Konzumní děti ve 100% bavlně
Tři videa, která zdánlivě nemají nic společného.
Co byste s druhými nechtěl/a sdílet?
autor/ka: Christian Ferrari
V posledním díle seriálu o ekonomických disidentech a disidentkách nahlédneme do života a díla muže, který se svou kritikou dnešního ekonomického systému dotkl jeho samotné dřeně — půjčování peněz na úrok. „Nebyl by lepší úrok negativní?“ ptá se provokativně Silvio Gesell…
Známý americký ekonom Irving Fisher Gesellovo dílo široce propagoval a roku 1933 vydal brožurku, prezentující Gesellův systém kolkovaných měn jako možné východisko z Velké hospodářské krize. Ještě známější ekonom, John M. Keynes, v roce 1936 napsal, že Gesellův duch bude v budoucnosti vlivnější než duch Marxův. Mezi válkami inspiroval Gesell v Evropě i v USA řadu iniciativ s místními měnami, které měly obrovský ohlas, než většinu z nich vlády zakázaly. Dnes je jeho jméno u nás prakticky neznámé. Zadáme-li jej však do Googlu, vyskočí nám 485 tisíc odkazů. Jak se zdá, zažívají myšlenky tohoto pozapomenutého ekonomického reformátora, světoběžníka a úspěšného podnikatele poslední dobou renesanci.
Začněme však od začátku. Silvio Gesell se narodil v roce 1862 valonsko-německým rodičům jako sedmé z devíti dětí, vystudoval gymnázium a poté vystřídal řadu zaměstnání, ...
Článek patří do placené části serveru a celý se zobrazí až po přihlášení. Po dobu vašeho předplatného 7.G (zřídit si jej můžete zde) získáváte přístup do kompletního archivu časopisu od roku 1991 zdarma, stačí se jen zaregistrovat a poté se můžete kdykoli přihlásit. Další možností je zřídit si výhradně elektronickou verzi předplatného.
Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.
Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.