graphic-header
Rubriky & Témata »
 aktivismus   bio/jídlo   divočina   dobrovolná skromnost   doprava   Ekologický kompost   ekonomika   ekorady   ekovýchova   energetika   Fair Trade   filmy   filozofie   FSC   gardening   gender   globalizace   GMO   greenwashing   hudba   klima   knihy   konzum   lesnictví   Librarium   lidská práva   média   Mediana   náboženství   neziskovky   odpady   ochrana přírody   politika   práva zvířat   Promítačka   Před 7.G   přírodní národy   reportáže   rozhovory   rozvojová spolupráce   řemesla   Slovensko   Společenský kompost   společnost   Terrapie   těžba   Visegrad   voda   výtvarno   Záložka   Zelení   zemědělství   životní styl 
Sítnice »

Konzumní děti ve 100% bavlně

Tři videa, která zdánlivě nemají nic společného. 

Anketa »

Co byste s druhými nechtěl/a sdílet?

pohodlný gauč (3.96%)

krásnej bílej dům (4.95%)

hybridní auťák (5.94%)

životní/ho partnerku/a (56.44%)

jedinečný kulmofén (12.87%)

Kellerovu knihu Nejistota a důvěra (15.84%)

Novinky 7.G »
Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

Zajímavé odkazy »

7.G  2/2012 »
2/2012

> předplatné
> archiv
> ukázkové číslo

Podpořte 7.G »
Předplatné »
Čtenářský dotazník »
7.G facebook »
7.G twitter »
Partneři 7.G »

Sedmá generace 2/2011  »

Zahradníkův poslední rok?

Jan Blažek

Zahradníkův poslední rok?

„Chtěl bych být zahradníkem a pěstovat zeleninu. Nebo zemřít,“ píše v jednom z posledních dopisů francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupéry. S podobným heslem by mohli vyrazit do ulic brněnští zahrádkáři, kteří začali od nového roku bojovat za právo na svou ušlechtilou formu aktivního odpočinku. Podívejme se na případ zahrádkové kolonie na brněnské Kraví hoře.

Nejprve vyvraťme rozšířenou představu, že zahrádkové kolonie jsou pozůstatky komunistické éry. Samozřejmě, tehdejší posílení privátní sféry městskému zahradničení hodně prospělo. Spolu s chalupařením, chatařením či úzkostlivou upraveností soukromých bytů se stává charakteristickou součástí předlistopadového životního stylu. Samo však sahá až do první republiky. Například už zmíněná zahrádková kolonie na Kraví hoře vznikla (spíše živelně) už po první světové válce a od roku 1932 se začala organizovaně rozvíjet; její druhá část pak o něco později, v roce 1946. Ústřední svaz zahrádkářských kolonií tehdy sídlil v Praze a disponoval kapitálem dvou set tisíc korun, přičemž půlku věnoval prezident T. G. Masaryk. Nejznámějším „měšťákem“, jenž propadl zahradničení, byl spisovatel Karel Čapek. O zkušenosti a dojmy z prvních let svého zahrádkaření se od roku 1925 pravidelně dělil...

Článek patří do placené části serveru a celý se zobrazí až po přihlášení. Po dobu vašeho předplatného 7.G (zřídit si jej můžete zde) získáváte přístup do kompletního archivu časopisu od roku 1991 zdarma, stačí se jen zaregistrovat a poté se můžete kdykoli přihlásit. Další možností je zřídit si výhradně elektronickou verzi předplatného.

Ztráta hesla Registrace



Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.