Lidé jsou víc než uhlí

21. listopadu 2008 /

Hlavním tématem patnáct let staré Poslední generace se v souvislosti s (marným) pokusem o záchranu Libkovic stala spálená země severních Čech. Regionu, který po všech stránkách doplatil na půlstoletí trvající hnědouhelné šturmování. Jan Piňos v textu Úplné vyuhlení 2232 dokonce zmiňuje takzvanou velkou variantu rozvoje, podle níž měla být ve 23. století vyuhlena celá oblast mezi Ústím nad Labem a Chomutovem. Naštěstí šel polistopadový vývoj humánnější a ekologičtější cestou, i když ne o mnoho — limit 20 milionů tun vytěženého uhlí ročně, jak požadovala vládní vyhláška č. 444/1991, tamější těžaři nikdy nerespektovali. A namísto ekoaktivisty navrhovaného zavedení moderních spalovacích technologií ČEZ, jak známo, elektrárny postaru odsířil a dotoval jimi dostavbu Temelína. Z ekology a ekoaktivisty požadovaného programu obnovy severočeské pouště se tak po patnácti letech splnilo nemnoho. Na druhou stranu stále (ještě) stojí tehdy ohrožený zámek Jezeří i obce Černice, Chabařovice, Březno či Horní Jiřetín — ačkoliv tehdejší starosta Horního Jiřetína Miroslav Štýbr smutnil: „Život mám za sebou a na mně jako osobě starosty vůbec nezáleží. Zastupitelstvo je úplatné a důl má ze všeho legraci. Všechno zpochybňuje. Veškerá snaha je marnost nad marnost…“

Další ekolahůdku naservírovala PG v podobě dopisu několika ekologů (například Josefa Vavrouška, Ivana Dejmala či Václava Mezřického) tehdejšímu premiéru Klausovi, ve kterém vyčítají jeho vládě nekoncepční ekologickou politiku a přehlížení negativních trendů. Václav Klaus nezaváhal a se suverenitou jen jemu vlastní udeřil: „přestože se nazýváte odborníky v oblasti životního prostředí… málo jste porozuměli širším souvislostem“. Samozřejmě souvislostem ekonomickým, o nichž idealističtí, maximalističtí a fundamentalističtí ekologové neměli ani potuchy. Josef Vavroušek k tomu jen stačil poznamenat: „už dlouho jsem nečetl tak vnitřně rozporný a arogantní dopis“.

Ostatní prominou, jen telegraficky: Jan Keller si dobrých deset let před nedávnou mediální kauzou všiml, že se stáváme popelnicí západní Evropy, Jakub Patočka se (marně) pokusil čelit Maastrichtské smlouvě založením Středoevropského bloku obnovy a Petr Vozák na závěr poutavě zachytil školské turné písničkáře Emila Pospíšila, propagujícího zdravou výživu, sitár a ekologické povědomí. Převelká škoda, že Emil i Josef Vavroušek krátce poté náš svět nuceně opustili.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.