graphic-header
Rubriky & Témata »
 aktivismus   bio/jídlo   divočina   dobrovolná skromnost   doprava   Ekologický kompost   ekonomika   ekorady   ekovýchova   energetika   Fair Trade   filmy   filozofie   FSC   gardening   gender   globalizace   GMO   greenwashing   hudba   klima   knihy   konzum   lesnictví   Librarium   lidská práva   média   Mediana   náboženství   neziskovky   odpady   ochrana přírody   politika   práva zvířat   Promítačka   Před 7.G   přírodní národy   reportáže   rozhovory   rozvojová spolupráce   řemesla   Slovensko   Společenský kompost   společnost   Terrapie   těžba   Visegrad   voda   výtvarno   Záložka   Zelení   zemědělství   životní styl 
Sítnice »

Konzumní děti ve 100% bavlně

Tři videa, která zdánlivě nemají nic společného. 

Anketa »

Co byste s druhými nechtěl/a sdílet?

pohodlný gauč (3.96%)

krásnej bílej dům (4.95%)

hybridní auťák (5.94%)

životní/ho partnerku/a (56.44%)

jedinečný kulmofén (12.87%)

Kellerovu knihu Nejistota a důvěra (15.84%)

Novinky 7.G »
Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

Zajímavé odkazy »

7.G  2/2012 »
2/2012

> předplatné
> archiv
> ukázkové číslo

Podpořte 7.G »
Předplatné »
Čtenářský dotazník »
7.G facebook »
7.G twitter »
Partneři 7.G »

Sedmá generace 4/2011  »

Co dělat v národních parcích?
autor/ka: Zuzana a Josef Havlínovi 

Polemika Mojmíra Vlašína s Radomírem Mrkvou

Co dělat v národních parcích?

„K čemu jsou nám národní parky a jakou roli by v nich měl hrát člověk?“ Tuto dvojotázku jsme položili ekologovi Mojmíru Vlašínovi, působícímu v Ekologickém institutu Veronica, a profesoru Radomíru Mrkvovi z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně. Jejich následná polemika výstižně ilustruje aktuálně zjitřený „boj o Šumavu“, v němž se mísí rovina odborná, ideologická i osobní.

Mojmír Vlašín

Národní parky jsou (podle naši legislativy) rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž mají rostliny, živočichové a neživá příroda mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky mají tři zóny, jejichž režim se výrazně liší.

Máme brát národní park tak, jako bereme Národní divadlo, nebo je lépe ho číst podle vzoru národní podnik či národní výbor? Je národní park institucí, která je zdrojem poznání, případně lehké rekreace, anebo zdrojem peněz (z turistky a těžby dřeva)? Jakkoliv vám zní tato otázka hloupě, mohou se objevit (a opravdu se objevují) ješ...

Článek patří do placené části serveru a celý se zobrazí až po přihlášení. Po dobu vašeho předplatného 7.G (zřídit si jej můžete zde) získáváte přístup do kompletního archivu časopisu od roku 1991 zdarma, stačí se jen zaregistrovat a poté se můžete kdykoli přihlásit. Další možností je zřídit si výhradně elektronickou verzi předplatného.

Ztráta hesla Registrace



Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.