Síla práce a síla lásky

6. června 2014 /
foto: www.pixabay.com

Prý je jen otázkou času, kdy mileniálové překopou priority korporátní Ameriky a Wall Streetu.

Jednou z oblíbených formulek mezi námi hochy a děvčaty, co se různými způsoby snažíme o záchranu planety, je: Práce ničí svět. Přiznejme si však zcela otevřeně, že mnozí ji rádi používají jako intelektuální kličku v okamžicích lenosti. Na druhou stranu, zběsilý tlak na produkci a růst HDP skutečně násobí činnosti, které svět kolem nás poškozují a znečišťují: těžbu, výrobu a přepravu zboží…

Další oblíbená formulka, tentokrát však především lidí s nadprůměrnými příjmy, zní: Kdo není do třiceti levičák, nemá srdce, a kdo není po třiceti pravičák, nemá rozum. Jinými slovy, že on nakonec každej z těch ideálů vyroste. Jenomže američtí komunikační výzkumníci Morley Winograd a Michael Hais, kteří se zabývají generací mileniálů, označovanou také jako generace Y, tedy lidmi narozenými někdy mezi lety 1982 a 2003, říkají zhruba to, že co mezi sedmnáctým a pětadvacátým rokem života pochopíš, po zbytek života neopustíš. Zkrátka že ekonomická krize, kterou právě procházíme, je tak ustavující zážitek, že člověka zformuje jednou pro vždy.

A k čemu že tuto generaci zformovala? Winograd a Hais na základě množství dat popisují, jaké práci si přejí mileniálové zasvětit svůj život. Je to ta, která ničí svět? Zdá se, že ne. Mileniálové chtějí pracovat pro společnosti, které přispívají k veřejnému blahu a chovají se sociálně i eticky. Raději se uskromní, hlavně když budou moci dělat to, co je naplňuje. A také nemají problém s vládními regulacemi byznysu. Data též ukazují, že generace jejich rodičů a prarodičů taková rozhodně nebyla. Dvojice výzkumníků tak předpokládá, že je jen otázkou času, kdy mileniálové překopou priority korporátní Ameriky a Wall Streetu.

Uvidíme.

Za Atlantikem ještě zůstaneme. Zatímco Česká republika má svůj tragický příběh rodiny orlů mořských, otrávené neznámým pachatelem u Bechyně, Spojené státy slaví pelikání happy end. Zraněného opeřence s drsně proříznutým hrdelním vakem na krku našli v půlce dubna na pláži v Kalifornii. Stovky stehů, profesionální péče a kopec pozitivních vibrací od milovníků přírody z celých Států však dokázaly takřka zázrak. Veterinářka Rebecca Duerr, která o pelikána pečovala, popisuje, že se v průběhu léčby proměnil ze slabého a smutného tvora ve smělého nenasytu.

Pelikán, který dostal od svých zachránců jméno Pink, už opět létá ve volné přírodě a za dopadení jeho útočníka byla vypsána odměna v hodnotě 20 000 dolarů. Bravo.

Další díly Terrapie najdete tady

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.