graphic-header
Občanský kalendář » «»

duben 2018

2018-3&clndr_act=2018-4-22
2018-5&clndr_act=2018-4-22
PoÚtStČtSoNe
1
2 3 4 5 6
9 10
11
středa 11. dubna   »   1 událost
Akce » NGO Market 2018
12 13
14
sobota 14. dubna   »   1 událost
15
16 17 18 19
20
pátek 20. dubna   »   4 události
21
sobota 21. dubna   »   3 události
22
neděle 22. dubna (dnes)   »   2 události
23
pondělí 23. dubna   »   1 událost
24
úterý 24. dubna   »   1 událost
25
středa 25. dubna   »   1 událost
26
čtvrtek 26. dubna   »   1 událost
27
pátek 27. dubna   »   1 událost
28
sobota 28. dubna   »   1 událost
29
neděle 29. dubna   »   1 událost
30
pondělí 30. dubna   »   2 události
Akce » Strom roku 2018
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 3/2014  »

Energ(et)ičtí zástupci přicházejí
autor/ka: Seebacher. Konzultace u energetických poradců. 

eNu

Energ(et)ičtí zástupci přicházejí

Dolnorakouský zákon o energetické účinnosti z roku 2012 zavazuje obce k tomu, aby jmenovaly takzvané zástupce v oblasti energie. Ti pak mají v obcích na starosti vše ohledně energetiky. Co všechno už stihli prosadit?

 

Od loňského ledna mají dolnorakouské obce povinnost jmenovat odborníka nebo odbornici v oblasti energie, kteří fungují jako manažeři všech místních energetických problémů a prostřednictvím zpráv a doporučení spolupůsobí při prosazování zákona o energetické účinnosti. V oblasti energetiky se točí docela vysoké peněžní částky, a tak energetickým zástupcem nemůže být kdekdo: musí prokázat odpovídající vzdělání. Agentura pro otázky energií a životního prostředí Dolního Rakouska (eNu) proto nabízí pro zájemce čtyřicetihodinový kurz s důrazem na stavební fyziku, odvětrávací a tepelnou techniku a elektrickou energii. Kromě toho poskytuje další průběžné vzdělávání.

S příchodem zákona o energetické účinnosti (viz 7.G 6/2013) se má energetika obcí zapracovat do systému veřejných zakázek, plánování sanace budov a udržitelného hospodaření s energií. Energetičtí zástupci jsou pověřeni vedením energetického účetnictví, takže evidují spotřebu všech obecních budov a poté ji vyhodnocují. Zástupce zaznamená všechna relevantní data, tedy celkovou a využitelnou plochu a celkový stav příslušného objektu, a vypočítá takzvaný energetický index. S jeho pomocí může sledovat spotřebu energie a informovat obec o tom, kde se plýtvá energií a kde by se dalo něco vylepšit; navrhuje například, kde by bylo vhodné opatřit budovu tepelnou izolací nebo vyměnit kotel. Na konci každého roku pak zástupce vypracuje energetickou zprávu, v níž všechny informace přehledně shrne. V některých dolnorakouských obcích takto energetičtí zástupci úspěšně pomáhají už několik let. Uveďme několik příkladů.

Tašky pro energetické zástupce, foto: Ruhrhofer. 

Cyklisté vítáni

Obec Katzelsdorf má hned dva energetické odborníky, lépe řečeno odbornice: Martinu Kienbink a vedoucí úřadu Ramonu Veidinger. Obě dámy již prokázaly, že snížit v obci objem automobilové dopravy, a tedy i související hluk a znečištění, není neřešitelný úkol. Vydaly se cestou cílené podpory cyklistů, pro které zřídily řadu cyklopruhů, stojanů, respektive uspořádaly soutěžní akce. Katzelsdorfští cyklisté a cyklistky tak nejen šetří životní prostředí, ale zlepšují si i zdraví a fyzičku.

Bioenergie pro Stössing

To stössingskému energetickému zástupci Rupertu Hoblovi se podařilo nejen v rekordním čase zateplit mateřskou školku, ale také zřídit dvě místní teplárny na biomasu. První zásobuje teplem veřejné budovy, jako je obecní úřad, škola, školka, nákupní středisko, ale i soukromé odběratele v centru obce. Druhá funguje v jiné části obce a dodává teplo do soukromých obydlí a průmyslových hal a kanceláří. Obě teplárny ušetří ročně asi 200 tisíc kilogramů CO2. Regionální vlastníci lesů, sdružení v zastřešujícím družstvu Bioenergie NÖ, dodávají do tepláren dřevní štěpku, což regionu přidává výrobní hodnotu ve výši zhruba 28 tisíc eur.

Školka v novém

Dvoutisícový Biberbach se zase rozhodl rozšířit prostory školky. K budově postavené v 70. letech přistavěl další patro. Nová část budovy má dřevěnou rámovou konstrukci a je postavena nejmodernějšími stavebními postupy. Díky efektivní koordinaci trvala stavba pouhých sedm měsíců. Po rozšíření se do školky vejde více dětí a budova má i svou tělocvičnu, přičemž školka nyní spotřebovává néně energie než před přístavbou. Energetický zástupce Biberbachu Werner Wagner uvedl, že celková sanace a optimální regulace vytápění a odvětrávání zajistila budově energetický index menší než 40 kilowatthodin tepelné energie na metr čtvereční ročně.

Výměna osvětlení v obci Randegg, foto: Anton Tanzer, firma Baierl. 

Osvětleno LEDkami

Podobně malý Randegg vsadil na úspornou technologii LED, a to nejen u vánočního osvětlení, používaného jen pár týdnů v roce, ale i u obyčejných pouličních světel. LED šetří nejen peníze za energii, ale i peníze za nové žárovky a práci údržbářů, kteří je nemusejí tak často měnit. Energetický zástupce obce Johann Wurzenberger se postaral o to, aby všechny obecní lampy dostaly zvonovitý kryt, který sám o sobě ušetří celých 70 % energie.

Gaubitschký elektromobil

Sotva tisícihlavé městečko Gaubitsch ležící v opačné, severovýchodní části země, zase nedávno spustilo inovativní a vysoce úspěšný carsharingový projekt. Podílí se na něm komunita dvaadvaceti soukromých osob a šesti spolků, které ho také pomáhaly připravovat. Sdílejí elektroauto, které se půjčuje dvakrát až třikrát za den a na kilometr ušetří zhruba 137 gramů CO2. Nápad vzešel od Karla Nagla, který má pod energetickým patronátem hned několik obcí.

Úsporný internát v Hollabrunnu

Značnou část nákladů na energii studentského internátu ušetřilo i blízké město Hollabrunn, a to sanací fasády a výměnou oken. Zásluhou energetického zástupce Josefa Kecka tak studenti nemusejí platit vyšší příspěvky na bydlení, které by jinak obec musela s růstem provozních nákladů zdražit.

Výtopna ve Stössingu, foto: archiv obce Stössing.

Zaostřeno na spotřebu

Zástupce Johanes Strommer zase už několik roků shromažďuje všechny záznamy o spotřebě a nákladech budov vlastněných šestitisícovým Hornem. Spolupracuje s odborníky, kteří záznamy kontrolují a identifikují největší „požírače proudu“. Tímto způsobem například našli defektní topná tělesa k ohřevu teplé vody, která dali vyměnit. Strommer se též stará o celkovou sanaci nové střední školy, nechal vyměnit část osvětlení za úspornější LEDky a obec v rámci takzvané klimatické aliance (viz rámeček Klimatická aliance) nainstalovala dvě fotovoltaická zařízení.

Bez závislosti na ropě

A příklad poslední: ve vesničce Lichtenau, ležící v zeleném pásu Waldviertel, uvedli s pomocí dvou zástupců Andrease Eichlera a Geralda Starkla do provozu novou lokální teplárnu, která nyní vytápí okolní budovy. Obec si také nechala nainstalovat fotovoltaická zařízení, která zásobují energií pouliční osvětlení i místní podniky.

Města a vesnice budoucnosti

Tyto pozitivní příklady sice mohou působit epizodicky, ale je třeba si uvědomit, že veřejní zadavatelé od centrálních úřadů přes spolkové země až po obce zprostředkovávají 17 % rakouského hrubého domácího produktu. Prostřednictvím nákupu služeb nebo zboží vyrobeného za pomoci energeticky efektivnějších technologií, s ohledem na sociální rovnost a šetrné využívání zdrojů mohou obecní zakázky podstatně přispívat k udržitelnému rozvoji. „Obce se mohou stát jakýmisi motory inovací a při propagaci šetrného životního stylu jít samy příkladem,“ věří Stephan Pernkopf, hornorakouský zemský radní pro otázky životního prostředí.

Například Annaberg, Ober-Grafendorf, Schwarzenau a Wieselburg se rozhodly uzpůsobit veřejné zakázky kritériím „akčního plánu zadávání zakázek“, který podporuje eNu a Dolnorakouský úřad pro obnovu venkova. V každé z obcí byl nejprve zřízen takzvaný tým pro veřejné zakázky s jedním zodpovědným pracovníkem. Pracovní skupiny pak společně s poradci eNu navrhly nová opatření a sestavily koncepty veřejných zakázek. „Zapojením obcí se téma přiblížilo nejen jejich obyvatelům, ale i místním podnikům,“ pochvaluje si Christa Ruspeckhofer z eNu. Také Bernard Haas z dolnorakouského Úřadu pro obnovu venkova neskrývá optimismus: „Udržitelný systém veřejných zakázek umožní obcím propojit místní ekonomiku s ochranou klimatu a sociální zodpovědností.“

Zahájení provozu výtopny ve Stössingu, foto: archiv obce Stössing. 

Malinký Annaberg na jihu kraje klade důraz především na stavební oblast. Aktuálně se chystá uplatnit udržitelná kritéria v pilotním projektu výstavby veřejných toalet. Už samotné zadání obsahuje požadavky na šetrné technologie, například úsporná splachovadla. „Spolupracujeme převážně s projektanty a architekty, kteří mají zkušenost s úspornými stavebními technologiemi,“ vysvětluje starostka Petra Zeh. Vedle toho chce Annaberg modernizovat pouliční osvětlení s využitím energeticky šetrných technologií, zavést energetické účetnictví a začít nakupovat ekologický papír a další kancelářský materiál.

Od záchodů k vírové elektrárně

Jeden z členů takzvané klimatické aliance, bezmála pětitisícový Ober-Grafendorf ležící na začátku údolí řeky Pielach, má již přes deset let připravený energetický koncept, jakýsi plán hospodaření s energií a ochrany klimatu. Vedle toho je také fair trade obcí a patří mezi takzvané  e5 obce, které se snaží snížit energetickou spotřebu a přispívají k ochraně klimatu tím, že splňují určitá kritéria (viz rámeček Program e5). Díky tomu se také místní zapojili do projektu udržitelných veřejných zakázek a podařilo se jim zavést první nová opatření: k erárnímu úklidu používají výhradně ekologické čisticí prostředky a pro úklidový personál mají naplánované školení týkající se ekologického čištění. Spolu s vídeňskou Univerzitou přírodních zdrojů (Universität für Bodenkultur) dále řeší projekt ekologické silniční dopravy. Pro pracovníky a pracovnice obce už pořídili e-kola, která by měla být následována dalšími „e-vozidly“. „Plánujeme také výstavbu vírové elektrárny u řeky Pielach. Tento zbrusu nový typ elektrárny je šetrný k životnímu prostředí a lze jej provozovat bez nákladné techniky,“ objasňuje Gottfried Brendl, který má na starosti veřejné zakázky.

Poradenství k výměně oken, foto: Seebacher. 

Projektový tým příhraniční Schwarzenau ve Waldviertelu se rozhodl zabývat hlavně úklidem, úsporami energie, ekologizací kancelářského provozu a akcemi pro veřejnost. Obec najala úředníka, který dohlíží na spotřebu energie, na své budovy nainstalovala fotovoltaické panely a plánuje zavést energetické účetnictví. Navíc se spojila s přespolními obcemi do takzvané nákupní komunity, v níž společně nakupují například kancelářské potřeby. Nákupní komunita dbá na ekologická kritéria a certifikaci zboží a centrálně objednává ekologické zboží pro obecní úřady, školky a školy. Úklidový personál prochází školeními a fasuje utěrky z mikrovlákna a prostředky šetrné k pokožce. V každé veřejné budově může návštevník vidět informační panel, který ho seznámí s tím, jak a pomocí čeho tu probíhá úklid. Schwarzenau je na dobré ekologické cestě také v oblasti pořádání akcí: „Při jejich plánování se snažíme dbát především na dostupnost hromadnou dopravou,“ vysvětluje starosta Karl Elsigan.

Nauč se, synečku, hospodařit

Tečkou za těmito dolnorakouskými eko-inspiracemi představuje městečko Wieselburg. Zapojilo se jak do klimatické aliance, tak i do projektu e5 a půdního svazu — sdružení obcí, které se aktivně zasazuje o udržitelné zacházení s půdami. Městská radní Irene Weiß zaujala veřejnost projektem Nenosím plastovou tašku, úklidový personál prošel kurzem ekologického uklízení, obec zavedla energetické účetnictví, vyměnila osvětlení za úsporné a uvedla do provozu i e-vozidla. Na obecních stavbách už se používají jen šetrnější polypropylenové trubky. Díky zavedení elektronických spisů také klesá spotřeba papíru a obec používá energeticky efektivnější informační technologie. Jako propagační materiály si nechá vyrábět již pouze textilní nebo papírové tašky a nabízí regionální, popřípadě fair trade produkty. Vedoucí projektu Günter Leichtfried si je vědom dalších výzev: „Tím nejdůležitějším je pro nás promyšlené plánování nákupů a dalších nákladů. Jen tak se nám podaří dobře hospodařit.“

Z materiálů Agentury pro otázky energií a životního prostředí Dolního Rakouska přeložila Simona Horká.

Klimatická aliance

Klimatická aliance je největší místní sítí zabývající se ochranou klimatu v Evropě. Obce, školy a podniky si v jejím rámci hledají partnerské domorodé organizace v Amazonii.

Založili ji roku 1990 v Frankfurtu nad Mohanem zástupci dvanácti obcí z Rakouska, Německa a Švýcarska, delegáty z šesti domorodých organizací a také zástupci patnácti dalších organizací — neziskových, ale i univerzit. Paralelně vznikla koordinační místa ve více zemích, a to na regionální či celostátní úrovni. Klimatická aliance je v současnosti aktivní v osmnácti zemích Evropy a sdružuje 1661 evropských obcí, z toho 959 právě v Rakousku.

Jak efektivně udržovat vhodnou teplotu k místnosti, foto: Seebacher.

V Dolním Rakousku se ke klimatické alianci nejprve připojila města St. Pölten a Wiener Neustadt v roce 1991. Oficiální síť vznikla v této spolkové zemi v roce 1993 a nyní je v ní zapojena více než polovina všech dolnorakouských obcí (konkrétně 345). Dolní Rakousko také jako první spolková země Rakouska v roce 2007 zakotvilo do své ústavy ochranu klimatu. Od roku 1998 aliance spolupracuje také se školami a podniky: první takovou školou byla odborná škola v Gamingu a podnikem firma s barvami STO v Obersgrafendorfu. Do sítě mohou nově vstoupit také mateřské školky, a to jak veřejné (například Wieselburg-Mühling), tak soukromé (Korneuburg).

Klimatická aliance se o obce stará v oblasti energetiky, mobility, práce s veřejností, environmentálního vzdělávání, ochrany půd a plánů péče, veřejných zakázek a klimatické spravedlnosti. K jednotlivým tématům pro obce vytváří speciální nabídky, například filmy, přednášky, workshopy nebo sportovní akce.

Program e5

Program e5 vznikl v roce 1998 ve spolkových zemích Salcburk, Tyrolsko a Voralberg, od roku 2002 zahrnuje také spolupráci s Německem, Švýcarskem a Polskem. Obce s ním získávají podporu, díky které mohou snadněji chránit klima a rozvíjet se v energetické oblasti. Dolní Rakousko se do něj zapojilo v roce 2011 a momentálně tu nese označení e5 deset obcí.

Oč jde? „Biblí“ programu je katalog opatření, která musí obce splnit v oblasti územního plánování, nakládání s odpady, mobility a dalších. Regionální „e5“ poradci spolu s týmem lidí z obce každoročně vytvářejí nové nápady. Poradci též pro obce zpracovávají roční bilance, analyzující aktuální stav: čím více požadavků z katalogu obec splňuje, tím lepší hodnocení získá. Nezávislá komise hodnotí obec minimálně jednou za tři roky.

Úspěšné obce dostávají jedno až pět „éček“, podobně jako jsou značeny hotely hvězdičkou dle kvality. Pokud obce překročí hranici úspěšnosti 50 %, dostanou ještě navíc mezinárodní ocenění, takzvanou European Energy Award. V současnosti žije v e5 městech nebo obcích něco málo přes 10 % rakouského obyvatelstva.

Díky značení mohou vesnice a města snadněji prosazovat budoucí energetickou politiku, šetří náklady na energie, posilují lokální ekonomiku a nadto si budují dobrou image. 

[5. června 2014]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?


  Související články:

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.