Editorial

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

toto číslo má tři poznávací znamení: hmyz, děti a rozhovory. Chceme jimi naznačit, že bychom měli myslet na naše hmyzí bližní, vychovávat děti v rytmu přírody a vstřícně spolu mluvit.

O mizení hmyzích populací se dozvídáme i z hlavních médií, takže už se nemůžeme vymlouvat, že jsme netušili, co činíme. Vedle příčin úbytku hmyzu a tipů na jeho předcházení se Štěpán Jindra s láskou věnuje i našemu „miláčkovi“ klíštěti a Renata Svobodová zjišťuje, kdy se hmyz stane pravidelnou součástí místního jídelníčku.

Výchovu a vzdělávání dětí přibližujeme též v několika textech: Marie Drahoňovská se vydala na zelený tábor do severoitalské Monzy, Veronika Kicková se ohlíží za domácí výchovou svých dětí a Hana Doležalová rekapituluje necelé desetiletí od vzniku první tuzemské lesní školky. Letí to, co?

Vedle rozhovorů s entomologem Lukášem Čížkem a ekopedagožkou Justinou Danišovou jsme hovořili i s básnířkou Magdalénou Šipkou a hudebníkem Tomášem Klusem. Ten podporuje kampaň Zachraňme lesy, vydává novou desku Spolu a nechce se pasivně smířit s životem v Babišově.

Mockrát vám děkujeme za čtenářskou přízeň, budeme ji v časech přiškrcování neziskového sektoru potřebovat. Připomínám, že k předplatnému nově nabízíme Deník do divočiny od vzdělávacího centra TEREZA a recy utěrku od Bagy design. A nezapomeňte také, že průběžně vylepšujeme náš nový web.

Hodně hmyzu a vstřícnosti přeje

Vít Kouřil