Jak izolovat těžce zadarmo

Jak izolovat ekologicky a pokud možno levně? Ekozahradník a přírodní hospodář Jaroslav Svoboda v letos vyšlé publikaci Teplo domova kategorizuje ekologické stavitelství do tří typů. Na stavby z úplně surových přírodních materiálů, stavby z přírodních materiálů s „čárovým kódem“ a ekologicky šetrné domy s kombinacemi přírodních i uměle vyrobených materiálů. Do poslední kategorie spadá drtivá většina nízkoenergetických domů a v podstatě všechny domy pasivní (díky rekuperaci neboli zpětnému získávání tepla).

Zatímco první typ ocení opravdoví fajnšmekři, stavby z přírodních materiálů „s čárovým kódem“ jsou nejdostupnější pro většinu lidí. Důležitý aspekt totiž hrají zákonné normy, které lze samozřejmě obcházet, ale pouze „na samotě u lesa“. Naopak v řadovém domě prostě člověk musí splnit požární předpisy, a to jde bez chemikálií či specificky vrstvených zdí obtížně.

Moli a další úskalí

Zatímco dnes tolik oblíbená sláma dokáže za určitých podmínek splnit i ony požární směrnice, může v sobě naopak — podobně jako ostatní materiály — obsahovat různé chemikálie z postřiků. Nicméně o slámě toho dnes už najdeme mnoho. Rád bych zde proto zmínil další zajímavý izolační materiál, ovčí vlnu.

Ta v sobě skrývá jednu hlavní nevýhodu — musíte dobře promyslet ochranu proti molům. Nejčastěji se používá přípravek Molatin SP, který ovšem časem vysublimuje (samozřejmě i do vaší domácnosti). Společnost Isolena pak používá speciální roztok soli dodávaný z Německa a garantuje trvalou ochranu proti molům. Často narazíme i na použití borité soli, která ale (podobně jako oba předchozí případy) v podstatě nejde sehnat.

Jedinou chemikálií, na kterou jsem doposud narazil a kterou bez problému fyzická osoba sežene, tak zůstává močovina. Jedná se o organickou sloučeninu, která se na vlnu nanáší buď mlhovinou tříprocentního roztoku, nebo se vlna v tomto roztoku máčí. Jak dlouho ovšem tato látka vlnu před moly ochrání, se mi doposud nepodařilo zjistit.

foto: Agri Missouri

Druhý poměrně nepříjemný aspekt ovčí vlny tkví v jejím zpracování. Když seženete zdarma ovčí vlnu, pravděpodobně ji budete chtít vyprat od výkalů a moči, aby vám v domě nepáchla. Ručně by vám to ovšem trvalo měsíc/e, a pokud nemáte dostatečně otupělé čichové buňky, rozhodně tento postup nedoporučuji.

Nejlepší metodou je rozprostřít vlnu po louce, nechat ji pořádně několikrát propršet a pak vysušit. Nebo ji strčit do rybářské sítě, nechat pár hodin proprat v potoce a následně usušit. Ve všech třech případech ovšem hrozí zplstnatění vlny vlivem rychlých změn teplot.

Jakmile vlnu vyperete, můžete ji impregnovat proti molům a vyčesávat, čímž se zbavíte krátkých vláken ve prospěch těch dlouhých, schopných držet tvar. A pak už zbývá jen vlnu mykat, tedy klást na sebe vodorovně vlákna tak, aby držela pohromadě.

Jak izolovat: vlní experiment

Pokud vám pomáhá deset přátel, máte dostatek prostoru, vlny a ručních česaček a chcete zateplit malý domeček, celý proces vám zabere minimálně týden práce. Jednotlivci by to trvalo alespoň měsíc.

I proto jsme se s rodinou rozhodli pro malé experimentování a chceme při zateplování svislých zděných zdí naší koupelny dát do vnějšího dřevěného roštu vlnu zpracovanou v různých fázích — tedy úplně surovou nevypranou, pouze vypranou, částečně vyčesanou a zcela zpracovanou do finálního mykaného ovčího rouna. Vlnu však vždy ošetříme roztokem močoviny, navíc chceme kus zateplit i vlnou s čárovým kódem.

V zimě si pak půjčíme termokameru a zjistíme, zda je vlastně vůbec nutné celý proces zpracování ovčí vlny absolvovat. Pokud byste i vy rádi použili při zateplování vlnu, nezapomeňte dobře promyslet, jak zabránit jejímu sesedání. Jinak totiž hrozí, že u stropu vznikne vzduchová mezera bez vlny, a naopak u země se vlna příliš stlačí, čímž se snižují její izolační vlastnosti.

Slaměný dům = tlustý dům

Všem zmíněným nevýhodám navzdory představuje ovčí vlna v současnosti poměrně zajímavý materiál. Pohlcuje některé škodliviny z ovzduší, například formaldehyd, acetaldehyd, benzaldehyd, fural a mnoho dalších. Je hygroskopická: váže na sebe vodu, čímž reguluje vlhkost vzduchu v místnosti, přičemž množství vody ve vlně může dosáhnout až 35 % její váhy, aniž by se snížily izolační vlastnosti. A její izolační schopnosti lze srovnat s dnes běžně používanou minerální vatou.

Kromě toho se dá snadno sehnat zadarmo u některého z chovatelů ovcí, kteří vlnu často složitě vyhazují, protože se díky samozhášecí schopnosti obtížně pálí — při drobné výpomoci při stříhání ovcí vám ji rádi přenechají.

foto: H2O Alchemist

Premiantem přírodních domů nicméně stále zůstává sláma, především kvůli relativně snadné dostupnosti a dobré zpracovatelnosti — balíky vám udělají přímo na poli a vy si je „pouze“ utáhnete.

Abyste však dosáhli stejných izolačních vlastností jako u vlny či jiných materiálů, potřebujete přibližně o patnáct až dvacet centimetrů tlustší vrstvu slámy, jelikož její izolační schopnosti nejsou tak bravurní. A při promýšlení, kolik prostoru zabírá každý centimetr zdí, se jedná o dost zápornou vlastnost. Na druhou stranu sláma dokáže teplo akumulovat, což vlna neumí.

Zkompostovat dům

Pro Jaroslava Svobodu, který spatřuje budoucnost především ve stavbách z úplně surových přírodních materiálů, tedy těch, které si sami zpracujete a sami zajistíte z lokálních zdrojů, připadají v úvahu jako izolační materiály právě sláma a ovčí vlna.

U ostatních se bez průmyslového zpracování neobejdeme, ať už se jedná o rychle se rozvíjející konopí, rákos či len, často využívanou celulózu nebo perfektními vlastnostmi obdařené dřevovláknité desky a rohože, které si sami na zahradě zpracujeme jen těžko.

Přesto navrhuji poohlížet se i po ostatních materiálech, protože ve srovnání s konvenčními stavebními materiály se ty „přírodní s čárovým kódem“ chovají k životnímu prostředí i k obyvatelům konkrétních domů o dost šetrněji. Například výroba konopné izolace v objemu jednoho metru krychlového zhltne přibližně 80 kilowatthodin (kWh), celulóza a pružná dřevovláknitá rohož 100 kWh, zatímco minerální vata 400 kWh a polystyren 760 kWh.

Navíc přírodní izolační materiály často vykazují zápornou hodnotu tvorby oxidu uhličitého a především jsou recyklovatelné, takže až domy doslouží, stačí je zkompostovat.

Kontakt na autora: grohmann@sedmagenerace.cz.