graphic-header
Občanský kalendář » «»

říjen 2017

2017-9&clndr_act=2017-10-21
2017-11&clndr_act=2017-10-21
PoÚtStČtSoNe
1
neděle 1. října   »   1 událost
2 3
4
středa 4. října   »   2 události
Akce » Ekofilm 2017
5
čtvrtek 5. října   »   1 událost
Akce » Ekofilm 2017
6
pátek 6. října   »   2 události
Akce » Ekofilm 2017
7
sobota 7. října   »   2 události
Akce » Ekofilm 2017
8
9 10 11 12
13
pátek 13. října   »   2 události
14
sobota 14. října   »   1 událost
15
neděle 15. října   »   1 událost
16 17 18 19
20
pátek 20. října   »   1 událost
21
sobota 21. října (dnes)   »   1 událost
22
23
pondělí 23. října   »   1 událost
24
úterý 24. října   »   1 událost
Akce » MFDF Ji.hlava
25
středa 25. října   »   2 události
Akce » MFDF Ji.hlava
26
čtvrtek 26. října   »   1 událost
Akce » MFDF Ji.hlava
27
pátek 27. října   »   2 události
Akce » MFDF Ji.hlava
28
sobota 28. října   »   2 události
Akce » MFDF Ji.hlava
29
neděle 29. října   »   2 události
Akce » MFDF Ji.hlava
30 31
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 1/2015  »

Koho chleba jíš…
autor/ka: Aidenvironment, Wikimedia. Vykácený prales v Indonésii 2006.  

Michaela Novotná

Koho chleba jíš…

Přinášíme vám vítězný text středoškolské soutěže Sedmé generace na téma Co vnímali moji rodiče jako největší problém životního prostředí v roce 1989 a co trápí mě?

„Tati, zabýval ses životním prostředím, už když si byl mladej, nebo si měl plný ruce práce s revolucí?“ Pokaždé, když položím svým rodičům otázku z doby bezdětné, vidím v jejich očích špetku nostalgie. A bylo tomu tak i tentokrát. Z mé otázky se rozvinula vášnivá debata o „starých dobrých časech“.

Jak se zdá, generace Husákových dětí vnímala jako největší problém špatné ovzduší. Časté kyselé deště, odumírání stromů (viz téměř zničené Krušné hory), viditelný smog nebo zhoršující se zdravotní stav obyvatel hovořily za vše. Oxid siřičitý v té době dosahoval v ovzduší neúnosných hodnot. Nejzávažnější příčinou znečištění bylo získávání energie z tepelných elektráren bez odsiřovacích zařízení. Když se na problém ovzduší podíváme z globálního hlediska, jako první by nás měla napadnout ozónová díra, vytvořená hlavně kvůli využívání freonů (chladící zařízení, hnací pohon ve sprejích). Freony byly postupem času zakázány a ozónová díra se naštěstí začala pomalu ale jistě zacelovat.

Tehdejší režim se však environmentálními otázkami nijak zvlášť nezajímal. Informace o ovzduší, stavu životního prostředí a o zasahování do přírody byly upravovány, nebo nebyly zveřejňovány vůbec. Prioritou našeho tehdy socialistického státu zkrátka nebyla ekologie. Vláda nedbala ani na prosazování ekologicky nezávadných výrobků.

Dalším bodem, na kterém se mí rodiče shodli, byla (a stále je) otázka jaderné energie. Mezi lidmi se tehdy hodně řešila výstavba první jaderné elektrárny v Česku. Vláda se však lidí na nic neptala, a tak dnes stojí na území Moravy jaderná elektrárna Dukovany. Můj otec dokonce vlastnil placku s polským nápisem Energia atomowa? Nie, dziękuję!Moc dobrou vizitku si jaderná energie nezískala ani černobylskou havárií v dubnu roku 1986.

Někteří se mnou možná budou nesouhlasit, ale od roku 1989 již uplynulo pár neděl. Konkrétně 25 let. Za tu dobu se svět změnil. Pokrok, internet, oblékání, politika, hudba či životní prostředí. Když se zaměříme konkrétně na náš stát, hlavním rozdílem je změna státního zřízení a s tím souvisejícího výše zmíněného přístupu k životnímu prostředí. O špatném environmentálním postoji se začalo mluvit i v médiích, bylo zřízeno ministerstvo pro životní prostředí a byly přijaty nové zákony — o ochraně přírody, o vodě, odpadech, odsiřovacích zařízeních v tepelných elektrárnách a tak dále. Státním převratem se tedy ochrana životního prostředí v Československu posunula výrazně dopředu.

Pokud bych měla navázat na problémy Československa před rokem 1989, je zřejmé, že oxid siřičitý ani freony již hlavní prioritou nejsou. Jaderná energie se sice řeší stále, ale obě české jaderné elektrárny stojí a pár desítek let ještě stát a fungovat budou.

Myslím, že já a mí vrstevníci se v otázce životního prostředí více zabýváme problémy, jako je kácení deštných lesů nebo tání ledovců. Přemýšlíme spíše globálně — o vlivu na celou planetu, jejím oteplování a změnách klimatu. Osobně si myslím, že tohle naše zaměření je způsobeno i rozšířením povědomí o cizích zemích, ať už díky otevřením hranic a větší možnosti cestování, nebo přístupem k informacím pomocí internetu.

foto: Uwe Hiksch

Jedním z nejvíce řešených environmentálních témat je jednoznačně globální oteplování. Jako lidé rádi slyšíme, že za ním nestojíme pouze my, ale i matka příroda. To nás ovšem v žádném případě neospravedlňuje se jím nezabývat a nevěnovat mu dostatečnou pozornost. Je třeba dodat, že při rozebírání životního prostředí nelze vše jednoznačně rozdělit a určit. Vše s něčím souvisí a ovlivňuje další a další. Skleníkový efekt, Golfský proud, tání ledovců, ohrožení fauny, oteplování oceánů a moří. Příčiny a důsledky. Odhady a statistiky. Klimatické téma je velice obsáhlé a mohli bychom do něj shrnout mnoho dalších ekologických problémů.

Dalším problémem, který mě trápí, je kácení tropických deštných pralesů. Dle odhadů zmizelo za posledních sto let z povrchu zemského více než 50 % jejich rozlohy. Hlavními důvody je získávání vzácného dřeva a vypalování kvůli zemědělské půdě. Důsledky jsou nedozírné — od snižování produkce kyslíku, ohrožení zvířat, eroze a sesuvy půd, až po možnou souvislost s globálním oteplováním. Dle mého názoru by řešení nemusela být příliš složitá. Z teoretického hlediska by měla stačit nutná opatření o zákazu ničení pralesů a jejich bezpodmínečné dodržování. Z praktického hlediska je to však neřešitelný problém. Lidé se ženou za ziskem a nelegální kácení deštných lesů bude nadále pokračovat i přes veškeré zákazy. Proto je důležité například nepodporovat palmový olej pocházející z nelegálních plantáží. Na výrobku, který obsahuje palmový olej (či palmový tuk), by měl být certifikát, že palmový olej je získáván z legálních plantáží, které jsou kontrolovány. I v této oblasti však bohužel existují právní kličky a výmysly usnadňující práci vlastníkům nelegálních plantáží.

Je rozdíl mezi lítostí a činy. Zeptejte se sami sebe: Děláte něco pro naši planetu? Pokud ne, prosím začněte. Je tu tolik možností. Začněte třídit odpad, kupujte české výrobky, nevyhazujte směsný odpad tam, kam nepatří, podporujte bio výrobky, vyhýbejte se nákupu vzácných dřev, jako je mahagon či eben, a mnohé další. Lidé nejsou prvním druhem, který se na Zemi objevil, ale jsou první, kteří ji rychlým tempem ničí. Naše planeta nám nepatří, jsme pouze její obyvatelé. Říká se: koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Lidstvo zatím zpívat nezačalo.

Autorka studuje na gymnáziu ve Vyškově. Hodnocení soutěžních příspěvků si můžete přečíst tady

[30. ledna 2015]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.