It works!

11. června 2012 /

Doba je zlá, doba je zlá, doba je zlá / Ako všetko, čo sa v rádiách hrá… zpívá slovenská kapela Živé kvety (brněnskou mutací deníku Právo mimochodem omylem přejmenovaná na Živé krevety). Naštěstí jsou tady i světlé rádiové výjimky. Pro někoho pražské Rádio 1, pro Zuzku Vlasatou komunitní stanice 90.3 KEXP ze Seattlu.

Tudíž i ta „zlá doba“ má své světlé momenty. Samozřejmě záleží na úhlu pohledu. I takřka dvěstěpadesátitisícová dotace od ministerstva životního prostředí pro Mladé konzervativce může ledaskoho potěšit… (zvláště, když desítky ekologických organizací „utřely“). Ale žádný strach, ještě stále nejsme u dna. Totéž ministerstvo totiž v uplynulých týdnech vrátilo na Ředitelství vodních cest dokumentaci EIA (posouzení vlivu na životní prostředí), hodnotící dnes už prakticky bájné jezy na Labi. Podruhé.

O co jde? Českou republikou protéká jedna taková větší řeka. Labe se jmenuje. Ústí do Severního moře, jezdí po ní lodě a mezi Děčínem a hranicemi s Německem, vlastně i jinde, je opravdu krásná. Ale speciálně za tím Děčínem stojí za vidění. Po obou březích ji lemují docela fascinující, vysoké pískovcové skalní stěny (ty barevné tečky jsou lezci a lezkyně). Na levém břehu železnice. V Dolním Žlebu převozník. Chátrající, byť stále honosné německé vilky. Überromantisch…

Většině obyvatel České republiky se to možná nezdá — nebydlí totiž poblíž Labe, případně Vltavy, ale i u nás máme lodní dopravu. Lodní dopravu ano, ale podmínky pro ni nikterak úžasné. Slovy Ředitelství vodních cest právě na adresu Labe: „Důvodem je 40 kilometrů dlouhý úsek řeky od státní hranice se SRN, který má díky výrazné rozkolísanosti průtoků limitující význam pro splavnost, a tím i efektivní využití celé labské vodní cesty z pohledu naší země. Každoročně je díky nízkým průtokům zastavena plavba v tomto kritickém úseku přibližně na 3 až 6 měsíců.“

Et voilà. Na všechno máme řešení. Za Děčínem postavíme jezy, nalijeme do nich miliardy kaček, vybagrujeme krásná a vzácná říční stanoviště, a je po problémech. Lodě budou jezdit 345 dní v roce a přírodě nový design jenom prospěje.

Svět je ale občas nespravedlivý na obě strany (tedy nejen vůči „ekologům“). O jezech na Labi se u nás mluví už zhruba od roku 1993 a právě podruhé vrácená EIA jim zasazuje zásadní ránu. Například jim de facto znemožňuje čerpat peníze z evropských fondů. A bez nich si holt rejdaři zase neškrtnou.

Nevládní organizace a takzvaní aktivisté se opravdu snaží být konstruktivní, racionální a vůbec. Nicméně praxe ukazuje, že všemožná správní defenzíva občas nese svoje ovoce… Dokazují to jezy, dálnice D8, ale třeba i potenciální spalovna u Karviné, pozastavená díky biotopu vzácné vážky.

 Jo a aby toho nebylo málo: australským Aborigincům se podařilo dosáhnout rozšíření národního parku Kakadu o — světe div se, nic není nemožné — rozsáhlé území bohaté na uran.

Teď před létem si snad přát už jen nějaký ten uran i na Šumavě. Ne?

Předchozí díly Terrapie najdete tady

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.