Směřování k poetické ekologii

Andreas Weber (*1967 v Hamburku) je významný německý biolog a filosof, jedna z vůdčích osobností na nově se ustavujícím poli biopoetiky a biosémiotiky. Vystudoval kulturologii a mořskou biologii a v Paříži spolupracoval se známým teoretickým biologem a neurovědcem Franciscem Varelou (1946—2001), jedním z autorů dnes široce uplatňovaného (a rovněž v následujícím textu zmiňovaného) pojmu autopoiéze, jenž v původním významu odkazuje na schopnost — či snad lépe řečeno vlastnost — živých bytostí, respektive buněk utvářet a udržovat sebe samé (na toto téma viz klasické pojednání Strom poznání: Biologické základy lidského rozumu, Portál 2016). Ve svém díle navazuje Weber na goethovskou „romantickou vědu“ a hojně čerpá z myšlenkových tradic existencialismu, fenomenologie, hlubinné psychologie či z poznatků kognitivních věd. Podobně jako švýcarský filosofující zoolog Adolf Portmann (1897—1982) či jeho duchovní pokračovatel, nedávno zesnulý český filosof a „eidetický“ biolog Zdeněk Neubauer (1942—2016) snoubí Weber ve svých knihách a textech nejnovější přírodovědné poznatky s nadčasovou filosofickou reflexí. Nedílnou součástí všech jeho klíčových knih a textů jsou také básnivá ztvárnění vlastních setkání s přírodním světem a jeho četnými zvířecími a rostlinnými obyvateli. Ústředním tématem Weberova myšlení je snaha o přehodnocení stávajícího (to jest silně reduktivního, mechanistického) pojetí živé přírody v přírodních, humanitních a ekonomických vědách. Weber navrhuje rozumět živoucím tvorům, dlouho pojímaným jako bezduché biologické stroje, jako cítícím subjektům a biosféře jako poetické, smyslem prodchnuté realitě. Jádro této nauky shrnul v originálním konceptu „oživení“ (enlivenment), o němž blíže pojednává v obsáhlé eseji Enlivenment: Towards a Fundamental Shift in the Concepts of Nature, Culture and Politics (2013). Své myšlenky dosud publikoval v řadě prestižních novin a časopisů (za všechny jmenujme například GEO, National Geographic, Die Zeit či Greenpeace Magazine) a mnohé z jeho knih se dočkaly překladů do mnoha světových jazyků, mimo jiné i do češtiny (viz tituly Víc bláta! Děti potřebují přírodu, Malvern 2015 a Blbinky a bláto, DharmaGaia 2015, v nichž se Weber věnuje vztahu dětí a přírody, potažmo živosti). Zde uveřejněný text je překladem úvodní kapitoly loňské Weberovy knihy The Biology of Wonder: Aliveness, Feeling and the Metamorphosis of Science (2016). V té Weber svým příznačně květnatým a hravým jazykem podává tresť svých zásadních myšlenek o povaze živoucího, a je tudíž ideálním rozcestníkem pro každého, kdo by toužil do myšlenkového (a z velké, ba převažující části též citového) světa tohoto pozoruhodného myslitele proniknout.