graphic-header
Občanský kalendář » «»

srpen 2014

2014-7&clndr_act=2014-8-20
2014-9&clndr_act=2014-8-20
PoÚtStČtSoNe
1
středa 1. srpna   »   1 událost
2
středa 2. srpna   »   1 událost
3
středa 3. srpna   »   1 událost
4
středa 4. srpna   »   2 události
5
středa 5. srpna   »   2 události
6
středa 6. srpna   »   2 události
7
středa 7. srpna   »   2 události
8
středa 8. srpna   »   2 události
9
středa 9. srpna   »   2 události
10
středa 10. srpna   »   1 událost
11
středa 11. srpna   »   1 událost
12
středa 12. srpna   »   1 událost
13
středa 13. srpna   »   1 událost
14
středa 14. srpna   »   1 událost
15
středa 15. srpna   »   1 událost
16
středa 16. srpna   »   2 události
17
středa 17. srpna   »   2 události
18
středa 18. srpna   »   2 události
20
středa 20. srpna (dnes)   »   2 události
21
středa 21. srpna   »   2 události
22
středa 22. srpna   »   2 události
23
středa 23. srpna   »   2 události
24
středa 24. srpna   »   1 událost
25
středa 25. srpna   »   1 událost
26
středa 26. srpna   »   1 událost
27
středa 27. srpna   »   1 událost
28
středa 28. srpna   »   1 událost
29
středa 29. srpna   »   1 událost
30
středa 30. srpna   »   1 událost
31
středa 31. srpna   »   1 událost
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

Krutost člověka

Vměstnaná do tří minut.

Anketa »

Kdo a co nakrmí Afriku především?

Monsanto a spol.

velcí pěstitelé

drobní farmáři

rozvojová spolupráce

programy OSN

odpuštění dluhů nejchudším

aktivní klimatická politika

víra v lepší zítřky

nic, chudých bude přibývat

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 3/2003  »

Miroslav Šuta

Dioxinové kachny „made in Spolana“

V loňském desátém čísle Sedmé generace jsme vám nabídli pohled do toxickými látkami zamořené a ještě ke všemu zaplavené chemičky Spolany Neratovice. Další vývoj této kauzy přináší člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost a konzultant nevládních organizací v oblasti životního prostředí a jeho vlivu na lidské zdraví.

„Co je nového ve Spolaně?“, ptají se mne obvykle známí, se kterými jsem se nějakou dobu neviděl a se kterými si obvykle povídám o něčem úplně jiném než o ekologických problémech. Spolana se totiž pro českou společnost stala symbolem nezodpovědného chování průmyslu vůči svému okolí. Před půlrokem jsem se pokusil v článku „Spolana – časovaná bomba na břehu Labe“ (SG 10/2002) stručně popsat historii toxického zamoření neratovické chemičky, které představuje jeden z nejzávažnějších ekologických problémů České republiky. Text jsem dopsal v době, kdy výroba Spolany po výbuchu v provozu PVC a po opakovaných únicích chloru stála. Stovky lidí z okolí tehdy podepisovaly petici žádající nespouštět výrobu do předložení seriózní bezpečnostní zprávy podniku a do řádného projednání této zprávy s veřejností. V myslích lidí se mísilo očekávání změn k lepšímu slibovaných politiky a průmyslníky s obavami, že se pravdu nikdy nedozví. Co se od té doby změnilo se pokouším shrnout v následujících řádcích.


Dioxinové kachny

V listopadu 2002 organizace Greenpeace zveřejnila výsledky analýz vzorků půdy a zemědělských produktů pocházejících z obce Libiš v těsné blízkosti Spolany Neratovice. Nalezené koncentrace vysoce toxických dioxinů mnohonásobně překročily limity platné v zemích Evropské unie i doporučený pracovní limit Hlavního hygienika ČR. Dioxinů v tkáni kachny a ve slepičích vejcích bylo téměř až patnáctkrát více, než připouští limit platný v EU, a asi šestkrát více, než stanovuje pracovní limit hygienika. Znepokojující bylo, že analýzy navíc prokázaly vysoké koncentrace takzvaných polychlorovaných bifenylů (PCB) s dioxinovým účinkem. Právě součet obsahu těchto látek a dioxinů je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) rozhodující pro hodnocení možného ohrožení zdraví lidí.


Spolana: Za dioxiny si můžete sami!

Výsledky analýz jsem okamžitě předal postiženým chovatelům a doporučil jim kontaminované maso a vejce rozhodně nekonzumovat. S žádostí, aby byl proveden další podrobnější průzkum a přijata opatření k ochraně zdraví lidí, obdržela ihned výsledky analýz také Spolana, hlavní hygienik, ministerstvo životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí. Celou akci již od odběru vzorků dokumentovala redaktorka Eva Tomanová a televizní štáb pořadu „Na vlastní oči“. Když o případu odvysílala působivou reportáž TV NOVA, vyvolala poplach v mnoha kancelářích státních úředníků. Do té doby totiž stát v lepším případě hrál mrtvého brouka, v horším případě se někteří úředníci pokoušeli aktivně pomoci managementu Spolany bagatelizovat vážnost situace. Jenže teď miliony diváků – potenciálních voličů – sledovaly na televizní obrazovce krok po kroku odkrývání průšvihu s vajíčky a kachnami zamořenými dioxiny a PCB. Podle Spolany však dioxiny vznikají též jízdou v automobilu a zamoření pozemků si prý lidé mohli způsobit sami – třeba pálením starých pneumatik nebo zaplavením nábytku povodněmi…


Úřady konečně v akci

Zoufale nevěrohodné snaze Spolany zbavit se do očí bijící odpovědnosti za zamoření okolí dioxiny naštěstí uvěřil málokdo a křečovitá snaha zánovního mluvčího Spolany pana Martínka zůstala tentokrát osamocena. Hlavní hygienik označil v telefonickém rozhovoru množství dioxinů nalezené ve vejcích a v kachně z Libiše za vážné a přislíbil na místo vyslat tým expertů z národní referenční laboratoře ve Frýdku-Místku. Na ministerstvu životního prostředí dokonce vznikl mezirezortní expertní tým, který má připravit doporučení pro obyvatele v okolí Spolany. Dále má navrhnout opatření omezující ohrožení zdraví lidí a doporučit další výzkumy ohroženého životního prostředí i zdravotního stavu obyvatel. Nová ředitelka České inspekce životního prostředí osobně dohlíží na prošetření, zda v souvislosti se zatopením Spolany a únikem toxických látek nedošlo k porušení předpisů. Náměstek policejního prezidenta dokonce inicioval vyšetřování trestní odpovědnosti a ustavil kriminalistický tým „Potopa“. Zdá se tedy, že vytrvalá snaha nevládních organizací podpořená pozorností médií přináší své ovoce.


Impérium vrací úder

Jenže staré české přísloví říká: Nechval dne před večerem. A vidím mnoho důvodů k tomu, abychom nepropadali optimismu předčasně. Například na práci policejního vyšetřovacího týmu se podílí i člověk, který se v Mělníce podílel na odložení trestního oznámení Greenpeace z února 2002 pro nezabezpečení zamořených objektů Spolany před úniky jedů do okolí. Dále jsou podle důvěryhodných zdrojů vyvíjeny na policii politické tlaky, aby v tomto případě nebyla vznesena obvinění. Také mezirezortní skupina expertů se už měsíce schází za zavřenými dveřmi bez jediného hmatatelného výsledku. Navíc je z Ambrozkova ministerstva vyvíjen tlak na média se snahou omezit publicitu problémů spojených se Spolanou a omezit přístup Greenpeace do některých médií. To, co by mohlo být odborným problémem pro racionální technické řešení, stává se podivnou postmoderní story s prvky bláznivé komedie, detektivky a politického dramatu.


Chlorová oslava katastrofy v Bhópálu

Je zřejmé, že na rozetnutí dioxinového gordického uzlu si budeme muset ještě počkat. Ale Spolana neohrožuje své okolí jen dioxiny ze svých po léta uzavřených provozů. Vážným rizikem jsou i současné provozy, zejména výroba PVC nakládající se stovkami tun rtuti, tisíci tunami chloru a rakovinotvorným dichloretanem a vinylchloridem. Spolana toužila tak rychle otevřít výrobu PVC ochromenou červnovým výbuchem a srpnovými havarijními úniky chloru, že nepočkala ani na výsledky povodňového auditu. Ignorovala přání obyvatel v okolí i nevládních organizací a spustila nejnebezpečnější výrobu bez dokončené bezpečnostní zprávy, havarijních i evakuačních plánů a bez jejich projednání s veřejností. Nic naplat nebylo ani to, že požadavek veřejnosti podpořil i ministr Ambrozek. Pro management dlouhodobě prodělečné Spolany byly zase peníze až na prvním místě, a tak neváhal odstartovat nejnebezpečnější chlorovou výrobu v den 18. výročí největší průmyslové katastrofy v dějinách v indickém Bhópálu (viz SG 12/2002). Zda šlo o ukázku neuvěřitelně diletantské komunikace Spolany s veřejností, nebo o další z mnoha projevů arogance nechávám na laskavém uvážení čtenáře. Jisto je, že hned druhý den po náběhu výroby došlo ve Spolaně k dalšímu úniku chloru.

[27. března 2003]

  Líbí se vám tento článek?
  Chcete autora finančně odměnit?
 
Jak mikroplatby Flattr fungují?

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.