Petice

22. října 2012 /

  • Zachraňme přírodu. Ochrana a obnova přírody jsou klíčové pro naše přežití. Je třeba rozšířit chráněná území, začít přírodu obnovovat a zrušit dotace, které přírodu ničí. Ničení přírody se nesmí nikomu vyplatit. Vyzvěme vládu a europoslance k okamžité akci a závazkům: například rozšířit chráněná území a prosadit ochranu a obnovu alespoň na 30 procentech území. Celé znění výzvy Greenpeace najdete na www.zachranmeprirodu.cz.
  • Albertova krutost. Jak klame supermarket Albert své zákazníky pod nálepkami Čerstvé kuře, můžete zjistit díky Obráncům zvířat na www.albertovakrutost.cz, a zapojit se tak do Týdne proti Albertovi.
  • Havrani v Brně. Město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která má propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2 tisíce osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. Jihomoravská pobočka ČSO, společně s Českým svazem ochránců přírody Morava, NESEHNUTÍm a Limity jsme my upozorňuje, jak devastující vliv na ptáky i přírodu v Brně by zamýšlená výstavba lanovky měla a apeluje na úplné zamítnutí celého projektu. Petici ke stažení a podpisu najdete na www.birdlife.cz/havrani-v-brne/kde-podepsat-petici/. Na jaře pořádá ČSO spoustu doprovodných podpůrných akcí.
  • Pomozte s výkupem ptačích parků. Již několik let vykupuje Česká společnost ornitologická (ČSO) přírodně cenná území, kde žijí ohrožené druhy ptáků, ale i dalších živočichů. Josefovské louky, Mnišské Louky, Kosteliska, Malá Lipová a nově Zbudovská blata, to jsou lokality na více než 120 hektarech, kde již ČSO zajišťuje kosení, pastvu, buduje tůně a zpřístupňuje území milovníkům ptáků. Pomozte rozšířit ptačí parky: darujme.cz/rozvoj-ptacich-parku.
  • Budoucnost bez plastů. Pod křídly OSN začala v listopadu vznikat dohoda, která má potenciál řešit problém se zamořením plasty. Naftařské a plastové velmoci jako jsou Saúdská Arábie, Rusko, Indie, Írán nebo Čína a zástupci petrochemického průmyslu se totiž omezení výroby plastů brání. Jedná se pro ně o další ztrátu zisků po poklesu významnosti fosilních paliv. Argumentují tím, že se zlepšily možnosti recyklace, podle Programu OSN pro životní prostředí je však plastového odpadu celosvětově recyklováno méně než 10 procent a velká část končí v oceánech, jak upozorňuje Arnika. Úmluva bude muset řešit i zdraví nebezpečné chemické látky v plastech a mohla by se tak stát důležitou silou v omezování těch nejtoxičtějších látek. Pojďme politikům i firmám společně i nadále připomínat, že chceme budoucnost bez zbytečných a jedovatých plastů. Výzvu můžete podepsat na https://arnika.org/budoucnost-bez-plastu.
  • Omezení zábavní pyrotechniky. Připojte se k otevřenému dopisu vládě a petici zákonodárcům, aby zpřísnila regulace prodeje a použití tzv. zábavní pyrotechniky a ohňostrojných prací. Záměrem je zakázat používání pyrotechniky určitých kategorií celoročně bez výjimek. Podrobnosti najdete u Společnosti pro zvířata a také na https://stoppyro.cz/, kde je i seznam organizací podporujících tuto výzvu.
  • Nominujte do Adapterra awards. Do poloviny března můžete přihlásit zajímavé adaptační opatření na klimatickou změnu do zavedené soutěže Nadace Partnerství Adaptera awards. Stanete se součástí databáze dobrých příkladů rozdělené do kategorií Sídla, Krajina a Budovy. Více na www.adapterraawards.cz/nominace.
  • Darujte vysazení jedličky. Na portálu Darujme.cz můžete darovat vysazení jedličky zpátky do lesa. Dárkový certifikát dostanete vy nebo obdarovaní až do Štědrého dne e-mailem, jedličku za vás v dubnu vysadí a nadto dostanete její fotografii.
  • Proti drastickým škrtům ve školství. Na Petice.com najdete otevřený dopis zástupců škol ze spolku Učitelská platforma, adresovaný politikům a apelující na nedostatečný rozpočet pro oblast školství v příštím roce. Podrobné informace najdete například v rozhovoru s předsedkyní platformy Petrou Mazancovou na rozhlas.cz.
  • Sleduj svědectví a Náctiletí aktivisté. Stejnojmenné dokumenty můžete od listopadu zhlédnout zdarma online na webových stránkách jednotlivých dokumentů. První nabízí záběry skrytých kamer za ostnatými ploty a vysokými zdmi českých velkochovů, malochovů, ale také domácích chovů, aby ukázal skutečný život zvířat degradovaných na pouhé zboží. Dokument Náctiletí aktivisté: Život v neveganském světě pak nahlíží do světa veganských mladistvých, kteří se rozhodli vystavit se šikaně a nepochopení většinové společnosti. S hlavními i vedlejšími postavami navštívíte instituce, kvůli nimž nová soucitná generace naráží na předsudky, ať už v ordinacích doktorů, ve školách či doma. Další rady a tipy najdete na webu www.veganstvivdetstvi.cz.
  • Vyhlášení CHKO Soutok. Již několik let se projednává možné vyhlášení takzvané Moravské Amazonie, tedy chráněné krajinné oblasti v místě soutoku Moravy a Dyje. Ekologické organizace upozorňují na potřebu šetrné a aktivní péče o toto vzácné území i na potřebu rychlejšího jednání, které by mohl podpořit současný ministr životního prostředí Petr Hladík, neboť ten má na stole kompromisní návrh na vyhlášení území od Agentury pro ochranu přírody a krajiny. Kvůli průtahům vznikla i petice místních obyvatel za vyhlášení CHKO. I přesto, že petice je již odevzdaná, můžete k ní stále ještě připojit svůj podpis na www.zachranmesoutok.cz.
  • Oceány bez těžby. Greenpeace spustilo petici proti těžbě z mořského dna, která by drancovala oceány a ohrožovala ekosystém včetně života velryb. O tom, jestli se bude těžit, nebo ne, bude rozhodovat Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA). Česko je členem ISA a má svého zástupce i v Radě této organizace. Vyzvěte proto společně ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu a naše zástupce v Radě ISA, ať se postaví na stranu oceánů. Zamiřte na www.oceanybeztezby.cz
  • Sídliště Ďáblice v ohrožení. Obyvatelé protestují proti demolici okrskového centra na sídlišti Ďáblice. Jedno ze čtyř center vybavenosti, takzvaný Včel, plánuje zbourat společnost CPI Radovana Vítka. Na jeho místě má vzniknout předimenzovaný obytný dům, přičemž prodej bytů bude plně v režii developera. V roce 2017 plánoval developer v této lokalitě postavit bytový dům až s osmnácti podlažími, což je ale v rozporu s nedávno schválenou a vydanou územní studií, která byla několik let tvořena hlavním městem s možností připomínkování městskou částí, veřejností i developerem. Znění petice a více detailů najdete na www.krasnekobylisy.cz, za zachování centra občanské vybavenosti je také spolek Arnika, který na místo pořádá procházky.
  • Podpořte zákon o obnově přírody. Na celém světě hrozí vyhynutí milionů druhů a zhoršuje se stav ekosystémů, na nichž jsme závislí. V boji proti úbytku biodiverzity a klimatické krizi nám může pomoci silný a ambiciózní Zákon o obnově přírody, bude-li přijat brzy a v neokleštěné podobě. Zákon má přinést povinnost zvýšit celkový podíl zeleně v sídlech (ukazatelem má být nejen plocha, ale i korunový zápoj stromů). Opatření se má přímo dotknout nejméně 18 měst v ČR. Napsat europoslancům můžete na www.wwfcz.org/podporte-zakon-o-obnove-prirody.
  • Postupné ukončení testování na zvířatech. Evropská komise se zavázala přestat používat testy u chemických látek, léčiv i pesticidů na zvířatech a nahradit je jinou metodou. Plán se týká pouze testování různých látek, nikoliv zneužívání zvířat ve výzkumu. Rozhodnutí Komise přišlo díky evropské občanské iniciativě (EOI), kterou podepsalo 1,2 milionu občanů EU, v České republice je součástí kampaně organizace Svoboda zvířat Za pokusy bez zvířat. Podrobnosti najdete na webu svobodazvirat.cz.
  • Nominujte Alej roku. Do 26. října můžete na webové stránce alejroku.cz/nominace zařadit své oblíbené stromořadí do hlasování o Alej roku. Stačí nahrát na web fotografii, zanést lokalitu a další údaje, ideálně přidat i druhy stromů v aleji nebo příběh s ní spojený a na začátku listopadu šířit povědomí o hlasování. Cílem ankety je upozornit, že stromy podél cest patří ke zdravé a fungující krajině.
  • Bagatelizovat a zpochybňovat? Podepište výzvu Nesehnutí k nahrazení Martina Vondráška ve funkci policejního prezidenta a vyjádřete tak nesouhlas s policejním prezidentem, který bagatelizuje, zpochybňuje, účelově dezinterpretuje data a odrazuje místo toho, aby přeživším sexuálního násilí pomáhal a chránil je. Podpisem vyzvete Ministerstvo vnitra České republiky k okamžitému nahrazení Martina Vondráška ve funkci policejního prezidenta Policie České republiky. Zamiřte na nesehnuti.cz/bagatelizovat-a-zpochybnovat/.
  • Pište Ministerstvu průmyslu a obchodu. Napište do konce června své energetické připomínky k Národnímu klimaticko-energetickému plánu, který musí vláda odeslat Evropské komisi a který je propojený se Státní energetickou koncepcí, důležitou pro stav naší energetiky a změny klimatu. Na stránkách klimatickakoalice.cz najdete malý tahák.
  • Nekácejte. Spolu s Greenpeace můžete podpořit jejich novou výzvu Nekácejte a dát tak vědět Ministerstvu zemědělství a Lesům ČR, aby neničily lesy starší 120 let. Výzva apeluje i na vládu, aby zajistila co největší ochranu starých lesů a přijala opatření, která v nich zastaví kácení. Celé znění výzvy najdete na webu www.nekacejte.cz, kde můžete přidat i svůj hlas.
  • Konec Dunaj-Odra-Labe. „Porážka jednoho z největších titánů dob posledních, kterým nebyl nikdo jiný, než obávaný a zatracovaný král všech kanálů zvaný DOL. Byl to táhlý a chvílemi vyčerpávající zápas, avšak útrapy minulé i budoucí, ekonomické i ekologické, byly počátkem února tohoto roku nadobro zažehnány,“ uvádí ekologická organizace Arnika, která se velkou mírou podílí právě na zachování života v našich řekách. Nyní vydává publikaci zaměřenou na říční krajinu a její využití, která by měla sloužit jako příručka pro trvale udržitelný územní rozvoj obcí a měst v koridoru DOL. Její součástí bude i interaktivní webová mapa. Více na arnika.org.
  • Zvířata u komise. Svoboda zvířat skončila v březnu s kampaní Za Evropu bez kožešin, která se ve spolupráci s evropskou občanskou iniciativou (EOI) snažila přispět k ukončení kožešinových farem v celé EU. Dohromady získala v Evropě přes 1,7 milionu podpisů; v České republice kampaň přinesla přes 38 tisíc podpisů. Podpisy z celé EU se nyní budou ověřovat a následně se předají Evropské komisi. Ověřených podpisů musí být alespoň 1 milion, pak se Evropská komise iniciativou musí zabývat a je tu velká šance, že se legislativa změní. Předchozí iniciativa organizace Za pokusy bez zvířat má už ověřené podpisy a míří k Evropské komisi.
  • Zapojte se do TAKE CARE. V září tohoto roku se uskuteční šestý ročník festivalu inspirovaného ekologickou encyklikou papeže Františka. TAKE CARE nabídne široké spektrum aktivit od uměleckých intervencí po modlitební setkání a propojí různá duchovně, kulturně i ekologicky orientovaná společenství. Organizátoři z platformy Karavana vybízejí k zapojení. Konat se bude v Praze i dalších městech od 1. září do 4. října, tedy v období, které papež František nazval Dobou stvoření. Téma se týká „péče o náš společný domov“ a potřebného „ekologického obratu“. Pořadatelé festivalu hledají další společenství a organizace k účasti na festivalu. Náměty na vaše akce posílejte na festivaltakecare@gmail.com.
  • Skenuj kódy pro zboží bez jedů. Stáhněte si aplikaci Scan4Chem, díky níž zjistíte, zda vámi vybrané zboží obsahuje nebezpečné látky. Databáze je zatím malá a je potřeba aktivně psát dodavatelům, kteří jsou povinni do čtyřiceti pěti dnů odpovědět, pokud jeho výrobek tyto látky obsahuje v koncentraci vyšší než 0,1 procenta hmotnosti. Na https://scan4chem.cz/petice najdou informace i e-shopy, které mají možnost aktivně se zapojit, a mít tak lepší přehled o složení prodávaného zboží. Zkušenost z dalších evropských zemí ukazuje, že pokud se velcí prodejci a e-shopy postaví za své zákazníky a požadují takovou transparentnost, velcí producenti jim vyhoví. Navíc je to pro ně signál, aby tyto látky ze svých výrobků odstranili.
  • Za Evropu bez kožešin aneb móda bez obětí. Svoboda zvířat spustila novou kampaň s cílem ukončit zabíjení norků, lišek, činčil a dalších zvířat používaných v celé EU a také dovoz kožešin do států EU. Vyzvěte unii k tomu, aby ukončila kožešinové farmy a zároveň prodej kožešinových výrobků v celé EU, a zastavila tak nesmyslné zabíjení milionů zvířat. Petici najdete na zaevropubezkozesin.cz.
  • Za důstojnou mzdu aneb dobře ušito, dobře zaplaceno. Evropská kampaň Good Clothes, Fair Play požaduje legislativu zajištující důstojnou mzdu napříč oděvním, textilním a obuvním sektorem. Celkem je potřeba jeden milion podpisů od občanů EU k tomu, aby se mohla Evropská komise přímo vyzvat k právní akci, která bude požadovat od firem důstojnou mzdu ve svých dodavatelských řetězcích. Zapojit se můžete tady nebo na nazemi.cz
  • Za záchranu přírodního parku Drahaň – Trója. V příštích letech hrozí nenávratné poškození velké části přírodního parku Drahaň-Troja a jedinečných přírodních památek na severu Prahy šestiproudou transevropskou dálnicí D0. Přírodní park je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů, navíc slouží jako rekreační zázemí pro desítky tisíc obyvatel Prahy. Zhoršila by se též kvalita života obyvatel na území několika městských částí a obcí. V rámci procesu EIA tento záměr velmi kriticky hodnotilo několik odborných institucí, a Česká inspekce životního prostředí jej dokonce označila za nepřijatelný. Požadavky a možnost petici podepsat najdete na e-petice.cz.
  • Energie lidem. Praktické rady, jak lze ušetřit či získat kompenzace od státu, ale také mobilizovat dobrovolnice*íky a propojovat je s lidmi ohroženými energetickou chudobou, to vše je iniciativa Energie lidem. Na jejím webu se můžete dočíst, jak zvládnout drahou zimu, jak snížit svoji spotřebu a neplýtvat, jak neplatit zbytečně a mnohé další. Iniciativa vznikla spojením osmi ekologických a sociálních organizací a jejím cílem je řešit dopady rostoucích cen energií a prosazovat systémová řešení proti energetické chudobě. Více informací na webu www.energielidem.cz.
  • Napište německému ministru dopravy. Má-li Německo úspěšně bojovat s klimatickou krizí, musí snížit emise CO2 z dopravy do roku 2030 na polovinu. Ministr dopravy Volker Wissing však plánuje postavit stovky kilometrů nových dálnic, které navíc zničí louky, lesy, vřesoviště, znečistí podzemní vody a přinesou hluk a výfukové plyny do dříve nedotčené přírody. Pošlete svůj vzkaz (nachystán na webu v německém jazyce) přímo ministrovi dopravy. Více najdete na webu německých Přátel Země BUND: bund.net/keine-neuen-autobahnen.
  • Zachraňme oceány. Prosaďme spolu s Greenpeace největší oceánskou rezervaci, která ochrání želvy, delfíny, žraloky a velryby před devastujícími praktikami rybářů a těžařů. Oceány také hrají klíčovou roli v regulaci klimatu a zmírňování dopadů klimatických změn: absorbují až 30 procent oxidu uhličitého a 90 procent nadbytečného tepla z globálního oteplování. Věda hovoří jasně – musíme ochránit alespoň třetinu světových oceánů, aby se mohly zotavit a zachoval se podmořský život. Výzvu určenou OSN můžete podepsat a sdílet na webu www.zachranmeoceany.cz.
  • Rychlokuřata. Obránci zvířat – OBRAZ spustili novou kampaň upozorňující na utrpení kuřat, která se vlivem šlechtění za poslední půlstoletí čtyřnásobně zvětšila. OBRAZ vyzývá supermarkety a další firmy, aby přestaly prodávat maso z přešlechtěných kuřat. V České republice se ročně odchová asi 140 milionů kuřat na maso a naprostá většina z nich jsou takzvaná rychle rostoucí plemena neboli rychlokuřata. Jsou vyšlechtěna tak, aby dorostla co nejrychleji a do co největších objemů svalstva s vynaložením minimálních nákladů. Možnost vyjádřit nesouhlas se špatnými životními podmínkami ve velkochovech můžete na www.rychlokurata.cz.
  • Nové GMO. Jedním ze současných celoevropských témat je otázka bezpečnosti a právní vymahatelnosti správného označování výrobků vytvořených s pomocí takzvaných nových geneticky modifikovaných organismů (New GMO). Evropská komise před několika měsíci otevřela veřejnou debatu nad možností deregulovat některé GMO plodiny, konkrétně takzvané nové GMO nebo plodiny geneticky editované. Cílem petice je zajistit, že potraviny vypěstované s pomocí nových GMO budou kontrolovány a označeny v souladu s legislativou EU platnou pro GMO. Petice je zveřejněna v třiceti pěti státech a je určena jak pro představitele národních vlád, tak i politiky působící v rámci orgánů Evropské unie. Podepisovat můžete na https://bit.ly/3ON1mKI.
  • Zastavme energetickou chudobu. Ruská invaze do Ukrajiny žene ceny fosilních paliv vzhůru. Až tři miliony Čechů a Češek může potkat energetická chudoba, která hrozí hlavně matkám samoživitelkám, chudým rodinám a starším lidem žijícím o samotě. Vyzvěte vládu, poslance a senátory, aby obcím a městům umožnili vyrábět si elektřinu a teplo z lokálních obnovitelných zdrojů energie. Podepište a sdílejte výzvu na uberplyn.hnutiduha.cz.
  • Křivoklátsko si národní park zaslouží. Nesouhlas obcí a místních obyvatel s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko už zazněl ve většině médií. Pokud naopak chcete vznik národního parku podpořit a tím i zvýšit ochranu cenných lokalit, zamiřte na web Křivoklátsko o.p.s., petici si stáhněte a šiřte ji ideálně právě v papírové podobě. Viz is-krivoklat.cz/aktuality/np-krivoklatsko/petice.
  • Otrávená řeka i u sousedů. Nejen Bečva, ale i řeka Slaná, která odvodňuje většinu středovýchodního Slovenska, je mrtvá a otrávená chemikáliemi. Důvodem je kontaminovaná důlní voda vytékající z dolu na železnou rudu v areálu bývalého důlního podniku Siderit v obci Nižná Slaná. Nedávný průzkum potvrdil smutnou zprávu: v řece vymřelo vše živé včetně mnoha druhů ryb a desítek raků říčních. Místopředseda Koalice maďarské komunity Orosz Örs na problém dlouhodobě upozorňuje, začátkem května dokonce před budovou slovenského ministerstva životního prostředí rozlil tisíc litrů znečištěné vody ze Slané. Petici na záchranu řeky Slaná najdete na mojapeticia.sk.
  • Skalička na Přerovsku bude suchým poldrem. Pozitivnější „vodní“ zprávy přináší řeka Bečva, na které se podařilo prosadit vodní dílo Skalička v podobě suchého bočního poldru, jak jej dlouhodobě prosazovalo Hnutí DUHA Olomouc. Hráz suché nádrže bude postavena tak, aby umožnila napuštění vodního díla, pokud se nepotvrdí riziko ohrožení místních pramenů minerálních vod. Dohodlo se na tom jak ministerstvo zemědělství, tak životního prostředí, návrh musí schválit ještě vláda.
  • Obce bez přehrad. K iniciativě Arniky Obce bez přehrad se v březnu jednohlasně přidalo středobosenské historické městečko Jajce, kterým protéká řeka Pliva s překrásnými 26 metrů vysokými vodopády. Několik set metrů nad nimi mají stát vodní elektrárny. Jejich provoz by způsobil menší průtok vody, a vodopády by tím značně utrpěly, stejně jako ekonomika města, postavená především na turistickém ruchu. Podobný osud hrozí i řadě jiným divokým řekám v Bosně a Hercegovině. K iniciativě Obce bez přehrad už se přidalo deset obcí. Podpisem se jejich starostové zavazují, že nepovolí na území své obce žádné nové vodní elektrárny bez konzultace s občany. Více informací najdete na www.arnika.org.
  • Zastavte prázdné lety. Více než sto tisíc prázdných letů za zimní sezónu v Evropě odpovídá ročním emisím více než 1,4 milionu automobilů. To alespoň tvrdí nová analýza Greenpeace. Letecké společnosti po celé Evropě provozují prázdné nebo téměř prázdné lety, aby si na letištích zachovaly cenné startovací a přistávací sloty, jak vyžaduje nařízení EU z roku 1993. Za normálních okolností jsou letecké společnosti povinny provozovat alespoň 80 procent rezervovaných letů, aby si zajistily letištní sloty podle práva EU. Kvůli pandemii COVID-19 Evropská komise dočasně snížila tuto hranici na minimálně 50 procent letů, ale v březnu 2022 byla opět zvýšena na 64 procent. Podepište petici, která po Evropské unii a členských státech žádá přijmout rychlá opatření, aby se počet prázdných letů snížil na nulu, aby se zavedl systém přidělování letištních slotů, který upřednostňuje nejnižší dopad na klima, a také aby byla při cestování na krátké vzdálenosti podpořena železniční doprava. Více informací na https://www.tilt.green/ghost_flights.
  • Zastavte golf v přírodním parku. Podepište petici za zastavení developerského projektu společnosti Golf Čertovo břemeno s.r.o. v Jistebnici, aby se zachovala původní krajina v Přírodním parku Jistebnická vrchovina: https://www.petice.com/zastaveni_developerskeho_projektu_v_pirodnim_parku_jistebnicka_vrchovina.
  • Pomoc Ukrajině. Přehled všech typů pomoci Ukrajině a jejím obyvatelům najdete na portálu stojimezaukrajinou.cz, konkrétní nabídky pomoci můžete zadávat na pomahejukrajine.cz. Děkujeme za byť sebemenší pomoc!
  • Další ročník Adapterra Awards. Pokud jste vlastník, investor, projektant nebo realizátor zajímavého adaptačního opatření na klimatickou změnu, můžete si vytvořit profil a přihlásit svůj uskutečněný projekt do soutěže #jaknaklima. Databázi dobrých příkladů a další podrobnosti najdete na adapterraawards.cz.
  • Za silnější hlas zvířat v Evropě. Evropanům na zvířatech záleží a průzkumy ukazují, že občané by v právních předpisech Evropské unie rádi viděli vyšší úroveň ochrany zvířat. Přesto ekonomické zájmy příliš často převažují nad požadavky občanů, a dokonce nad požadavky Evropského parlamentu, který opakovaně požaduje, aby byly v Evropské unii zavedeny legislativní změny ke zvýšení ochrany zvířat. Na úrovni Evropské unie je za dobré životní podmínky zvířat odpovědný komisař pro zdraví a bezpečnost potravin, tato kompetence však v současné době není zmíněna v náplni jeho práce. Petici za jmenování eurokomisaře pro dobré životní podmínky zvířat můžete podepsat na www.euforanimals.cz.
  • V Českých Budějovicích může vzniknout spalovna odpadů. Tuzemské spalovny ročně vyprodukují až čtvrt milionu tun strusky, popelu a popílku. Tyto pevné zbytky po spalování odpadů obsahují stejné množství nebezpečných dioxinů, jaké do ovzduší vypustí všichni zdejší znečišťovatelé dohromady. Teplárna České Budějovice však plánuje postavit v Novém Vrátě další spalovnu komunálního odpadu, proti čemuž se staví velká část místních obyvatel. K předložené dokumentaci podaly své nesouhlasné připomínky minimálně tři tamní spolky. Plánované spalovně vyčítají i mezery a nesrovnalosti v posouzení rizik spojených s nárůstem dopravy, negativní dopady vyššího hluku a znečištění ovzduší, ničení životního prostředí a biodiverzity nebo rozpor s Územní energetickou koncepcí Jihočeského kraje. Více informací na arnika.org.
  • Proti výstavbě LNG terminálu v Bratislavě. Podpořte veřejnou výzvu Greenpeace Slovensko, Přátel Země – CEPA, Z lavic do ulic a Znepokojených matek proti výstavbě terminálu na zkapalněný zemní plyn na Dunaji v bratislavském přístavu. Zemní plyn je fosilní palivo tvořené z velké části metanem a je stejně škodlivé jako uhlí. Emise metanu, které unikají při těžbě a přepravě plynu, mají v rozmezí dvaceti let až 85krát vyšší potenciál globálního oteplování jako oxid uhličitý. Podle nejnovější studie OSN je na dosáhnutí klimatických cílů klíčové snížit emise metanu o 45 procent do roku 2030. Dalšími argumenty jsou také bezpečnost (blízkost obydlí) a zničení oblíbeného místa procházek. Otevřenou výzvu najdete na mojapetica.sk.
  • Za pokusy bez zvířat. Občanská iniciativa Za Evropu bez pokusů na zvířatech již posbírala dvojnásobek minimálního počtu podpisů za Českou republiku. Lavina podpisů se strhla poté, co organizace Svoboda zvířat spustila video, kde Ben Cristovao, Veronika Čermák Macková, Dewii, Jana Stryková a další osobnosti projevují bezprostřední emoce při pohledu na reálné záběry z laboratoří. Video s názvem A jak zareagujete na utrpení zvířat Vy? najdete spolu s peticí na webu zapokusybezzvirat.cz.
  • Tohle žeru. Hnutí DUHA spustilo novou výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která po vládě a parlamentu,požaduje, aby podpořily nezbytné změny v zemědělství. Detaily výzvy najdete na webu www.tohlezeru.cz/neco-na-zub.
  • Konec obchodování se žraločími ploutvemi. Evropská unie se velkou mírou podílí na špinavém byznysu s rybami, konkrétně žraloky. Kvůli bizarní pochoutce – žraločí polévce – ročně umírají desítky až stovky miliónů žraloků. Ploutve jsou často odříznuty přímo na moři a žraloci hozeni přes palubu. Tato barbarská praxe je sice v Evropě zakázána, nařízení však musí být rozšířeno i na dovoz a vývoz těchto zvířat. Zapojit se do této občanské evropské iniciativy můžete na stop-finning-eu.org.
  • Společně pro vodu. Nově vzniklá platforma z řad ekologických organizací si vzala za cíl nelehký úkol: zlepšit dohodu o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v povrchovém velkolomu Turów mezi českou a polskou vládou. Připravovaná česko-polská dohoda totiž není v současném znění způsobilá ochránit českou krajinu před nenávratnými škodami a není v souladu se zájmy ČR a jejích občanů. Rozumná dohoda musí zajistit, aby se těžba nerozšiřovala směrem k území ČR a polská těžební firma musela zastavit nadměrný odtok vody, jejíž nedostatek by ohrozil českou krajinu a její obyvatele. Více se dozvíte na webu www.spolecneprovodu.cz.
  • Za pestrost jídelen. Přidejte se k výzvě organizace NESEHNUTÍ a společně doveďme politiky a političky k tomu, aby začali řešit stravu podávanou ve školních jídelnách. Usilujme o změnu školního stravování tak, aby bylo zdravější, chutnější, mělo menší dopad na klima a životní prostředí a v neposlední řadě aby bylo dostupné všem. Školní prostředí by mělo dětem ukazovat, jak vypadá zdravé, chutné a udržitelné jídlo. Více na pestrejidelny.cz.
  • Venkov v balíku. Hnutí DUHA spustilo novou výzvu zaměřenou na obnovitelnou energetiku na českém venkově. Obnovitelné zdroje energie přinášejí i těm nejzapadlejším obcím nejen potřebné finance, ale i nová pracovní místa. Obce tak mohou sloužit jako vzor pro města — v nakládání se zdroji a v oblasti soběstačnosti. Součástí je i výzva a sekce pro starosty a starostky obcí. Web bude postupně doplňován. Více na venkovvbaliku.cz.
  • Výzva za ochranu lesů a pralesů. Na všech kontinentech mizejí lesy a pralesy závratnou rychlostí — každé dvě vteřiny o rozlohu fotbalového hřiště. Za osmdesát procent deforestace může průmyslové zemědělství. Suroviny jako kakao, sója pro krmení zvířat, palmový olej, ale i papír, se kterými se setkáváme každý den, možná přicestovaly z jiné části světa a na jejich vznik doplatil kus pralesa. Chcete-li se postavit na stranu lesů, pralesů a dalších cenných ekosystémů, připojte se k výzvě organizace Greenpeace s cílem prosadit celoevropský zákon na ochranu lesů (FERCs — Forest and Ecosystem Risk Commodities — komodity, které jsou rizikem pro lesy a ekosystémy). Více na spolupropralesy.cz.
  • Špatný stavební zákon prošel Poslaneckou sněmovnou. Zákon, proti kterému se jasně vymezil Senát, Nejvyšší správní soud, 101 akademiků i veřejný ochránce práv a který je v rozporu s legislativními pravidly, likviduje systém ochrany veřejných zájmů, centralizace rozhodování posílí korupční příležitosti a vydání stavebních povolení se zastaví až na rok a půl. Jedinou nadějí je, že poslankyně a poslanci, kteří zákon v aktuální podobě nepodporují, opakovaně v rozpravě uvedli, že po volbách podají návrh na jeho zneplatnění. Zákon má být účinný od 1. července 2023. Sledujte aktuality Hnutí DUHA a Zeleného kruhu.
  • Klima tě potřebuje. Podepište slovenskou petici za ochranu klimatu, která žádá Národní radu Slovenské republiky, aby Slovensko dosáhlo uhlíkové neutrality do roku 2040 a také aby Rada podpořila zpřísnění klimatických cílů, které navrhuje Evropská unie. Celý text petice a možnost podpisu najdete na peticie.com/za_klimu, více informací pak na www.klimatapotrebuje.sk.
  • Petice za záchranu bučin odevzdána. Organizace Greenpeace předala Ministerstvu životního prostředí petici za záchranu bučin v Krušných horách, kterou podepsalo více než 10 000 občanů. Ti požadují bezzásahovou ochranu celého území od Horního Jiřetína k národní přírodní rezervaci Jezerka. Petice vyzývá Krajský úřad Ústeckého kraje a Ministerstvo životního prostředí k neprodlenému zastavení intenzivního kácení květnatých bučin zařazených do seznamu nejcennější evropské přírody Natura 2000. K lepší ochraně tohoto území nabádá české úřady i výzva vědců, pod kterou se podepsalo několik předních českých přírodovědců a dvě odborné vědecké organizace. Více na greenpeace.org.
  • STOP kanálu Dunaj—Odra—Labe. Podepište petici spolku Arnika proti výstavbě kanálu Dunaj—Odra—Labe, která po vládě požaduje: zastavit přípravu realizace kanálu, přesměrovat finanční prostředky na záměry směřující k ozdravení krajiny a její schopnosti zadržovat vodu a zahájit kroky vedoucí ke zrušení územní ochrany koridoru Dunaj—Odra—Labe v územně plánovací dokumentaci. Bohužel již nyní do projektu kanálu, jehož územní ochrana rdousí rozvoj obcí, plynou miliony korun. Podepisujte na arnika.org/stop-dol.
  • Zastavme špinavé prachy. Přidejte se k otevřenému dopisu třem pojišťovnám (Generali, Allianz a Kooperativa), aby přestaly podporovat těžbu uhlí v České republice i nové plynové projekty. Banky a pojišťovny poskytují peníze fosilním firmám provozujícím uhelné a plynové elektrárny, které ničí naše zdraví i klima na planetě. Finanční instituce jsou jednou z hlavních příčin klimatické krize. Zamiřte na spinaveprachy.cz.
  • Klimažaloba je již u Městského soudu v Praze. Spolek Klimatická žaloba ČR společně s obcí Svatý Jan pod Skalou a dalšími čtyřmi žalobci podali v dubnu správní žalobu na Vládu ČR a její ministerstva. Podle žalobců a českých i zahraničních expertů vláda selhává v přijetí kroků, které by odpovídaly závažnosti dopadů klimatické změny. Tím porušuje své povinnosti, které vyplývají z právního řádu ČR i mezinárodních závazků. Rozhodnutí soudu se očekává v první polovině příštího roku. Novinky sledujte na klimazaloba.cz.
  • Německo o krok vpřed. O podobné žalobě rozhodl v těchto dnech Spolkový ústavní soud v Německu. Německý soud řekl, že stát neplánuje dostatečné snižování emisí na to, aby bylo reálné dosáhnout cílů po roce 2030, včetně klimatické neutrality do roku 2050. Stát tedy dostal 20 měsíců na nápravu opatření tak, aby budoucí práva a svobody nebyly nevratně ohroženy, například ještě drastičtějšími opatřeními, jejichž výsledek by byl i tak nejistý.
  • Výzva na obranu médií zahrnuje tato tři kritéria: 1. Vlastník novin nesmí zneužívat své médium pro politické a obchodní zájmy jiné než ty, které jsou spojeny s provozováním média. 2. Politici nesmějí vytvářet tlak na veřejnoprávní média. 3. Novináři nesmějí zneužívat důvěru čtenářů a čtenářek. Podpořte výzvu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky na nfnz.cz/vyzva2020.
  • Kam jdou fondy EU? Členské státy se v současné době rozhodují, kam investovat finanční prostředky EU. Jak který stát (ne)bojuje proti změnám klimatu a ničení přírody, najdete na cashawards.eu. Východní část Polska budiž pochválena za plán skoncovat s uhlím, Itálie za budování cyklostezek, naopak palec dolů směřuje Bulharsku za budování dálnice přes vzácná území, spalovnu odpadů v centru Sofie nebo nahrazení fosilních paliv fosilními plyny. ČR dostala pochvalný bronz za iniciativu Místní akční skupiny Opavsko. Ta se zaměřila na rozvoj obnovitelných zdrojů malého rozsahu a podporu energetických Horší je to pak v plánování finančních zdrojů pro spravedlivou transformaci, kde je pouze jeden zástupce občanské společnosti z 39 členů.
  • Zachraňte včely i farmáře. Celoevropskou výzvu Save Bees and Farmers podepsalo už půl milionu lidí. Nyní zbývá ještě shromáždit druhý půl milion podpisů, aby se výzva na evropské úrovni projednala. Podepsat ji můžete do června na https://zasadmese.hnutiduha.cz/vcely.
  • Odstavte reaktor. Rakousko, známé bojem proti jaderným elektrárnám poblíž svých hranic, spustilo petici proti dalšímu provozu reaktoru jaderné elektrárny nedaleko města Krško ve Slovinsku. Tam právě nedávno objevily trhliny v zemi, které podle dalších průzkumů značí, že se elektrárna nachází v zóně možných silných zemětřesení. Petici rakouských Přátel Země Global 2000 najdete na global2000.at/stopp-akw-krsko.
  • Desítky mrtvých stromů v aleji. V Zašové na Vsetínsku někdo brutálně podřezal stromy tak, že nespadly, ale mohly ohrozit životy lidí a zároveň nebudou moci dále růst. Rostly v aleji, kterou chtěla obec pokácet kvůli stavbě protipovodňových opatření. Proti tomu se ohradilo téměř deset tisíc lidí v petici a inspekce životního prostředí povolení ke kácení kvůli nesrovnalostem v projektu pozastavila. Více ve videu na youtube na bit.ly/3rNmPrP.
  • Nová Ekopublika. I letos můžete nominovat kvalitní článek s environmentální tematikou do ceny Ekopublika, tedy Ceny za environmentální publicistiku. Texty musely vyjít v deníku, týdeníku nebo na stránkách relevantních webových zpravodajů. Více na www.ekopublika.cz.
  • Zasaď hrušku a daruj hrušku. Tak se jmenuje projekt Nadace Veronica zachraňující hrušky dvou odrůd z ovocné školky holandské nadace Corazón. Kvůli zrušeným objednávkám zůstaly bez majitelů a školka je neměla kde skladovat. Dočasné útočiště našly na podzim na polích Radka a Marie Nedopilových u Moravského Krumlova. Sazenice budou k prodeji přes nadační sklad od začátku března, sledujte nadace.veronica.cz anebo podpořte přes www.darujme.cz/projekt/1203735.
  • Znečišťovatelé pod lupou. Pomocí aplikace nebo webové stránky znecistovatele.cz zjistíte, kdo a jakými toxickými látkami znečišťuje okolí vašeho bydliště a jak to ovlivňuje vaše zdraví. Projekt vytvořil spolek Arnika na základě dat z Integrovaného registru znečištění.
  • Ne roku 2038. Na stránce fck2038.cz najdete petici spolku Fridays for Future, která zásadně nesouhlasí se stanoviskem vládní Uhelné komise ke konci těžby a spalování uhlí v České republice. To doporučuje vládě směřovat ukončení těchto činností až k roku 2038. Nesouhlas s tímto rokem můžete rozesílat také přes weby energie.hnutiduha.cz/napis-premierovi a spoluproklima.cz/podporte2033.
  • Klid zachrání mořský život. Němečtí Přátelé Země BUND spustili petici, která požaduje po spolkové vládě, aby přijala konkrétní opatření k redukci hluku pod mořskou hladinou. Německo totiž bude letos předsedat Komisi pro ochranu mořského prostředí v Baltském moři (). Baltské a Severní moře je enormně zatěžováno hlukem, kvůli němuž se nemohou mořští savci orientovat, navzájem komunikovat, vyhýbat se nepřátelům nebo lovit potravu. Impulsem pro spuštění petice bylo mimo jiné vyplavení osmi mrtvých sviňuch na pobřeží přírodní rezervace Fehrmarnbelt po výbuchu munice a též dramatický úbytek mořských savců v chráněné oblasti u útesu Sylt. Petici najdete na bund.net/mensch-mach-leise#.
  • Lékaři za zdravé srdce Evropy. Výzva lékařů a zdravotníků za konec těžby a spalování uhlí v zemi, které má za následek jedno z nejznečištěnějších ovzduší v Evropské unii. Škodliviny jsou původci, rapidně zhoršují a komplikují průběh nemocí respiračního ústrojí, kardiovaskulárních či onkologických onemocnění. Ročně kvůli nim zemřou tisíce lidí. Náklady na léčbu či pracovní neschopnost jdou do desítek miliard korun. Za výzvou stojí Hnutí DUHA společně s Doctors for future a již mnoho známých tváří ze zdravotnictví. Více na zazdravesrdce.cz.
  • Nekašlejme na druhé. Desítky nevládních organizací se spojily a apelují na veřejnost, aby byla ohleduplná a táhla za jeden provaz v této nelehké době. Více na https://hnutiduha.cz/aktualne/nekaslejme-na-druhe.
  • Dopis slovenskému ministrovi proti lovu vlků. V listopadu odeslalo Hnutí DUHA jménem vedoucího programu Velké šelmy Miroslava Kutala otevřený dopis, ve kterém žádá ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenské republiky vyzývající k zastavení lovu vlků. Ten totiž nesplňuje podmínky Evropské komise, které musí být dodrženy, aby se dalo o případném lovu vlků diskutovat. Proti lovu je i slovenský ministr životního prostředí a Lesy Slovenské republiky. Situace je samozřejmě důležitá i pro nás, jelikož část karpatské populace na česko-slovenském pomezí sdílíme. Celé znění dopisu si můžete přečíst na www.selmy.cz.
  • Stop ropným operacím v Ugandě. Francouzští Přátelé Země a organizace Survie se domáhají soudního příkazu, který požaduje, aby společnost Total zveřejnila informace o tom, jak řeší situaci v Ugandě a Tanzanii, s odvoláním na povinnost tak učinit podle francouzského práva. Francouzští aktivisté spolu s ugandskými aktivisty uvádí, že Total zastrašoval a nedokázal řádně kompenzovat místní vlastníky půdy postižené prací na jeho projektu výstavby ropovodu Tilenga v Ugandě, včetně environmentálních dopadů v místech výstavby ropovodu, který má mít přes 1400 kilometrů. Ve své nejnovější zprávě dodali, že situace v některých případech narušuje také přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Francouzský soud dříve rozhodl, že není v jeho kompetenci soudit případ. Aktivisté se proti rozhodnutí odvolali. Petici podepište a více info sledujte na totalincourt.org.
  • Pusťte kanál Dunaj-Odra-Labe k vodě. Petice Strany zelených proti výstavbě předraženého a nesmyslného díla – kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by přispěl k dalšímu prohlubování problémů se suchem. Petice obsahuje také návrh, jak miliardy investovat chytřeji. Více na zeleni.cz/petice-sucho/.
  • #nakupujemeodpovědně. Iniciativní je i Ministerstvo životního prostředí, které spustilo kampaň Odpovědné nakupování, do které se mohou zapojit jak firmy, tak veřejná správa a jednotlivci. Cílem je motivovat ke změně spotřebních návyků a k zamyšlení nad tím, jaké pozadí stojí za produkty a službami, které nakupujeme a následné využíváme. Katalog přijatých závazků a podrobnosti najdete na webu cr2030.cz.
  • Každý den jedna řeka. Tento nemalý cíl si klade také na rok 2030 i Světová nadace pro migraci ryb (World fish migration foundation) se sídlem v Nizozemsku, která chce kromě oživování toku řek také budovat širší globální hnutí pomocí aktivizace odborníků z celé Evropy. Jak? Aby strhávali přehrady, které se již nepoužívají. Organizace tak předvádí a sdílí úspěšné zkušenosti a poučení z mnoha terénních opatření, která inspirují ostatní k odstraňování přehrad v jejich zemi. Záměrem je učinit z přehrady životaschopné opatření pro správce řek v celé Evropě. Více na https://worldfishmigrationfoundation.com/.
  • Spolu proti koronaviru. Právě nyní potřebuje celá řada neziskových organizací podporu. Jejich seznam se štítkem Spolu proti koronaviru najdete na darujme.cz/projekty/1200002, vybírat můžete například pomoc rozvojovým zemím, hospici, lidem s postižením nebo seniorům.
  • Kyselove nejen o vaření a zelenině. Pokud jste nuceni pobýt v karanténě, oceníte nejen přenos akcí do online prostoru, ale i kurzy, které můžete absolvovat z domova. Zamířit můžete na rodinný projekt kyselove.cz, kde najdete nejen kurzy zdravého vaření, makrobiotiky nebo jak připravit kvašenou zeleninu, ale také podrobný návod na šetrný ořez ovocných stromů od sedmogeneračního Dominika Grohmanna.
  • Za záchranu Moravské Amazonie. Po mnoha letech se opět našla hybná síla nq záchranu soutoku Moravy a Dyje, takzvanou Moravskou Amazonii. I přesto, že v oblasti žijí tisíce druhů rostlin a živočichů a je plna starých stromů, lužních lesů, nivních luk a dalších vzácných biotopů, intenzivně se v ní těží. Petici mj. za vyhlášení chráněné krajinné oblasti můžete podepsat na zachranmesoutok.cz/petice-za-zachranu-moravske-amazonie/.
  • Pro čistší ovzduší a zdravější klima. Hnutí DUHA spustilo novou výzvu, v níž požaduje nejen konec uhlí a pomoc uhelným regionům, ale také rozvoj domácích čistých obnovitelných zdrojů, zejména těch ve vlastnictví domácností, obcí či farmářů. Více na energie.hnutiduha.cz, kde se dozvíte i protiargumenty k nejčastějším mýtům kolujících o obnovitelných zdrojích.
  • Klimatická žaloba. Klimatická žaloba je způsob, jak právní cestou přimět stát, popřípadě soukromé firmy, banky a fondy, aby jednaly klimaticky odpovědně. Žaloby vycházejí z předpokladu, že stát je povinen hájit práva svých občanů a že klimaticky nezodpovědná politika znamená hazard s budoucností obyvatel. Klimatická žaloba České republiky míří na české státní orgány odpovědné za snižování emisí a adaptační opatření na změnu klimatu. Její znění připravuje advokátní kancelář Frank Bold Advokáti, bude podána spolkem českých občanů, kteří se cítí být ohroženi nečinností státních orgánů v předcházení změně klimatu. Cílem žaloby je soudní výrok stanovující, že české státní orgány dostatečně nechrání práva českých občanů zaručená Ústavou a neplní své mezinárodní závazky ve vztahu ke změně klimatu. K úspěchu žaloby a jejích cílů můžete přispět buď svým členstvím ve spolku, nebo formou finančního příspěvku, který pokryje náklady spojené s přípravou žaloby, její propagací a provozem spolku. Během podzimu podají iniciátoři žalobu k Městskému soudu v Praze. Více na klimazaloba.cz.
  • Váš hlas pro přírodu v Evropě. Na podzim se bude rozhodovat o další podobě evropské takzvané Společné zemědělské politiky. Řekněte europoslancům, proč je potřeba zlepšit stav naší krajiny. Více na https://mitmachen.nabu.de/cs-CZ/czechia, za Českou republiku organizuje Česká společnost ornitologická.
  • Výstavby vodních děl na Balkáně. České projekty nových vodních elektráren jsou zatím v plenkách, na jihovýchodě Evropy se však už začíná s výstavbou. V Bosně a Hercegovině na řece Bjelava už proběhla i blokáda nelegální výstavby, jejíž investoři na jaře využili koronavirové doby a zákazu shromažďování. V létě pak místní parlament výstavbu malých vodních děl zakázal a nařídil revizi dříve vydaných povolení. Tamním občanům pomáhá spolek Arnika, na jehož webu můžete sledovat aktuální dění.
  • Novela zákona o myslivosti v pohybu. Aktuální návrh novely zákona o myslivosti nyní leží na stolech legislativní rady vlády a vlády samotné. V poslanecké sněmovně se ocitne nejspíš v průběhu léta. Hnutí DUHA bude jednat s poslanci a poslankyněmi o případných úpravách zákona a požadovat nastavení pravidel lovu tak, aby v lese panovala rovnováha, posílila se práva vlastníků pozemků, transparentněji se evidovaly škody způsobených spárkatou zvěří a posílila se ochrana ohrožených druhů zvířat. Více na www.zachranmelesy.cz.
  • Těžba na Tlustci. Otázka těžby kamene na Tlustci na Českolipsku a Liberecku, dva kilometry od obce Brniště, se táhne už od 90. let, kdy těžba po více než dvaceti letech skončila — i díky angažmá Hnutí DUHA. Kopec totiž stále ukrývá zásoby velmi kvalitního čediče a během posledních let se opět začíná mluvit o obnově těžby. Té razantně oponují okolní obce zejména kvůli obavám ze zvýšené prašnosti, intenzivnější dopravy a poškozené krajiny. Referendum přímo v Brništi však dalo obnovení těžby čediče zelenou. Hlasovat přišla téměř polovina voličů, výsledky jsou tak platné. O těžbě ale obec rozhodovat nebude, to je v kompetenci báňského úřadu. Nyní na rozdíl od 90. let (zatím) chybí hybná občanská síla, která by těžbě zamezila.
  • Brněnský územní plán. Do 30. 6. může veřejnost podávat námitky a připomínky k návrhu nového územního plánu města Brna. Kancelář architekta města (KAM) počítá s jeho schválením v prosinci 2022. Jednoduše se můžete zapojit prostřednictvím výzvy Udržitelné Brno na stejnojmenném webu Nesehnutí a poslat vedení Brna otevřený dopis, který bude podporovat například ochranu zeleně, rozvoj pěší a cyklodopravy nebo dobré hospodaření s dešťovou vodou. Viz www.udrzitelnebrno.cz.
    Zasaďte se. Hnutí DUHA spustilo v rámci evropské kampaně a budoucnosti Společné zemědělské politiky Good Food, Good Garming (www.goodfoodgoodfarming.eu/cap-campaign/) výzvu Zasaďme se (www.zasadmese.cz). Ta vyzývá europoslance a europoslankyně, aby podpořili rozsáhlé změny v nastavení zemědělských dotací, které by zajistily zdravé potraviny, krajinu i půdu, a zároveň přinesly peníze na venkov. Výzvu podpořila také Nadace pro půdu a Česká společnost ornitologická.
    Krajina bez jedů. Podpořit můžete též petici Krajina bez jedů, která požaduje zákaz plošné aplikace jedu STUTOX II na hubení hrabošů. Tento jed totiž mimo jiné tráví a usmrcuje další druhy zvířat. Více na www.krajinabezjedu.cz.
    Odklon kamionů vs. přírodní památka. V Hradci Králové se bojuje o přírodní památku Na Plachtě, která je evropsky významnou lokalitou Natura 2000. Místní mohou Na Plachtě podepsat petici odmítající výstavbu silnice, která má odklonit kamiony jedoucí po vytížené ulici Na Brně. Podrobnosti odkryl zpravodajský server www.aktualne.cz.
    Ohrožený mokřad Žabák. Cenný mokřad Žabák v Lysé nad Labem, plný mj. obojživelníků a plazů, má být spolu s přilehlou zemědělskou půdou zastavěn areálem k výcviku záchranných složek. Více najdete na www.lysanasspojuje.cz/tiskova-zprava_boj-o-mokrad-zabak/.
    Vodní elektrárna Tumpen Habichen. Výstavba této elektrárny v Tyrolsku byla zahájena – bez platných povolení a v době zákazu vycházení – na biologicky rozmanitém úseku řeky Ötztaler Ache, kde se též nacházejí unikátní vodopády, kterým hrozí narušenení. Petici podporuje vedle lokálních spolků také rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody a najdete ji na www.change.org/p/lh-stvin-ingrid-felipe-stoppt-das-kraftwerk-tumpen-habichen.
  • Stopka chození do lesů u řeky Moravice. Téměř 300 hektarů oplocených lesních pozemků v údolí řeky Moravice může skončit jako obora — tedy bez přítomnosti turistů a houbařů. Příjemce miliardových státních zakázek Jindřich Grosser zde chce nerušeně provozovat intenzivní lov nepůvodních druhů býložravé zvěře. Přitom právě v těchto dnech se ukazuje, jak důležitý je volný přístup do přírody pro širokou veřejnost. Nejde bohužel o ojedinělý případ. Další problematické „skupování“ a uzavírání lesů a přírody pro veřejnost najdete na hnutiduha.cz v sekci Pro média, Tiskové zprávy.
  • Hlas za planetu. Vyzvěte světové vůdce, aby podnikli urgentní kroky k ochraně a obnově přírody. Petice Hlas za planetu bude představena na hlavních globálních konferencích (snad) koncem roku. Viz earthhour.org/voice.
  • Propojení tří hlavních evropských měst. Ne hned, ale v roce 2022. Přidejte svůj hlas pro obnovu nočního vlakového spojení Evropou, a sice otevření linky Paříž-Brusel-Berlín, která fungovala do roku 2014. Petici najdete na change.org.
  • Zhůří si na čas oddechne. Správa NP Šumava prohrála soud s developerem Romanem Kreuzigerem o právoplatnost prodeje pozemků na Zhůří, kde podnikatel plánuje výstavbu. Dobrou zprávou ale je, že plzeňský krajský úřad vydal závazné nesouhlasné stanovisko, kterým ukončil proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) tohoto projektu. Není to definitivní záchrana, developer oznámil, že přijde s dalším projektem; zatím má však Zhůři klid. Je to velký úspěch, kterému pomohli všichni, kdo podali připomínky či podepsali petici, o které jsme tady dříve informovali.
  • Zastavte lov vlka na Slovensku. Téměř třicet ochranářských organizací žádá ministerstvo zemědělství a životního prostředí o zákaz lovu vlka obecného na Slovensku, určení nulové kvóty pro další sezóny lovu a zařazení vlka mezi celoročně chráněné živočichy, podobně jako je tomu u nás. Od roku 2000 usmrtili myslivci na Slovensku legálně více než 1760 vlků. Petici najdete na tady.
  • Rumunští medvědi zachráněni. Díky 35 tisícům podpisů, které nashromáždilo WWF Rumunsko, zůstávají medvědi dál přísně chráněným druhem. Podařilo se tak přesvědčit rumunské poslance a poslankyně, kteří měli na stole podzimní pozměňovací návrh zákona ze senátu, navrhující zavést takzvané „preventivní kvóty“.
  • Mobilní aplikace pro hlášení nezákonné těžby. Takovou aplikaci vyvíjí WWF Bulharsko, jelikož dostává od veřejnosti každý měsíc desítky hlášení o nelegální těžbě v tamních lesích. V důsledku nelegální těžby dřeva se v Bulharsku ročně ztratí 2,5 miliony kubíků dřeva, což činí zhruba třetinu celkové roční produkce dřeva v této zemi. Novinky o českých lesích a zákonných opatřeních můžete dále sledovat na stránkách Hnutí DUHA.
  • Švédsko v režii ekozemědělců a biopotravin. Švédská vláda potvrdila cíl hospodařit do roku 2030 na 30 procentech půdy v režimu ekologického zemědělství. K dnešnímu datu je podíl takto obhospodařované půdy o 10 % nižší. Vláda dále potvrdila, že chce, aby 60 procent potravin (oproti dnešním asi 35 procentům) ve veřejných kuchyních pocházelo v roce 2030 z ekologické produkce.
  • Norský soud řekl ano ochraně klimatu. Norský odvolací soud uznává právo současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí, přičemž toto právo podle něj zahrnuje také povinnost zohlednit emise ze spalování norské ropy, ať už se to stane kdekoli. Jedná se o důležité vítězství v boji za právo na zdravé životní prostředí vetknuté do norské ústavy. Norsko je sedmým největším vývozcem emisí na naší planetě a tyto emise skleníkových plynů desetinásobně přesahují emise z domácí výroby.
  • Stop greenwashingu ropných gigantů. Podpořte výzvu Greenpeace, která říká NE greenwashingovým reklamám ropných společností, jako je British Petrol, která právě spustila obří billboardovou a online kampaň. Můžete začít třeba tím, že si v internetovém prohlížeči zakážete zobrazovat tyto typy reklam nebo zamíříte na stránky Greenpeace a podpoříte jejich výzvu: greenpeace.org.uk/page/s/no-space-for-oil-ads.
  • Kosmonosy mizí pod stavbami hal. Pole v okolí Mladé Boleslavi mají opět ustoupit průmyslu: Škodovka plánuje vystavět čtyři logisticko-montážní haly v katastru města Kosmonosy. Na stránkách www.nasekosmonosy.cz a také na petičních místech přibývají stovky podpisů pod petici, která upozorňuje na negativní dopady tohoto projektu na životní prostředí, zvýšenou dopravní zátěž, zhoršené podmínky pro vsakování vody a v neposlední řadě na odliv kvalitní zemědělské půdy v případě, že bude výstavba schválena.
  • Dárky přírodě. Přejete-li si dostat na Vánoce něco nehmotného, můžete svým blízkým dát tipy na několik iniciativ, jejichž podporou se společně zasadíte o uchování přírodní rozmanitosti. Jednou z nich jsou www.darkyprirode.cz od Hnutí Brontosaurus. Je libo budka, hmyzí hotel, vyčištěná studánka, nové (listnaté) stromy nebo domek pro ježka?
  • Rozšířená místa pro přírodu. Darovací certifikáty nabízí tradičně i Český svaz ochránců přírody: sbírka Místo pro přírodu zachraňuje kousky vzácné přírody, tentokrát je na výběr kousek pralesa v Bílých Karpatech, květnaté louky, podmáčeného rašeliniště či mokřadu. Na výběr jsou i orchidejové a pralesní exkurze, viz mistoproprirodu.cz/darovacicertifikaty.
  • Sedmogenerační a duhové Vánoce. Sedmá generace se tentokrát rozhodla podpořit spolek Arnika a záchranu květin, jako jsou ladoňky, len či hvězdnice, vizcz/darek-pro-prirodu. S Hnutím DUHA pak již tradičně pomůžete českým (a moravským) lesům: darce.hnutiduha.cz/vanoce. Děkujeme.
  • Penziony, nebo příroda Zhůří? Zastavte betonování netknutého místa s cennými loukami v Národním parku Šumava, nedaleko Horské Kvildy. Investor schovává svůj záměr pod pojem ekofarma, která však nemá ve vztahu k ochraně přírody žádnou přidanou hodnotu, a naopak naruší krajinný ráz. Šest organizací a spolků zabývajících se ochranou přírody v národním parku a celá řada jednotlivců proto podala připomínky v rámci procesu posuzování vlivu tohoto záměru na životní prostředí EIA. Podpořit přírodu ve Zhůří můžete i vy zde.
  • Zachování vzrostlých stromů v Otrokovicích. I když se statné stromy kácejí na mnoha místech, svou petici mají ty v Otrokovicích, na jejichž místě má stát cyklostezka. Petici můžete podepsat tady.
  • Odpad je poklad. Třídit a kompostovat bioodpad by mělo být samozřejmostí. Výzva Hnutí DUHA žádá vládu a parlament, aby zajistil možnost třídit bioodpady v místě bydliště pro všechny domácnosti, aby se zvýšily poplatky za skládkování, a zvýhodnila se tak recyklace a kompostování na úkor skládkování, a do třetice aby byla zavedena třídicí sleva z poplatků pro obce, které motivují občany k třídění. Podepsat výzvu můžete na www.odpadjepoklad.cz.
  • Ukončeme osvobození leteckých pohonných hmot od daní. Vyzvěte Evropskou komisi, aby členským státům EU navrhla zavedení daně z leteckých pohonných hmot (leteckého petroleje). Odvětví letecké dopravy využívá daňových výhod, přestože se stále více podílí na emisích skleníkových plynů. Zatímco ekologičtější alternativy letecké dopravy podléhají vysokému zdanění, letecké pohonné hmoty zůstávají v Evropě nadále nezdaněny a členské státy neukládají DPH ani na letenky, což z letecké dopravy činí čím dál tím atraktivnější způsob dopravy. Zdanění leteckého petroleje by EU umožnilo výrazně navýšit financování ekologičtější mobility. Podpořte tuto celoevropskou iniciativu na https://eci.ec.europa.eu/008/public/.
  • Už nelétám. Zůstaňte na Zemi! Českou obdobu evropské petice spustil v podobě manifestu Ekologický institut Veronica. Na celém světě za necelých 30 let vzrostl počet cestujících v letecké dopravě z 1 miliardy v roce 1990 na 4,3 miliardy v roce 2018. V průměru každých 0,7 sekund startuje někde letadlo. Manifest navrhuje přehodnotit náš vztah k místům „jinde“ a k cestování. Kultu rychlosti vzdoruje chválou pomalosti a cestováním blíže domovu. A pokud se chceme dostat dále, udělat si čas na pomalou cestu na kole, pod plachtami nebo pěšky. Manifest si můžete přečíst a podepsat na www.neletam.cz.
  • Spalovna odpadů Opatovice. Plán na stavbu spalovny v Opatovicích nad Labem znovu ožívá. Původní, zhruba patnáct let starý projekt se pod vlivem masivního odporu místních a nedostatku financí podařilo po několika letech zastavit. Počítal se spalováním komunálního odpadu v takzvaném zařízení na energetické využití odpadu s kapacitou kolem 100 tisíc tun ročně. To se nyní opakuje. Elektrárny Opatovice tímto způsobem plánují částečně nahradit dva ze šesti uhelných bloků, které se chystají v roce 2021 odstavit. Více sledujte na www.arnika.org.
  • Zastav smrad z Počerad! Společná kampaň Hnutí DUHA a Greenpeace, která vyzývá vládu a dozorčí Radu ČEZu, aby uhlobaronovi Pavlovi Tykačovi neprodala elektrárnu Počerady, kterou by provozoval další desítky let. K výzvě se můžete připojit na smradzpocerad.cz.
  • Slunce nad Španělskem. Španělská vláda schválila nové předpisy o spotřebě energie z obnovitelných zdrojů, které pomohou jejich rozkvětu. Poslední čtyři roky ve Španělsku fungovala takzvaná daň ze slunce nastavená předchozí vládou, která majitelům solárních panelů zpoplatňovala přístup k elektrické síti. Nyní budou bytové domy moci vyrábět vlastní elektřinu z obnovitelných zdrojů. Vyhláška je jednou z řady dalších politik v oblasti klimatu ve Španělsku včetně závazku kompletně přejít na elektřinu z obnovitelných zdrojů do roku 2050, a je vítězstvím španělských Přátel Země i tisíců aktivních občanů.
  • Slepice do klece nepatří. Přidejte se k výzvě Obránců zvířat, která chce ještě letos zakázat klecový chov slepic. V Rakousku, Německu, Švýcarsku a dalších státech už je chov slepic v klecích zakázaný. Více na zakazkleci.cz.
  • Země bez glyfosátu. Podpis k petici požadující po třech ministrech české vlády, aby se zasadili za zákaz používání glyfosátu v zemědělství, městském prostředí a na všech venkovních prostranstvích a za zákaz jeho volného prodeje pod značkou Roundup a pod jakýmikoli jinými značkami, můžete připojit na https://www.petice24.com/zem_bez_roundupu.
  • Včely v Německu začínají bzučet. Dobré zprávy z Německa – 1,7 milionů lidí podpořilo petici německých Přátel Země (BUND Naturschutz) za zemědělství ohleduplnější ke včelám a přírodě. Petice požaduje např. ochranu remízků a stromů, zákaz aplikace postřiků do vzdálenosti 5 metrů od vodních toků a do roku 2030 30 % zemědělství v režimu eko. Díky této obrovské podpoře by mohla mít kampaň reálný dopad jak na německé zemědělství, tak i na to české – Německo má např. důležitý hlas ve vyjednávání dotační politiky pro celou EU.
  • We move – za lepší dotační podporu udržitelného zemědělství. Vyzvěte Evropský parlament k reformě Společné zemědělské politiky (CAP), především pak, aby přestal dotovat průmyslové zemědělství. Více na https://act.wemove.eu/campaigns/industrial-farming.
  • Voda pro každého. Vyzvěte předsedu vlády Andreje Babiše, aby respektoval stanoviska odborníků k péči o životní prostředí, půdu a vodní zdroje a aby diskuse o nastavení podmínek čerpání veřejných prostředků ze zemědělských dotací byla transparentní a zohledňovala požadavky ze Společného prohlášení odborníků k péči o půdu a vodní zdroje v České republice. Zamiřte na https://vodaprokazdeho.cz/petice/ a přidejte se také.
  • Proti navyšování zisků soukromých znečišťovatelů dotacemi z veřejných prostředků. Přidejte se k hromadné připomínce Priatel Zeme a Greenpeace Slovensko, aby Slovensko dodržovalo princip „znečišťovatel platí“ – základní prvek evropské environmentální legislativy – ekoforum.sk/peticia/znecistovatelia.
  • Nezákonná výstavba dálnice v údolí řeky. Přátelé Země v Bulharsku (Za Zemiata) bojují proti připravujícímu se projektu zastavění vzácného údolí Kresna Gorge dálnicí, která měla být původně pod povrchem země. Mezinárodní tlak je nyní směřován na 1. místopředsedu Evropské komise. Petici najdete na https://act.wemove.eu/campaigns/Save-Kresna-Gorge.
  • Nedusme se. Vyzvěte prostřednictvím Hnutí DUHA vládu ČR, aby motivovala veřejnost a pomohla lidem zbavit se závislosti na uhlí a zastaralých kotlích a umožnila nám všem žít v čistším prostředí. Zejména chudým rodinám či seniorům je potřeba pomoci se získáním dotace na moderní kotel či tepelné čerpadlo i s nákupem čistšího paliva. Naopak poplatky z vytěženého uhlí a energetickou daň je nutné zvýšit. Více na www.nedusmese.cz.
  • Fotopetice proti TIAA. TIAA je jeden z největších amerických investorů, kteří podporují odlesňování tropických deštných pralesů přes investice do společností, které mají zájem na těchto místech pěstovat palmu olejnou. Instrukce, jak dát vědět, že se vám toto chování nelíbí, najdete na www.foe.org/tiaa-photo-petition/.
  • Vraťme život do krajiny. Petice ornitologů a myslivců za život v krajině. Ta vymírá vinou příliš intenzivního hospodaření – mizí sýčci, skřivani, koroptve, motýli, zajíci. Napište ministrovi zemědělství o pestrou krajinu: birdlife.cz/petice-za-krajinu
  • Za lepší podmínky evropského zemědělství. I na celoevropské úrovni jsou vyzýváni ministři zemědělství jednotlivých států: Tzv. good food good farming kampaň vznikla z iniciativy více než 80 uskupení včetně sedmi členů evropských Přátel Země (včetně Hnutí DUHA). Vyžadují tak výraznou změnu CAP – společné zemědělské politiky.
  • Cirkusy bez zvířat zastavila Komora veterinárních lékařů ČR. Po odevzdané petici se 14 tisíci podpisy a podporou více než 40 organizací vypadalo, že je u nás na spadnutí konec zvířat v cirkusech. Vyjádření veterinářů však opět tento krok zastavilo a schválilo využívání zvířat v cirkusech. Sledovat aktuality v kampani a podepisovat se můžete stále na www.cirkusybezzvírat.cz.
  • Petice za přijetí opatření proti násilí na ženách. Vyzvěte Parlament ČR k bezodkladnému přijetí „Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí“. Česká republika je totiž mezi posledními státy, které zatím odmítají úmluvu podepsat. Amnesty International proto ve spolupráci s dalšími organizacemi, které usilují o ochranu práv žen, iniciovala kampaň „Stop násilí na ženách“. Více na amnesty.cz/case/ratifikace-istanbul.
  • Pusťte kanál Dunaj-Odra-Labe k vodě. Zelení spustili sběr podpisů pod petici proti výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kanál by vedl k výraznému poklesu počtů rostlinných i živočišných druhů, těžce by narušil přirozený rozklad organických látek a přirozené schopnosti půdy. Petici pro Úřad vlády za smysluplnější opatření proti suchu podepisujte na zeleni.cz/petice-sucho.
  • Obrana tisíciletého lesa u Hambachu. Němečtí Přátelé Země (BUND) bojují proti kácení zbytků pralesa poblíž Kolína nad Rýnem kvůli pokračování povrchové těžby uhlí firmou RWE. Více na stop-kohle.de/english/, podpisy můžete přidat na aktion.bund.net/save-hambach-forest nebo www.hambach.cz.
  • Malé vítězství pro kodaňskou přírodu. Dánská přírodní oblast Amager fælled v Kodani nebude nakonec v původně plánovaném rozsahu zastavěna. 50 tisíc lidí podepsalo petici směřovanou dánské společnosti na ochranu přírody, aby se území jako poslední kousek původní přírody dánské metropole nezastavělo dvěma tisíci bytů. Politici následně rozhodli o zmenšení projektu z 18 na 11 hektarů a jeho územní posun. Nový plán však stále leží na chráněném území. Za záchranu území se zasazují dánští Přátelé Země spolu s dalšími organizacemi.
  • Proti množírnám psů. Zasaďte o to, aby byla přijata zásadní opatření proti rozmachu takzvaných psích množíren, tedy zákon, který stanoví přesné minimální parametry pro chovy psů s respektem k jejich pohybovým, sociálním a zdravotním potřebám, přísný dohled nad plněním registrační povinnosti chovatelů a efektivní kontrolní činnost Státní veterinární správy bez předchozího ohlášení. Více na obrancizvirat.cz/petice/.
  • Hlava na hlavě. Nesehnutí spustilo kampaň odhalující utajovanou tvář potravinového průmyslu — velkochovy. Petice na www.hlavanahlave.cz vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla opatření rušící klecové chovy. Na webu najdete také mapu se současnými intenzivními chovy zvířat v České republice.
  • Metropolitní plán Prahy. Právě tento dokument bude muset dostát velkých změn. Postavili se proti němu občané, občanské spolky, památkáři, architekti, urbanisté, ekologové a především většina městských částí. Ti všichni plánu vytýkají úbytek parků, veřejné vybavenosti, zahušťování zástavby a možnost stavět budovy vyšší než stávající domy v okolí. Jejich připomínky jsou v souladu s výhradami, na něž upozorňuje i spolek Arnika od zveřejnění plánu. Připomínky může zaslat každý přes www.zmenyprahy.cz.
  • Krok směrem k čistějšímu ovzduší. Posun k lepšímu zaznamenalo ovzduší – tedy konkrétně Program zlepšování kvality ovzduší z pera ministerstva životního prostředí, o jehož přepracování rozhodl Nejvyšší správní soud. Větší konkrétnost a termíny by se tak měly objevit i v programech pro Ostravu, Prahu, Ústecko a Brno. Více sleduje organizace Frank Bold Society, www.frankbold.org.
  • Stop sečení srnčat. Podle odhadů zemře ročně kvůli sečení na 60 tisíc srnčat. Zemědělci a myslivci často neohlašují termíny sečení, a zvířata tudíž nejsou chráněna před krutou smrtí. Více na stopsecenisrncat.cz. Organizuje platforma8.org.
  • Návrat lososů. Ještě nedávno lososi běžně obývali české řeky. Intenzivním lovem, stavbami vodních děl a znečišťováním však člověk tyto původní říční obyvatele vyhubil. Nyní lososi dostávají díky adoptivním rodičům druhou šanci. Do projektu Správy Národního parku České Švýcarsko se můžete zapojit na navratlososu.cz.
  • Mantinely demokracie. Výzva pro vládu i opozici, aby dodržovaly zásady demokratického vládnutí, základní demokratické a ústavní principy. K respektování těchto mantinelů vyzvaly všechny polické představitele Frank Bold a iniciativa Rekonstrukce státu, hlídat je však musí v první řadě občané. Sledujte kroky vlády na mantinelydemokracie.cz.
  • Milion chvilek. Tuto petici proti premiéru Andreji Babišovi už podepsalo 250 tisíc lidí. Doprovázejí ji veřejné akce, sledovat je můžete na milionchvilek.cz.
  • Živé Labe. Přidat se můžete také k výzvě ministrům, poslancům, senátorům a předsedovi vlády, aby podpořili ochranu cenného území řeky Labe, a hlasovali tak proti všem návrhům staveb zvyšujícím splavnost Labe, především na výstavbu jezu u Děčína, který by zničil tamní křehký ekosystém. Více na www.zivelabe.cz.
  • Spalovna odpadů u Mělníka. V areálu hnědouhelné elektrárny Mělník se společnost ČEZ chystá vybudovat velkokapacitní spalovnu komunálních odpadů o celkové kapacitě 320 tisíc tun odpadů ročně. Spalovna je údajně nutná kvůli zákazu skládkování odpadů od roku 2024, třetina původní hmotnosti spalovaných odpadů se však stejně bude skládkovat i nějakou dobu poté. Stejné redukce hmotnosti by se dalo dosáhnout i účinnějším tříděním, recyklací a předcházením vzniku odpadů. Petici Arniky proti výstavbě spalovny najdete na arnika.org/spalovna-melnik.
  • Antigolfový zápas. Chorvatští Přátelé Země Zelená Akcija čelí obvinění u soudu — konkrétně od holandských developerů, kterým roky brání vystavět na nedotčeném chorvatském pobřeží u Dubrovníku golfová hřiště. Firma se rovněž soudí se státem. Více najdete zde.
  • Zachraňme naše lesy. Kvůli nevhodně vysazeným smrkovým monokulturám, častějšímu suchu a chybám v hospodaření prostřednictvím velkých zakázek vznikají v našich lesích kalamity a stromy se těží ve velkém měřítku. Výzvu Hnutí DUHA, která apeluje na Vládu České republiky, Parlament České republiky a státní podnik Lesy ČR, aby přijaly nápravná opatření, podepisujte na zachranmelesy.cz.
  • Žaloba na Shell. Shell je jedním z největších znečišťovatelů klimatu na světě. Přátelé Země Nizozemsko se nyní z tohoto důvodu rozhodli Shell zažalovat. Šiřit zprávu můžete pomocí hashtagu #stopShell, připojit svůj podpis pak na bit.ly/climate_litigation_shell.
  • Stop palmovému oleji v Nigérii. Podepište a sdílejte petici Přátel Země Nigérie proti zabírání půdy a odlesňování za účelem vzniku průmyslových palmových plantáží. Viz erafoen.org..
  • Golfové hřiště v CHKO? U Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku chce investor postavit golfový areál s rodinnými a bytovými domy a dalšími sportovišti. Většina území, kde by měla nová výstavba vzniknout, je však součástí Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj a také domovem více než tisíce druhů živočichů a rostlin. Zatím je rozhodnutí o prodeji městských pozemků v rukou tamního zastupitelstva. Více o případu najdete na csopklenice.cz.
  • Podpořte půdu. Chcete-li svěřit půdu do dobrých rukou, podpořte Nadaci pro půdu, která chrání půdu před degradací a spekulacemi a přispívá k utváření odpovědného vztahu člověka k z/Zemi, na níž žijeme. Více na nadacepropudu.cz.
  • Petice proti množírnám. Stáhněte si na www.obrancizvirat.cz/petice/mnozirny/ petici, která požaduje, aby byla přijata opatření proti rozmachu tzv. psích množíren na území České republiky. Petice požaduje úpravu příslušné legislativy tak, aby stanovovala přesné minimální parametry pro chovy psů, které budou respektovat jejich pohybové, sociální a zdravotní potřeby a budou tak neslučitelné s bezohlednou masovou produkcí, dále přísný dohled nad plněním registrační povinnosti chovatelů a účinnou spolupráci mezi jednotlivými státními orgány (Státní veterinární správa, živnostenské úřady, finanční úřady, Policie ČR, atd.) při odhalování a potírání černých chovů a také efektivní kontrolní činnost Státní veterinární správy spočívající zejména v provádění pravidelných a důkladných kontrol bez předchozího ohlášení.
  • Plast je past. Každý rok se dostává do oceánů přibližně 8 milionů tun plastu. Moře se pod jejich návalem dusí a nemohou se bránit. Naše vlády by však mohly tento trend změnit. Podepište výzvu Greenpeace evropským ministrům a ministryním životního prostředí, aby ukončili znečišťování oceánů plasty. Ministři členských zemí EU totiž právě revidují celoevropské právní předpisy v oblasti nakládání s odpadem.  Zamiřte na www.plastjepast.cz.
  • Jezme bez jedů. Cílem kampaně spolku Arnika je za pomoci jednoduchých měření prověřit český trh s nádobím a zpřístupnit veřejnosti informace o nejproblematičtějších kouscích. I vy se můžete přidat. Pracujeme s některými výrobci a prodejci porcelánu a skla na tom, aby začali používat nezávadná barviva. Zatím se podařilo přesvědčit jednoho z největších výrobců porcelánu v Čechách, aby nahradil barvy obsahující těžké kovy bezpečnějšími alternativami. Více najdete na www.jezmebezjedu.cz.
  • Petice za legalizaci konopí. Na konci roku 2016 představil spolek Legalizace.cz zcela novou petici za legalizaci pěstování, zpracování a držení konopí a konopných produktů dospělými osobami pro vlastní potřebu. Na internetové stránce www.legalizace.cz/petice-za-legalizaci-konopi najdete více informací včetně petičních archů.
  • Zachraňme sajgu. Sajga tatarská je kriticky ohrožená antilopa. Úředníci a těžaři přesto chtějí v jednom z důležitých míst, kde žije, v přírodní rezervaci Usťjurt v západním Kazachstánu, povolit dobývání zemního plynu. Petici za záchranu území s unikátní stepní přírodou můžete podepsat na www.arnika.org/sajga.
  • Úspěšný člověk bezobalový.I postavy oblečené do odpadků (neboli homo obalus) pomohly pražskému Bezobalu vybrat bezmála 1,2 milionu korun přes crowdfundingový Hithit na největší bezobalový obchod, který vznikne v Praze. Průběžně aktualizovanou takzvanou bezodpadovou mapu najdete na www.reduca.cz/bezodpadova-mapa.
  • Zachraňte modré srdce Evropy. Balkán známe jako místo plné divokých řek a jedinečných druhů ryb. V následujících letech je však naplánovaný vznik až 2700 nových vodních děl, které navždy zasáhnou do křehkého říčního ekosystému této oblasti. Iniciativa Save the Blue Heart of Europe upozorňuje na toto nebezpečí na www.balkanrivers.net.
  • Zastavte zabíjení vyder. Dolní Rakousko rozhodlo o vybití desítek chráněných vyder říčních, druhu, který před sto lety z Rakouska zmizel a teď se úspěšně vrátil. Důvodem k vybití jsou údajně velké škody na rybách. Petici WWF na záchranu vyder můžete podpořit na www.wwf.at/de/petition-kein-abschuss-von-fischottern.
  • Smog nad Brnem. Napište primátorovi města Brna Petru Vokřálovi, aby se zasadil o zlepšení ovzduší v Brně. Třeba i tím, že informace o smogu budou dostupné prostřednictvím sms nebo ve vozidlech veřejné dopravy. Více na www.muzudychat.cz.
  • Domov Robina Hooda v ohrožení. Sherwoodský les a další lokality se mohou stát místem seismických průzkumných vrtů na základě licence, kterou dostala nadnárodní společnost Ineos. Ekologické organizace nyní vyzývají britskou vládu, aby povolení stáhla a vyloučila jakoukoli těžbu břidličného plynu v chráněném lese a jeho okolí. Více najdete na act.foe.co.uk/act/save-sherwood-forest-fracking.
  • Petice proti vodnímu dílu Pěčín.Vyjádřete nesouhlas s další přípravou a případnou hrozící realizací vodního díla Pěčín na řece Zdobnici v první zóně CHKO Orlické hory a Evropsky významné lokalitě Zdobnice — Říčka. Aktuální situaci sledujte na stoppecin.cz, kde si můžete i stáhnout petici a podepsat ji do konce ledna 2017.
  • Výstavba vodního díla u Teplic nad Bečvou. Řeka Bečva je poslední štěrkonosnou řekou v České republice, její jedinečný souvislý tok má však být přerušen přehradou Skalička. Podpořte variantu bočního poldru, který nejen zachovává unikátní biologické hodnoty Bečvy, ale poslouží i jako protipovodňové opatření. Připojit se můžete na www.spojenabecva.cz.
  • Nechceme plantáže vytlačující pralesy. Slow Food spolu s dalšími organizacemi v listopadu odeslalo dopis Evropské komisi, který ji žádá, aby neposkytovala 19 milionů eur na podporu produkce, spotřeby a vývozu masa, jelikož kvůli tomu dochází k destrukci pralesů. Případ můžete sledovat na www.slowfood.com.
  • Doba glyfosátová? Pomozte ji ukončit. Připojte se k výzvě Hnutí DUHA proti využívání nebezpečného herbicidu. Glyfosát je nejpoužívanějším herbicidem u nás a podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) jde pravděpodobně o rakovinotvornou látku. Vykazuje však i další vlastnosti nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí. Napište ministrům, co si o tom myslíte — www.parkybezchemie.cz.
  • Podvodní svět. Stovky žraloků a rejnoků jsou každý rok zabity pro jejich ploutve, zuby, chrupavky, maso či olej. Pokud chcete, aby nejohroženější tři druhy — žralok hedvábný, liškoun či rejnok manta — byly zařazeny pod ochranu CITES, tedy pod celosvětovou kontrolu obchodu s ohroženými druhy, zamiřte na www.thepetitionsite.com.
  • Uhlí neutečeš.Nová kampaň Greenpeace zaměřená na následky zplodin z uhelných elektráren. Argumenty proti těžbě uhlí si můžete přečíst a k výzvě se připojit na www.uhlineuteces.cz
  • Zachraňte kasuáry. Třetí největší pták, který žije v deštných pralesích například v australském Queenslandu, je ohrožován útoky psů. Podepište petici, která mimo jiné vyzývá, aby se změnily zákony, které nyní umožňují například lov prasat pomocí psů, čímž jsou ohroženi právě i kasuáři. Více na rainforestinfo.nationbuilder.com.
  • Všetko pre nič. Chcete vidět, jak to vypadá, když se pro přírodu nedělá vůbec nic? Podívejte se na nejnovější kampaň Lesoochranářského seskupení Vlk na http://vsetkoprenic.sk.
  • Konec pokusů. Každý rok trpí v Evropě miliony zvířat při krutých experimentech. Ukončete testování na zvířatech a zapojte se tak do petice Svobody zvířat na http://petpetition.org.
  • Žaloba na Monsanto. Na www.monsanto-tribunal.org můžete podpořit žalobu, obviňující firmu Monsanto ze zločinů proti lidskosti a proti přírodě, tedy z ekocidy. Soudní přelíčení by se mělo odehrát letos v polovině října v nizozemském Haagu. Iniciativu již podpořilo přes sto organizací. Můžete též navrhovat jiné případy, stížnosti a potenciální svědectví na email claims@monsanto-tribunal.org.
  • Zákaz dovozu trofejí. Staňte se ve svém městě kapitánem petice za zákaz dovozu trofejových zvířat do České republiky. Více informací a petiční archy dodá milan.jeglik@seznam.cz, viz www.saveafricananimals.org.
  • Zachraňme údolí Oslavy. Vodní dílo na řece Oslavě u Čučic by mohlo zdevastovat jedinečné údolí řeky Oslavy a Chvojnice a vést k rozvrácení jeho tvářnosti, ke zničení jeho historických, a především přírodních hodnot a krás, k likvidaci výskytu kriticky ohrožených druhů fauny a flory. Akce na podporu údolí se uskuteční 19. 6. na náměstí v Oslavanech na náměstí. Více informací a petice k podpisu dodá vit.aldorf@post.cz, viz též facebooková stránka Zachraňme údolí Oslavy.
  • Už žádné další GMO — Say no to new GMO. Zemědělské a chemické společnosti se snaží dostat zpátky do hry některé geneticky modifikované organismy a tvrdí, že některé GMO produkované novými technologiemi ve skutečnosti GMO nejsou. Více informací získáte a petici podepisujte na mezinárodních stránkách Greenpeace www.greenpeace.org.
  • Zákaz chovu takzvaných kožešinových zvířat. Organizace Svoboda zvířat spustila kampaň a petici proti chovu norků, činčil či lišek. Zvířata jsou často chována v podmínkách, které neodpovídají jejich etologickým potřebám a trpí nejrůznějšími poruchami a onemocněními. V zemích jako Velká Británie či Rakousko je již chov zcela zakázán. Miřte na www.svobodazvirat.cz.
  • Následujme sousedy. Slovenská Sloboda zvierat získala již 55 tisíc podpisů podporujících zákaz chovu, drezúry a předvádění všech druhů zvířat v cirkusech, delfináriích, akvaparcích a ostatních druzích zábavních parků na území Slovenska. Podporu má ve slovenském ministrovi zemědělství Peteru Hajnalovi, který má návrh zákona na zákaz volně žijících zvířat v cirkusech jako jednu ze svých priorit. Více informací a petice k tisku na slobodazvierat.sk, českou petici lze podepsat na www.cirkusybezzvirat.cz/pomoc/petice.

2 komentáře: “Petice”

  1. Ivan Datko, Praha 4 napsal:

    Dobry den,

    je nejak mozne zaslat odkaz na petici kterou bych chtel navrhnout na zarazeni do Vaseho seznamu ? Chtel bych tam doplnit petici za Bezpodminecni zakladni prijem : http://basicincome2013.eu/ubi/cs/

  2. Vít Kouřil, Brno napsal:

    Dobrý den, děkujeme za tip, petici zařadíme. Zdraví V.K.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2024 vychází v 2. polovině dubna.