Jak zachránit zelený pás

Dolní Rakousko je rozlohou největší rakouskou spolkovou zemí. Na jejím území se také nachází největší počet rozmanitých přírodních lokalit. Přibližně jedna třetina rozlohy je kvůli svému ekologickému významu chráněnou oblastí. Každá z jednotlivých oblastí má svůj plán péče, za který zodpovídají příslušné odbory spolkových zemí, orgány dohledu, obce, spolky, zemědělci a mnohé další subjekty.

I některá oficiálně chráněná území však vhodné plány péče stále postrádají. Zatímco v národních parcích má vše svá pevně daná pravidla, u oblastí, kde za ochranou nestojí žádná oficiální instituce, chybí konkrétní dohled. A bez dohledu se může stát, že mokřady zarůstají keři, důležité stromy, v nichž se líhnou vzácní ptáci, pokácejí dřevorubci, vlhké nížiny mizí pod těžkou technikou. Jednou z takových oblastí je i Weinviertel (česky Vinná čtvrť), a právě tady vznikl začátkem loňského roku první pokus o zavedení moderního a účinného systému ochrany přírody — pilotní projekt, který by měl zkoordinovat všechny nezbytné činnosti a služby zajišťující ochranu a zároveň vytvořit systém udržitelného obhospodařování přírody. Síť chráněného území Weinviertel vzniká pod iniciativou Naturland Dolní Rakousko, kterou zaštiťuje eNu — Agentura pro otázky energie a životního prostředí Dolního Rakouska.

foto: Rudolf Jureček

„Aby se unikátním místům v naší oblasti dostalo vhodné péče, rozhodlo se oddělení ochrany přírody spolkové země Dolního Rakouska vydat studii, jak nynější nevyhovující situaci řešit. Co bylo hlavním zjištěním? Území, jehož těžiště představuje především známý přírodní klenot Luhy Moravy a Dyje (March-Thaya-Auen), potřebuje organizaci, která je pevně ukotvená v regionech a bude propojovat správce oblastí, instituce, majitele pozemků a zemskou vládu,“ říká Robert Kraner z agentury eNu, jež dostala tento úkol na starosti.

Notuje si s ním i zemský radní pro životní prostředí Stephan Pernkopf : „Dolní Rakousko bylo vždy vzorem v ochraně přírody. Již v roce 1924 přijalo první zákon na ochranu přírody. Tímto projektem podnikáme v oblasti Weinviertel zásadní krok správným směrem — chceme cenná přírodní území zachovat i pro příští generace.“

Krajina přírodních unikátů

A čím jsou vlastně luhy Dyje a Moravy tak zajímavé? Spolu s luhy Dunaje tvoří v Rakousku, Česku a Slovensku mokřadní oblast o velikosti 60 tisíc hektarů, v níž žije a roste více než 500 druhů ohrožených rostlin a živočichů. Jedná se i o jednu z hlavních tahových, odpočinkových a hnízdních oblastí ptáků v Rakousku, a proto ji Koncepce ochrany stanovišť a druhů Dolního Rakouska označuje jako jeden z nejdůležitějších ekosystémů. V roce 1982 byla celá oblast Moravy, Dyje a Dunaje vyhlášena takzvaným ramsarským mokřadem — oblastí chráněnou Ramsarskou úmluvou, mezinárodní smlouvou o ochraně mokřadů, poskytujícím domov vodnímu a mokřadnímu ptactvu. Tato dohoda jednak územně vymezuje jednotlivé chráněné oblasti, jednak určuje způsob obhodpodařování a také zavazuje k mezinárodní spolupráci. V Rakousku najdeme celkem devatenáct ramsarských lokalit o celkové rozloze 138 259 hektarů.

foto: Rudolf Jureček

Ramsarská oblast luhů Moravy a Dyje se rozkládá na severu od Vranovic u Brna přes soutok Dyje a Moravy u Hohenau až dolů k ústí Moravy do Dunaje pod hradem Děvínem. Přežití luhů a všech druhů, které v nich žijí, závisí na pravidelných přirozených záplavách. Mimořádně vysokou druhovou rozmanitost zajišťují různorodá suchá a mokrá stanoviště, která se v oblasti střídají. Najdeme tu mnohé odlišné typy vod, lesů i luk, v malé míře také písečné břehy a solné půdy. V místech, kde se území hospodářsky využívá, pak také pole, rybníky, vrbiny a terénní prohlubně.

Řeka Dyje je největším přítokem Moravy, jejíž říční systém je tvořen luhy. Morava je zase jedním z největších přítoků Dunaje a její úsek ležící v ramsarské oblasti vede hraničním územím mezi Rakouskem a Slovenskem a mezi Rakouskem a Českem. Vzhledem k tomu, že úzký pruh podél „železné opony“ nebyl téměř čtyřicet let přístupný, zůstaly tu zachovány cenné a nebývale biologicky rozmanité ekosystémy. Tento „zelený pás“ vede napříč Evropou a zahrnuje také jednu z nejdůležitějších migračních tras velké zvěře: alpsko-karpatský koridor.

Moravské luhy jsou součástí evropské sítě chráněných území Natura 2000. Pro ptáky tato místa představují jednu z nejvýznamnějších hnízdních lokalit a zimovišť ve střední Evropě. Můžeme se tu potkat s tak vzácnými druhy, jako je orel královský, luňák červený nebo chřástal polní (s tím však pouze v noci). Dobře se tu cítí i čáp černý, zejména pak ve starých lužních lesích, kde je klid. Během sezonní migrace zavítají do luhů také kormoráni a různé druhy hus.

Rosnička stromová, foto: Ute Nüsken.

Luhy se nacházejí v oblasti, kde spadne ročně poměrně málo srážek, zato se zde pravidelně opakují záplavy, takže se tu střídají dva extrémy — sucho a nadměrné vlhko. V tomto prostředí se vyskytují unikátní biotopy se vzácnými druhy. Na loukách hnízdí vedle vzácných konipasů lučních čápi bílí, doma jsou tu také chránění obojživelníci, třeba výrazně barevná rosnička zelená. Nepřehlédnutelné jsou i vzácné rostliny jako česnek hranatý nebo plamének celolistý. Ze savců tu můžeme zahlédnout jeleny lesní, divoká prasata, bobry, vydry a divoké kočky. Nahoře na stromech žijí impozantní velcí ptáci — čápi černí a volavky. Lužní les poskytuje domov i nejrůznějším dravcům, například zmíněnému luňáku červeném a hnědému. Lužní vody oplývají životem: záplavy umožňují rostlinám šířit svá semena a živočichům klást vajíčka napříč celou oblastí. Na vlhkých březích rostou ostřice a rákosiny, v nichž žijí další vzácné druhy ptáků.

Společně za vzděláním a ochranou přírody

Aby mohly všechny tyto nedocenitelné přírodní unikáty, přetrvávající v lužních lesích po staletí, žít nerušeně dál, potřebujeme vytvořit efektivní systém jejich ochrany. Na něm teď na rakouské straně začínají společně pracovat oblastní správa Weinviertelu, vláda Dolního Rakouska, Světový fond na ochranu přírody (WWF) a místní sdružení a odborníci. V prvních dvou letech by tu mělo vzniknout vzdělávací centrum eNu s pracovištěm v Hollabrunu. To bude řešit všechny otázky a žádosti související s místní ochranou přírody, nebude však disponovat žádnou rozhodovací pravomocí. Bude zato koordinovat první projekty na ochranu vlhkých luk, stromů vhodných pro hnízdění či přirozeného toku řek a poskytovat péči v lužní oblasti Moravy a Dyje.

Více informací: www.naturland-noe.at. Přeložila Simona Horká. Fotogalerii z Weinviertelu najdete zde.