graphic-header
Občanský kalendář » «»

leden 2018

2017-12&clndr_act=2018-1-21
2018-2&clndr_act=2018-1-21
PoÚtStČtSoNe
1
pondělí 1. ledna   »   1 událost
2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17
18
čtvrtek 18. ledna   »   1 událost
19 20 21
22 23
24
středa 24. ledna   »   1 událost
25
čtvrtek 25. ledna   »   1 událost
29 30 31
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Štítky  »

Štítek » Potulný sadař


Nekonečná alej

Potulný sadař

Nekonečná alej

Podzimní čas. Putuji nekonečnými alejemi. Čas se sklání pod nebývalou úrodou jablek, hrušek a švestek. Sklání se níž a níž. Už už se roztáčí kola moštových lisů, zatápí se v sušárnách a připravují se sklepy na ovoce. Pak ale vše padá do kopřiv a trávy, koulí se mezi piksle a pestré pytlíky, leží a hnije. Podobně i my.

[31. října 2002]


Kořeny

Potulný sadař

Kořeny

Kořeny jsou takové malé tlusté věci na samém konci kmene. Můžeme o ně ovšem zakopnout i v lese, šňůry lidí je ošlapou do poloviny na horské stezce. Nejdou vytáhnout ze země, když kopeme díru. Kořen alias radix také nalezneme ve výčtu součástek bylinného čaje, ale ze stromu asi nebude.

[30. září 2002]


Dub – erb potulných sadařů

Potulný sadař

Dub – erb potulných sadařů

Nevím, který z knížat, hrabat či rytířů, má v erbu dub uzavřený v štítovitém poli. Potulní sadaři mají jako svůj štít dub bez pole, bez ohrádky, dub a za ním nebe. Dub jako symbol prastarosti, která nás přetrvává, dub jako vzpomínku na divoké hvozdy, dub největší a nejpohostinnější.

[31. července 2002]


Suchý strom

Potulný sadař

Suchý strom

To je smrt, konec. Zkáza lesů, zánik památného stromu, odchod babiččiny jabloně na věčnost. Suchý strom nám připomíná vše možné nepěkné – zánik, stárnutí, rozpad – pro někoho možná tak nepěkné, že to nechce ani vidět.

[30. června 2002]


Malinké květinky

Potulný sadař

Malinké květinky

Jaképak malinké květinky, tady má být řeč o velikých stromech, možná ještě tak o keřích. Ne tak zhurta. Viděli jste někdy, jakou kytici drobných krásných kvítků tvoří jediná jehněda? Prohlédli jste si už samotnou jednu hvězdičku, jejichž kyticemi se odívá právě nyní každý javor? A to ani nemluvím o růžovitých stromech – jabloni, třešni, ba i té páchnoucí hrušni! Kam se hrabou karafiáty a kaly na krásný kvítek, co právě vyrazil na větvi meruňky – a ta jeho omamná vůně! A jak kvete mandloň, broskev nebo šípkové růži podobná mišpule – ví to vůbec někdo?

[30. dubna 2002]


Pod stromek

Potulný sadař

Pod stromek

Inu, tam se toho vejde! Proč ale právě pod stromek? Dary si můžeme dávat i jinde a ty nejcennější v naší zemi plných břich jsou dokonce neviditelné. A stromek do toho voní a usychá. Je to jako v pohádkách. Něco za něco, dáš něco ze sebe a pomůžeš druhým. Ale pohádky znají i dar jen tak, z ničeho nic, a jsi obdarován. Jiní zas říkají, že dávat je snazší, než dary brát. Inu tak, pod stromkem.

[30. listopadu 2001]


Pajasany, akáty a podobná verbež

Potulný sadař

Pajasany, akáty a podobná verbež

No to je jméno, pajasan. Něco jako pablb. Akát taky nemá dobrou pověst. A o takových výtečnících, jako jsou křídlatky nebo bolševník, ani nemluvě. Jsou to prý nepřátelé naší přírody. Vyhlašujeme jim boj na náš život a na jejich smrt. Platí na ně jen chemie a nic než chemie. Ano, takto se vyjadřují někteří milovníci přírody o živých bytostech, svých spolubratrech.

[31. října 2001]


Bez černý

Potulný sadař

Bez černý

Na bundě se mi objevila krvavě červená skvrna. Dozrál bez, pod kterým se každodenně brzy ráno prosmýkávám. Jeho černočerné kuličky skrývající tmavě červenou šťávu ladí s džinem doby. Bez však nesleduje daleké děje ani blízké ohlasy, pilně jen zraje. Nehledí na chladné počasí ani mrazivé nálady, ale završuje jeden roční cyklus obtížen dobrou úrodou.

[30. září 2001]


Ořešák královský

Potulný sadař

Ořešák královský

Nastal nám královský čas pro všechny potulné sadaře. Hrušky, švestky, jablka, slívy, ořechy, ostružiny, kdoule i mišpule, jeřabiny i bezinky a snad i hrozny k tomu, to vše vydává na podzim naše zem. Jen choulostivé meruňky a broskve se letos nevydařily, ostatního ovoce jsou hromady. Za pár týdnů většina z toho bude hnít v příkopech a opadaném listí. Jen ořechy ne. Zůstávají pod listím jedlé až do jara, a kdo si je včas nasbírá, může louskat chutná jádra ještě za dva roky. Nejen ovoce, ale sám ořechový strom je výjimečný. Nazývat ho králem není přehnané.

[31. srpna 2001]


Žňovky

Potulný sadař

Žňovky

Kolik umíte jmenovat odrůd ovoce? Nazýváte běžně „křestními jmény“ jahody Myryši, Karmen a Sengy Sengány? Oslovujete rybízy Blanko či Otelo? Asi málokdo je tak zapálený zahradník, aby se zaobíral dobou zrání Karol, Májovek či Primisim Delbarth – letňáky zvané krajově též žňovky ale asi znáte. Patří spolu z hruškami Alexandrami (to jsou takové ty hnědozlaté štíhlé fantasticky rozplývavé podzimní hrušky) k nejvýraznějším ovocným odrůdám.

[31. července 2001]


1 2 3 »»