graphic-header
Občanský kalendář » «»

červenec 2017

2017-6&clndr_act=2017-7-24
2017-8&clndr_act=2017-7-24
PoÚtStČtSoNe
1 2
3 4 5
6
čtvrtek 6. července   »   2 události
Akce » Boskovice
7
pátek 7. července   »   1 událost
Akce » Boskovice
8
sobota 8. července   »   1 událost
Akce » Boskovice
9
neděle 9. července   »   1 událost
Akce » Boskovice
10
pondělí 10. července   »   1 událost
11
úterý 11. července   »   1 událost
12
středa 12. července   »   1 událost
13
čtvrtek 13. července   »   1 událost
14
pátek 14. července   »   1 událost
15
sobota 15. července   »   2 události
16
neděle 16. července   »   2 události
17
pondělí 17. července   »   1 událost
18
úterý 18. července   »   1 událost
19
středa 19. července   »   1 událost
20
čtvrtek 20. července   »   1 událost
21
pátek 21. července   »   1 událost
22
sobota 22. července   »   1 událost
23
24 25 26 27 28 29 30
31
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak hodnotíte rok 2016?

stál za starou belu

špaténka, ale byly horší

střídavě oblačno

v podstatě dobrý

můj životní rok

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 3/2017  »

Buďme limity fosilního průmyslu
autor/ka: foto: Petr Zewlakk Vrabec (vše) 

Radek Kubala

Buďme limity fosilního průmyslu

Doba uhelná se nachýlí ke konci, pokud budeme chtít a budeme fosilnímu průmyslu organizovaně čelit.

Stejně jako několik předchozích let v řadě byl i rok 2016 tím nejteplejším v zaznamenaných dějinách. Šestnáct ze sedmnácti rekordně teplých let naměřili vědci po roce 2000. Vlivem nadměrného oteplení planety zaznamenávají rekordní záplavy, vlny sucha na Blízkém východě a střední Africe, silné vedra v Indii, masivní vymírání korálů, silné tropické bouře i obří lesní požáry, jaké letos zažila například Chile. V Arktidě masivně tají ledovce, což způsobuje změny v celosvětových ekosystémech a kvůli teplotní roztažnosti vody i zvyšování hladiny oceánů. Rozmrzají i himálájské a jihoamerické ledovce, na jejichž vodě jsou existenčně závislé stovky milionů lidí.

Podle dat NASA, NOAA (Národního úřadu pro oceán a atmosféru) i britské Met Office lze současné množství CO2 v atmosféře srovnat pouze s obdobím před čtyřmi miliony let. Koncentrace oxidu uhličitého se loni ustálila poprvé nad hladinou 400 částic na milion (ppm), což je o 120 ppm více než v předindustriální době. Přitom patnáct vědců v čele s Jamesem Hansenem z NASA již před lety vypočítalo, že maximální bezpečná hranice pro stabilitu klimatu je 350 ppm.

Odborníci se shodují, že lidská činnost je hlavní příčinou oteplování planety. Mezi všemi příčinami měnícího se klimatu jasně vyčnívá těžba a spalování fosilních paliv. Pokud se máme vyhnout katastrofálnímu oteplení o víc než dva stupně Celsia, musí podle vědců nejméně 80 procent všech známých zásob fosilních paliv zůstat pod zemí. Fosilní průmysl je ale plánuje vytěžit a spálit.

Ani v České republice není situace příznivá. V posledních letech zažíváme největší sucho za poslední půltisíciletí. Stejně jako všude ve světě má i u nás nedostatek vody v půdě negativní důsledek na zemědělství. Přitom těžba a spalování uhlí je největším zdrojem emisí CO2 na našem území. V přepočtu na počet obyvatel vypouštíme čtvrté nejvyšší množství uhlíku v Evropské unii.

Závislost naší země na uhlí způsobuje i dlouholetou devastaci severočeského a severomoravského regionu a zároveň výrazným způsobem zhoršuje zdraví lidí.

Kdo za to může?

Před dvěma lety v prosinci se téměř dvě stě států dohodlo na klimatické konferenci v Paříži, že nedopustí průměrné oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Přitom již v loňském roce dosáhlo průměrné oteplení až na hranici 1,3 stupně Celsia. Přitom pokud by státy splnily všechny závazky vyplývající z pařížské dohody, což se vzhledem ke změně politické situace ve Spojených státech pravděpodobně nestane, dosáhlo by průměrné oteplení planety až 2,7 stupňů Celsia.

Fosilní průmysl v současnosti disponuje množstvím zásob fosilních paliv, které mohou oteplit planetu až o čtyři a více stupňů Celsia, což v podstatě znamená celosvětovou katastrofu. Nelze přitom říct, že by za vypouštění mohli všichni lidé stejnou mírou. Třiašedesát procent světových emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností mezi lety 1751 a 2010 má na svědomí devadesát firem. Mezi nimi je padesát soukromých firem jako Chevron, Shell, BP, Exxon, jednatřicet státem vlastněných firem, jako je například saúdskoarabská Saudi Aramco, a devět státem provozovaných firem, většinou produkujících uhlí ve státech jako Polsko nebo Čína. Polovinu těchto emisí firmy vyprodukovaly po roce 1988.

Právě zvyšující se vliv těchto firem na politiky národních států i klimatickou politiku OSN je jednou z hlavních příčin, proč se už desítky let nedaří globálně snižovat emise a nastartovat potřebný přechod na obnovitelné zdroje, agroekologii a udržitelnou dopravu. Zatímco v roce 2009 na konferenci v Kodani se o zákulisním vlivu lobbistů fosilních firem pouze spekulovalo, o čtyři roky později ve Varšavě dostaly tyto firmy poprvé možnost celý summit sponzorovat. Nastala tak bizarní situace, při níž konferenci o změnách klimatu sponzoroval například Arcelor Mittal či jiné uhelné firmy. Nechala by Světová zdravotnická organizace, aby konferenci o rakovině plic sponzoroval Philip Morris?

Na konferenci v Paříži byl vliv velkých znečišťovatelů více než evidentní. Mezi sponzory figurovaly energetické korporace Engie, Suez Environment nebo Electricité de France či bankovní gigant známý investicemi do uhlí BNP Paribas. Tyto firmy byly přizvány na různé úrovně jednání a zároveň mohly sponzorovat výstavu s názvem Solution 21 (Řešení 21). Možnost prezentovat řešení klimatických problémů stálo i několik set tisíc eur, díky čemuž se na prestižní expozici dostaly pouze velké firmy.

Co se s tím dá dělat?

Vzhledem ke stoupajícímu vlivu fosilních firem na politiky států v časech přicházející klimatické krize se celým světem šíří hnutí za klimatickou spravedlnost. Klimatičtí aktivisté a aktivistky si jsou vědomi, že na politiky se již nelze plně spolehnout, a berou osud planety do vlastních rukou. Vzdorují současnému stavu, kdy velcí znečišťovatelé prostředí vydělávají peníze využíváním přírodních zdrojů a důsledky změny klimatu poté dopadají na ty, kteří prostředí ovlivňují nejméně.

Tisíce lidí po celém světě se zapojují do akcí občanské neposlušnosti, při nichž vlastními těly blokují povrchové doly, uhelné přístavy nebo rozestavěné ropovody. Nenásilnými prostředky se dožadují co nejrychlejšího konce spalování fosilních paliv a přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. V loňském roce se v rámci celosvětové kampaně Break free from fossil fuels (Osvoboďme se od fosilních paliv) podařilo ve východoněmecké Lužici uspořádat největší environmentální přímou akci v Evropě s názvem Ende Gelande (viz článek Vzhůru do dolu v 7.G 5/2015).

Čtyři tisíce lidí pobývaly několik dní na klimatickém kempu a přes víkend blokovaly obří povrchový důl Welzow Sud či koleje vedoucí k tepelné elektrárně Schwarze Pumpe. Chtěli tím dát najevo novému vlastníkovi jedné z největších soustav dolů v Evropě, energetické firmě EPH českého miliardáře Dana Křetínského, že sami lidé jsou v současné době investičním rizikem fosilního byznysu. Této akce jsme se zúčastnili i my, klimatičtí aktivisté a aktivistky z České republiky sdružení v iniciativě Limity jsme my. Taktiky a směřování globálního klimatického hnutí chceme přenášet i k nám.

Limity už nestačí

Hnutí Limity jsme my vzniklo na začátku roku 2015, kdy tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek přišel s nápadem prolomit limity těžby uhlí na dolech ČSA a Bílina, které v roce 1991 ustavila vláda Petra Pitharta. V případě prolomení limitů na dole ČSA by vláda povolila bourání města Horní Jiřetín, které už více než deset let úspěšně vzdoruje tlaku těžařů. Zapojili jsme se do kampaně organizováním demonstrací, kreativních happeningů a informováním veřejnosti. Kampaň vyvrcholila rozhodnutím vlády o prolomení limitů pouze na dole Bílina.

Vzhledem k vážnosti klimatické hrozby jsme si však i my řekli, že limity těžby už dávno nestačí. Těžbu a spalování uhlí je třeba ukončit mnohem dříve, než v roce 2055. Česká republika například zbytečně provozuje arzenál zastaralých uhelných elektráren. Každým dnem tato nepotřebná zařízení zamořují naše ovzduší i těla těžkými kovy a polétavým prachem a přispívají ke změnám klimatu. Víc než pětinu veškeré vyrobené elektřiny přitom vyvážíme. Místo nesmyslných úvah o ustupování zájmům uhlobaronů bychom tedy měli červenou čáru limitů v mapě posunout opačným směrem a ukončit těžbu co nejrychleji.

Rozhodli jsme se proto uspořádat historicky první klimatický kemp na území České republiky, který se uskuteční od 21. do 25. června v mosteckém uhelném revíru. Smyslem kempu je propojit aktivní lidi z tuzemska spolu s lidmi ze zahraničí a místními, kteří těžbou i spalováním uhlí trpí dlouhodobě, a společně vytvořit tlak na ukončení doby uhelné. Snažíme se vytvářet ekologické hnutí zdola, ve kterém má každý člověk, který souzní s našimi hodnotami, rovný přístup k rozhodování o naší činnosti. V průběhu pěti dní budeme žít ve společně spravovaném táboře na základě principů udržitelnosti a budeme mít dostatek prostoru pro kreativní, odvážné a nenásilné akce proti některé z fosilních infrastruktur v kraji.

Autor je členem kolektivu Limity jsme my. Více informací najdete na www.limityjsmemy.cz, kontakt: limityjsmemy@riseup.net.

[10. června 2017]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?


  Související články:

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.