graphic-header
Občanský kalendář » «»

březen 2017

2017-2&clndr_act=2017-3-28
2017-4&clndr_act=2017-3-28
PoÚtStČtSoNe
1
2
čtvrtek 2. března   »   1 událost
3
pátek 3. března   »   1 událost
4
sobota 4. března   »   2 události
5
6
pondělí 6. března   »   2 události
7
úterý 7. března   »   1 událost
8
středa 8. března   »   1 událost
9
čtvrtek 9. března   »   1 událost
10
pátek 10. března   »   2 události
11
sobota 11. března   »   2 události
12
neděle 12. března   »   2 události
13
pondělí 13. března   »   1 událost
14
úterý 14. března   »   1 událost
15
středa 15. března   »   1 událost
16 17
18
sobota 18. března   »   1 událost
19
20 21 22 23
24
pátek 24. března   »   1 událost
25
sobota 25. března   »   2 události
26
neděle 26. března   »   1 událost
27 28 29 30 31
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak hodnotíte rok 2016?

stál za starou belu

špaténka, ale byly horší

střídavě oblačno

v podstatě dobrý

můj životní rok

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 1/2016  »

Polská Šumava
autor/ka: mFA 

Vlastimil Karlík

Polská Šumava

Bělověžský prales na východě Polska je v posledních desetiletích nejen oceňovaným přírodním klenotem Polska, ale i ohniskem konfliktu mezi ochranou přírody a polskými Státními lesy. Na sklonku loňského roku se po letech hledání kompromisů spor rozhořel nanovo. Návrhy na několikanásobné zvýšení těžeb oproti platnému lesnímu hospodářskému plánu, odůvodněné bojem proti kůrovci a lesním požárům, mají u nové polské vlády velkou šanci na úspěch.

Bělověžský prales představuje unikátní lesní komplex přirozených a přírodě blízkých nížinných lesů mírného pásma, v tomto rozsahu jedinečný v Evropě a jeden z největších na světě. Tento smíšený les se nachází na území Polska a Běloruska a dochoval se do dnešního stavu mimo jiné proto, že byl oblíbenou honitbou ruských carů. Právě v něm přežila poslední populace zubra evropského, díky které se podařilo tento druh zachránit, a dodnes zde žije největší populace volně žijícího zubra na světě. V posledních desetiletích však opakovaně propukají spory mezi ochránci přírody a lesníky o míru hospodářského využití pralesa.

Dost bylo divočiny

Polský Bělověžský národní park dnes zaujímá zhruba 17 % plochy lesa. Poslední velký spor o něj nastal v letech 2009—2010, kdy ochránci přírody usilovali o rozšíření národního parku na celé území. Za vlády předchozí koalice (Občanská platformy a Polské lidové strany, PO/PSL) jednání skončilo kompromisem. Chráněná plocha byla zvětšena jednak zahrnutím části území do národního parku, jednak vyhlášením přírodních rezervací. Současně byl schválen nový lesní hospodářský plán, který snížil rozsah těžeb v části mimo národní park a rezervace (z cca 100—200 tisíc m3 dřeva ročně na 48 tisíc kubíků) a zakázal kácení v porostech starších než sto let. Díky tomuto kompromisu také Evropská komise zastavila přestupkové řízení za porušování evropských směrnic na ochranu přírody, a celý les byl vyhlášen světovým přírodním dědictvím UNESCO. Celkově se dnes v národním parku a rezervacích nachází téměř třetina (30 %) rozlohy lesa, většina je tedy i nadále hospodářsky využívána.

foto: Gho5tDog

Na podzim roku 2015, kdy už bylo zřejmé, že vláda a parlament v Polsku přejde do rukou konzervativních pravicových stran v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS), však lesníci zahájili protiofenzívu. Jednorázovým rozhodnutím, bez veřejného projednávání, nechali vykácet 35 tisíc kubíků dřeva oproti plánu. Tím to ovšem zdaleka nekončí.

Území Bělověžského lesa je rozděleno do tří polesí — Bělověž, Hajnówka a Browsk. První z nich už publikovalo návrh dodatku k lesnímu hospodářskému plánu, který počítá s více než osminásobným zvýšením těžeb na svém území! Lesníci navíc opět navrhují i kácení ve více než staletých porostech. Zbývající dvě polesí podle zákulisních informací obdobné návrhy připravují.

Návrh bělověžského polesí ještě čeká na podpis nového ministra životního prostředí Jana Szyszka. Další dva návrhy zatím publikovány nebyly — je velmi pravděpodobné, že se čeká na reakce občanské společnosti, a zejména Evropské komise.

A zase ten kůrovec

Proti návrhu na změnu lesního hospodářského plánu již protestovala Komise ochrany přírody Polské akademie věd a Státní rada ochrany přírody. Nevládní organizace v Polsku, včetně největších z nich — WWF, Greenpeace, Greenmind a dalších — zahájily spolu s lokálními sdruženími další fázi kampaně za záchranu Bělověžského pralesa. Nebudou to však mít jednoduché, i když mají odborné argumenty na své straně.

Zvýšení těžeb v Bělověžském polesí lesníci zdůvodňují kůrovcovou kalamitou, která podle tvrzení Státních lesů již zlikvidovala stromy představující půl milionu kubíků dřeva na rozloze více než čtyři tisíce hektarů. Návrhy se opírají o literu lesního zákona, který kácení v případě rozmnožení kůrovce nařizuje. Boj s kůrovcem, jaký známe u nás z nedávné doby na Šumavě, má navíc ospravedlnit používání lesnických metod, jaké byly donedávna v Bělověžském lese tabu, včetně holosečí, použití těžké mechanizace pro odstranění kmenů a pařezů, zaorání a nové výsadby. Přírodě blízký les by se tak definitivně proměnil v les čistě hospodářský. Navrhované zásahy by se přitom mohly týkat až 58 % plochy Bělověžského polesí. Skutečnost, že návrh byl publikován několik dní po návštěvě čerstvě jmenovaného ministra životního prostředí Jana Szyszka v Bělověži, svědčí o tom, že nový ministr tento přístup podporuje.

foto: archiv F

Ochranu Bělověžského lesa by přitom měla zajišťovat nejen polská, ale i evropská legislativa. Území Natury 2000 Bělověžský prales sahá i mimo území národního parku a navrhované kácení by se přímo dotklo i této lokality. Lesnické zásahy by zcela evidentně vedly ke zhoršení stavu předmětů ochrany v tomto území, zejména hmyzu a ptáků. Zároveň by znamenaly porušení podmínek spojených se zařazením pralesa do seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO.

Zvýšený výskyt kůrovce není pochopitelně v Bělověžském lese nic nového. Na poslední takovou situaci vzpomíná polský spisovatel, člen známé organizace Pracownia na rzecz wszystkich istot (Dílna pro všechny bytosti) Zenon Kruczyński takto: „Po poslední gradaci kůrovce, která skončila v roce 2003, zůstalo v Bělověžském národním parku v rezervaci Gluszec mnoho suchých smrků. Je pravda, že z lidského úhlu pohledu nevypadaly uprostřed jiných zelených stromů příliš esteticky. Po několika letech se však soušky zlomily nebo popadaly. Zezdola pak přímo explodovala všelijaká zeleň a nejrychleji nové pokolení… smrků! Zjevně lépe zakořeněných a přizpůsobených místním podmínkám. V této chvíli je tam pěkný, divoký les. Rezervace Gluszec není výjimkou — podobných míst je v celém pralese docela dost, můžete se o tom přesvědčit pouhým okem. Tyto jevy jsou přirozené, stávají se od nepaměti a od roku 1915 jsou pravidelně zaznamenávané. Vědci (včetně lesníků!) dobře vědí a mluví o tom, že přemnožení kůrovce v Bělověžském lese nijak neohrožuje kontinuitu přírodních hodnot pralesa.“

Proč chránit celý prales

Věcně vzato je velká škoda, že nedošlo k před několika lety prosazovanému rozšíření národního parku na celý prales. V současnosti totiž existuje až příliš ostrá hranice mezi národním parkem a rezervacemi na jedné straně a zbylou částí pralesa na straně druhé. V národním parku a v rezervacích se vůbec nekácí ani neloví, zatímco ve zbytku pralesa tlačí myslivci a lesníci na používání běžných hospodářských praktik. Takto například dochází k absurdní situaci, kdy jsou kolem hranic národního parku rozestavěny posedy, odkud myslivci střílejí všechny kusy, které vystrčí hlavu z lesa. Tato praxe před několika lety vyprovokovala ochránce zvířat k radikální akci: v oranžových vestách obcházeli hranice národního parku a zaháněli zvěř zpět do chráněného území. Množství odlovené zvěře na pomezí národního parku v té době kleslo prakticky k nule.

foto: Frank Vassen

Logickým řešením podobných konfliktů by bylo zahrnout do národního parku, ochranného pásma nebo jiné formy ochrany výrazně větší část pralesa a rozdíly v hospodaření řešit zonací či jinou formou odstupňování režimu ochrany. Bohužel, v současné situaci je zřejmě taková změna politicky neprůchodná a otevření otázky hranic národního parku by pravděpodobně dopadlo zcela opačně — jeho okleštěním.

PiS proti všem

Náhlé lpění na liteře zákona v Bělověžském pralese je spíše než věcnými důvody motivováno změnou politické situace v Polsku. S novou vládou, novým ministrem a novou politikou (včetně ovládnutí veřejnoprávních médií a jejich přeměny v média „národní“) se totiž objevila příležitost dále zhoršit pozici ochrany přírody a občanské společnosti vůči jiným zájmům.

Pro pochopení politické situace v Polsku musíme zapomenout na pravo-levé dělení politického spektra. Politická levice zde totiž již dlouhá léta hraje až druhé housle a základní konflikt se odehrává mezi konzervativní a liberální pravicí. Konzervativní pravice mimo jiné zastává i výrazně protievropské, ergo protiunijní postoje. Současná situace v Bělověži vyhovuje potřebám současné vládní strany rozpoutat další křížové tažení a dobře zapadá do příběhu, který se konzervativci pokoušejí Polákům vyprávět. Je to příběh o výjimečném polském národě, ohrožovaném ze všech stran, a oslabovaném i zevnitř liberálním útěkem od tradičních katolických hodnot.

Ochránci Bělověže se zřejmě budou muset připravit na intenzivní mediální kampaň, útočící na cizácké a liberální skupinky rádoby ekologů, kteří chtějí škodit polským zájmům i za cenu ponechání Bělověžského lesa na pospas kůrovci a lesním požárům. Případná reakce z Bruselu pak bude využita jako záminka k dalším protievropským výpadům. Snaha o záchranu jedinečného Bělověžského pralesa tak bude nepochybně těžší než kdykoliv předtím.

Autor pracuje v nevládní organizaci Arnika. Kontakt: vlastimil.karlik@arnika.org. Publikace tohoto textu je součástí projektu ÚMV Podpora veřejné debaty o aktuálních tématech týkajících se Polské republikya byla podpořena Česko-polským fórem.

[4. února 2016]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?


  Související články:

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.