Jak vytvářet hudbu společně s velrybami

Píseň velryby hrbaté není těžké zaslechnout. Stačí, když ponoříte hlavu pod hladinu některé z tropických oceánských vod, kde se tyto velryby shromažďují během zimní sezony plození, a uslyšíte spoustu vzájemně se překrývajících chorusů, dlouhá melodická témata, která sledují přesné melodické struktury a mohou se rozvíjet i po několik hodin. Zpívají pouze samci, a to patrně proto, aby přilákali pozornost samic. Nikdo ovšem zatím nepozoroval, že by samice velryby hrbaté projevovaly o zpěv nějaký zájem. Samci mu však věnují velkou pozornost. Všichni tito velrybí chlapíci zpívají stejný nápěv, ale neustále ho mění; každý další týden zní trochu jinak, než zněl o týden dřív. Proč to dělají, nicméně nevíme — s ničím podobným se u žádných ptačích zpěvů nesetkáváme.

Ostatní druhy velryb používají zvuk zcela odlišnými způsoby. V arktické oblasti můžete zaslechnout běluhy, jak nad mořskou hladinou či pod ní vyluzují divoké kakofonie hlasů. Podobá se to jakési ohromné skupinové konverzaci, i když my nevíme, o čem spolu velryby diskutují. Všude ve světových oceánech se sperma, vylučované velrybami, projevuje zvukem, který připomíná nepravidelné, silné cvaknutí, jež je u každé skupiny velryb odlišné. Dohromady zní tyto zvuky jako shromáždění západoafrických bubeníků. Kosatka vyluzuje přesné hvizdy, které nám umožňují určit, ze které rodiny pochází, takže její teritorium lze určit jen podle jejího volání.

Plul jsem z ruského Bílého moře do úžiny ostrova Vancouver a dál až do velké Havajské laguny mezi ostrovy Maui a Lanai. Hrál jsem na svůj klarinet přes reproduktor, který byl umístěn pod hladinou, živě velrybám a současně jsem pomocí hydrofonu zaznamenával, jak na to velryby reagují. Tento záznam obsahuje některé z takovýchto živých duetů, které představují tajuplné pokusy, jak použít hudbu napříč liniemi druhů. Nebuďte překvapeni, jestliže vám zní víc než lidsky, přestože jsme většinu těchto zpěváků nikdy před tím nepozvali do našich hudebních kapel.

Další hudební nahrávky byly vytvářeny ve studiu, kde jsem se snažil poučit nejen z témbru kvičení velryb, ale rovněž ze struktury jejich komplexních hlasových kódů. Nemůžeme sice poznat, co velryby říkají, ale můžeme sdílet pomalou vznešenost jejich tvaru i jejich povahy. Hudba má nádhernou schopnost navzájem křížit linie druhů, i když velryby přitom samozřejmě zůstávají mokré, zatímco my jsme v suchu.

Nemůžeme sice se zvířaty přímo hovořit, ale můžeme s nimi společně vytvářet melodie, které zlepší naši schopnost naslouchat a učit se. Proč v hlasech ostatních zvířat slyšíme rytmus a melodie? Příroda vyvinula hudbu a my jsme jen jedním z mnoha druhů, které ji dostaly. Jakmile si uvědomíme, že oceán je plný takovýchto krásných písní, nemůžeme ho nechat zemřít. Svým vlastním malým způsobem nás hudba může pomoci všechny zachránit.

—

Přeložil a úvodní odstavec napsal Jiří Zemánek.