost s drůbežími velkochovy je čistě náhodná.) Aby se v něm kytky jen tak neflákaly, můžeme jim třeba přikoupit Bio-G-Power tablety s rozpustitelným CO₂, a dosáhnout tak „optimální rychlosti růstu“. Kam se hrabe příroda.

Za přírodní hranou se ocitají též pokusy vyšlechtit co nejefektivnější a nejodolnější odrůdy. Pomocí ozařování se tak zrodila feminizovaná semínka, u nichž je zaručeno, že z nich vzejde kýžená samice-nosnice. Poměrně novým hitem jsou pak samonakvétací semena, urychlující dobu pěstebního cyklu. Spousta firem v čele s těmi nizozemskými tak neúnavně nabízí nové, vzrušující odrůdy — můžete zkusit třeba Červeného nebo Bílého trpaslíka ze světoznámé semenné banky Buddha.

Častým problémem vedoucím — přese všechny kultivační pokroky — k horší kvalitě byliny a jejich účinků je neproplachování. To by se mělo provádět týden či dva před sklizní, aby se všechny ty „organické“ a „přírodní“ chemikálie odplavily. Velkopěstírny orientované na co nejvyšší zisk tuto fázi mnohdy přeskakují. A samozřejmě — když už proplachovat, tak kupříkladu přípravkem Final Solution…

Individuální slunce

Dále je nasnadě, že velkou ekologickou zátěž představuje intenzivní osvětlování, v prvních týdnech růstového cyklu 18hodinové, v následujících „jen“ 12 hodinové. I když už jsou na trhu LED diody (zhruba pětkrát energeticky efektivnější, ale zatím příliš drahé) i běžné úsporné zářivky, většina growerů dosud zapíná mnohasetwattové sodíkové či metalhalogenidové výbojky. Svícení je tak přijde na docela slušné peníze. Ne nadarmo používá policie při odhalování pěstíren jak informace ČEZu o abnormálním odběru energie, tak termovizní techniku zaznamenávající výrazné zdroje tepla. „Sodíku se ale navzdory tomu zatím nic nevyrovná, má v účinnosti nejblíže ke slunci. V blízké budoucnosti jej ovšem ty LED diody nahradí,“ předpokládá Viktor Kopp. Jejich další výhodou totiž je, že na pestrobarevných LED panelech můžete zacílit bodovku na konkrétní rostlinku. No řekněte, nechtěli byste takové individuální slunce?

Spousta energie i vody pak padne i na čím dál tím automatizovanější pěstební systémy s čerpadly, ventilátory, měřicími přístroji a jinými nezbytnostmi. Stejně jako u jiných hobby se tak konopný kutil snadno chytne do nekonečné smyčky nových, jistěže vymakanějších technologií.

Také s počtem domácích značek na trhu to není kdovíjaké. Mezi desítkami mezinárodně zavedených firem je těch tuzemských jen několik, například MikroLab (s třísložkovým hnojivem JungleInDaBox zaručujícím „zdravé listy, masivní produkci a megakořeny“) či AgroBio Opava (fungicidy a insekticidy). V některých growshopech můžete koupit i konopné masti firmy Bayer & Ramsy nebo třeba cigaretové papírky z OP papírny v Olšanech u Šumperka. Naprostá většina souvisejícího zboží pochází z dovozu, který ekostopu výpěstků pochopitelně prodlužuje.

Pravá svoboda?

Zdá se, že pěstování (i konzumování) marihuany provázejí podobné trendy industrializace, individualizace nebo komercionalizace, jaké jsou běžné u baumaxových zahrádkářů nebo třeba snowboarďáků; alespoň v tomto smyslu se konopná scéna stává pevnou součástí moderní společnosti.

Ano, možná jsme teď vykreslili příliš temný obraz, který není vůči v mnohém sympatické subkultuře (konopí je opravdu lék), dlouhodobě buzerované státními orgány i „chlastající většinou“, spravedlivý. Kdyby se mohlo, jistě by se v daleko větší míře pěstovalo konopí venku. Pokud si ale nemáme lhát do eko-kapsy, měli bychom si odpovědět na otázku, kdo všechno za onu „pravou svo-bodu bez kouře“, jak zní jeden reklamní slogan na vaporizér, vlastně platí.