graphic-header
Občanský kalendář » «»

leden 2018

2017-12&clndr_act=2018-1-21
2018-2&clndr_act=2018-1-21
PoÚtStČtSoNe
1
pondělí 1. ledna   »   1 událost
2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17
18
čtvrtek 18. ledna   »   1 událost
19 20 21
22 23
24
středa 24. ledna   »   1 událost
25
čtvrtek 25. ledna   »   1 událost
29 30 31
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 4/2012  »

Což takhle NEdát si pilulku?
autor/ka: autor si nepřeje být uveden 

Romana Mikulčická

Což takhle NEdát si pilulku?

Poprvé v historii lidstva známe velmi účinný způsob, jak zamezit nechtěnému těhotenství. Matky vodí své nezletilé dcery do gynekologických ordinací nezřídka ještě předtím, než začnou sexuálně žít. Tu správnou ochranu před hrozícím otěhotněním pro ně často představuje hormonální antikoncepce — vždyť ji doporučuje „9 z 10“ gynekologů… Je ale opravdu bezpečná? A jaké environmentální důsledky její používání přináší?

Pilulka svobody, jak je hormonální antikoncepce často přezdívána, je v dnešní době jedním z nejužívanějších druhů farmak, hned vedle antidepresiv. Toto farmaceutické duo nám nenápadně naznačuje stav naší společnosti. Forma antikoncepce, v době svého objevení propagovaná jako symbol svobody žen, může být z druhého pohledu naopak viděna jako nástroj, kterým byly ženy poprvé v historii zapojeny do pracovního procesu a začaly velkou měrou přispívat k hospodářskému růstu. Rození dětí se stalo programovatelným.

Vysněnou sexuální svobodu ale — často po mnohaletém užívání hormonální antikoncepce — střídá stres z neúspěšných pokusů otěhotnět. Jak ukážou následující řádky, možná by bylo na čase slovo svoboda v souvislosti s hormonální antikoncepcí vypustit.

Svobodná slast

„Nejlepší druh antikoncepce, řešení nepravidelné a bolestivé menstruace, zlepšení pleti, snížení rizika výskytu některých druhů rakoviny, gynekologických zánětů…“ — z reklamních nástěnek českých gynekologických ordinací stále prýští pochvalné ódy vynášející hormonální antikoncepci do farmaceutického nebe. I přesto, že se v posledních letech kritika hormonální antikoncepce sem tam objevuje, celospolečenský diskurs je stále ve vleku lobby farmaceutických firem. Pro ně představuje hormonální antikoncepce pravidelný a jistý zdroj několika miliard korun ročně. Nelze se tedy divit, že se všemožně snaží, aby se o negativech užívání nemluvilo.

Co všechno zdánlivě neškodné pojídání antikoncepčních pilulek ovlivňuje? Individuální životy, celou společnost i rovnováhu v přírodě. Ale od začátku.

Vývoj antikoncepčních metod je spojen se změnami ve vnímání sexuality a celkovým společenským vývojem. Šedesátá a sedmdesátá léta dvacátého století, éra takzvané třetí sexuální revoluce, přinesla nárůst životní úrovně, sekularizaci, vzrůst vzdělanosti a ekonomické nezávislosti žen. Poprvé v historii tehdy došlo k oddělení sexu od reprodukce, k čemuž nejvíce přispěla právě hormonální antikoncepce. Takzvaný plastický sex, jak sexuální chování v pozdně moderních společnostech nazval sociolog Anthony Giddens, je výsledkem sexuální autonomie jako možnosti svobodné volby, na druhé straně však vede ke ztrátě pocitu zodpovědnosti a převádění reprodukční činnosti na prostý akt slasti.

I když v posledních letech spotřeba pilulek mírně klesá, stoupá naopak obliba hormonální antikoncepce ve formě nitroděložního tělíska. Dnes tyto dvě formy antikoncepce v České republice aplikuje přes 50 % žen ve věku 15—49 let, a to i přes potenciální, především zdravotní rizika. Nejčastěji se mluví o riziku trombózy, embolie, infarktu myokardu, mozkové příhody či jaterních problémů. V příbalových letácích se o některých z nich dočteme, na druhé straně však na ženy — například ve zmíněných čekárnách gynekologických ordinací — působí masivní propagace zdůrazňující bezpečnost a pozitivní účinky užívání.

Na nemocničním lůžku tak může snadno skončit dvacetiletá slečna, netušící, že vedle toho, že se chrání před nechtěným těhotenstvím, ohrožuje vlastní zdraví. „Doktoři konstatovali, že takhle zdevastovanou mladou holku ještě neviděli. No a taky mi řekli, že hlavní příčinou je hormonální antikoncepce. Nemohla jsem uvěřit, že mě ty pilule mohly zabít,“ popisuje svou zkušenost Eliška Sekaninová. Bohužel měla predispozice, které mohou být v kombinaci s hormonální antikoncepcí smrtelné. Kolik dalších uživatelek o nich netuší?

See you later, alligator?

V posledních letech se v souvislosti s hormonální antikoncepcí stále více mluví i o negativním vlivu na životní prostředí. Několik výzkumů prokázalo narušení hormonální rovnováhy u savců, ptáků, plazů, ryb a měkkýšů. Pilulky se totiž v lidském těle nevstřebají zcela a jejich zbytky se dostanou do kanalizace. Některé experimenty dokazují, že neporušeně projdou i čističkami vod a následně ovlivňují vývoj pohlaví u ryb a jiných vodních organismů. U některých rybích samců vědci objevili ve varlatech žloutek, jako kdyby se zakládala jikra. Při jednom z dlouhodobých experimentů, při němž vědci do vod vypouštěli roztok hormonální antikoncepce, vymizela během pěti let sledovaná populace střevle — došlo k narušení rozmnožovacího procesu, samci přestali produkovat mlíčí a samicím se snížila plodnost. Negativní vliv „antikoncepčních“ hormonů potvrdily i jiné výzkumy: například švédská studie dokládá pomocí experimentu měnící se pohlaví u skokana hnědého, v Britské Kolumbii zjistili transformace pohlaví u lososů, na Floridě vývojové poruchy u aligátorů a v Kanadě úhyn jednoho vývojového stadia pstruha. Existuje tedy riziko, že některé ve vodě žijící druhy budou následkem narušení pohlavního vývoje vyhubeny.

Hormonem znečištěné vody mohou mít ovšem dalekosáhlejší ekologické dopady. Není totiž vyloučena kontaminace podzemních vod a pitné vody, čímž se koloběh hormonů uzavírá. Navíc pokud se čistírenské kaly využijí jako hnojivo v zemědělství, můžou se hormony dostat do potravního řetězce. Proto se také diskutuje o možném vlivu hormonů z antikoncepčních pilulek na reprodukční schopnost spermií a vzrůstající neplodnost mužů.

Hormonální kolotoč

Hormonální antikoncepce s sebou nese také další environmentální aspekt, a to demografický. Regulace sexuality byla vždy úzce spojena s mocí, v našich zemích především od dob vlády Marie Terezie a Josefa II., kteří zavedli formu vládnutí skrze tělo. Takzvaná biomoc byla podle Michela Foucaulta nezastupitelným prvkem ve vývoji kapitalismu — její cíl spočíval v rozmnožení pracovních sil. Dnes se potýkáme spíše s opačným problémem, a tak někteří příznivci hormonální antikoncepce vyzdvihují její funkci zabraňovat neúnosné populační explozi. Hormonální antikoncepce ovšem masově funguje prakticky jen na Západě, kde se státy naopak potýkají s poklesem porodnosti i plodnosti. Ženy soustavně užívající hormonální antikoncepci pak nezřídka podstupují hormonální léčbu, aby vůbec otěhotněly. Hormonální kolotoč moderní doby podruhé.

Přestože se biologové snaží vyvinout účinnější formy čištění odpadních vod a hormonální antikoncepce obsahuje méně hormonů než dříve, zdravotní rizika samotného užívání zůstávají. Ke slovu se tudíž (opět) hlásí ekologicky šetrnější formy ochrany před neplánovaným početím. Mezi nejšetrnější metody patří počítání plodných a neplodných dnů a přerušovaná soulož. Na pomyslném žebříčku by následovaly bariérové metody — kondom či pesar. Lépe by však uspěly kondomy ekologicky šetrné. Ty lze dnes zakoupit v kvalitě fair trade, v kvalitě odpovídající požadavkům veganů (bez použití mléčných proteinů při výrobě) nebo též z jehněčí kůže. A společně s bio fair trade kondomem můžeme do nákupního košíku přihodit i bio lubrikační gel. Zelený konzumerismus zkrátka proniká i do komodifikovaného sexuálního života.

Sex ekologickým luxusem?

Navzdory alarmujícím závěrům zmíněných výzkumů nemají „moderní ženy“ o rizicích hormonální antikoncepce hlubší povědomí. Dokud se o tuto problematiku nezačnou samy aktivně zajímat, zpravidla netuší, že by každodenní polykání jedné tabletky mohlo razantně ovlivnit jejich zdraví, natož životní prostředí. Podle sociologa Ulricha Becka žijeme v době, v níž mají rizika jen abstraktní charakter. Otázkou zůstává, kým je toto Beckovo odosobnění rizik způsobeno: finančně provázaným diskurzem gynekologů, farmaceutických firem a médií? Užívalo by po konfrontaci s výše popsanými riziky hormonální přípravky i nadále tolik žen? Jaká jsou možná řešení negativních dopadů? A kde leží hranice mezi vírou ve vědu a vírou v přirozený cyklus přírody?

Jak zmiňuji výše, eko móda se pomalu dostává i do sexuálního průmyslu a dnes se mimo jiné řeší i kompostovatelnost kondomů. Tento směr je samozřejmě pozitivní. Po boomu sexuálního průmyslu však v současnosti pozorujeme i jiné trendy, například nástup konzervativního přístupu k sexu. Socioložka Hana Librová mluví o sexuální nekonzumnosti některých párů, kteří se rozhodli vyloučit předmanželský sex. Jiní — například gynekoložka Helena Máslová — zase upozorňují, že v minulosti antikoncepci nahrazovala sexuální střídmost. Lidé neměli pravidelný sexuální styk dvakrát týdně, ale třeba dvakrát měsíčně v době, kdy žena ovulovala. Stane se sex ekologickým luxusem?

Autorka vystudovala environmentalistiku, sociální antropologii a mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě. V současné době pokračuje ve studiu humanitní environmentalistiky na magisterském stupni.

Související články: 

Jan Miessler: Tři ekosexuální polohy pro milovníky Matky Země 

[21. srpna 2012]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.