graphic-header
Občanský kalendář » «»

listopad 2017

2017-10&clndr_act=2017-11-22
2017-12&clndr_act=2017-11-22
PoÚtStČtSoNe
1 2
3
pátek 3. listopadu   »   1 událost
4
sobota 4. listopadu   »   1 událost
5
neděle 5. listopadu   »   1 událost
6 7 8
9
čtvrtek 9. listopadu   »   1 událost
10
pátek 10. listopadu   »   2 události
11
sobota 11. listopadu   »   3 události
12
neděle 12. listopadu   »   2 události
13 14 15 16 17
18
sobota 18. listopadu   »   2 události
19
neděle 19. listopadu   »   1 událost
20
pondělí 20. listopadu   »   1 událost
21
úterý 21. listopadu   »   1 událost
22
středa 22. listopadu (dnes)   »   1 událost
23
čtvrtek 23. listopadu   »   1 událost
27
28
úterý 28. listopadu   »   1 událost
29 30
Zůstaňte se 7.G v kontaktu »
Sítnice »

25 let Sedmé generace

Videoanketa k narozeninám 7.G.

Anketa »

Jak zatím hodnotíte rok 2017

můj životní rok

v podstatě dobrý

střídavě oblačno

špaténka, ale byly horší

stál za starou belu

Ke stažení »

Chcete mít 7.G ve svém počítači napořád? Stačí si stáhnout naše tapety, bannery či ikonky.

7.G twitter »

Sedmá generace 5/2015  »

Zpověď „ekoteroristy“
autor/ka: archiv F 

Tomáš Zelený

Zpověď „ekoteroristy“

Jsem jedním z jedenácti lidí, kteří byli zatčeni Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu během celostátní „protiteroristické“ akce s krycím názvem Fénix, zaměřené vedle anarchistů také na radikální environmentalisty. Jsem pravděpodobně první český „ekoterorista“, kterého přepadlo komando několika desítek vyzbrojených policistů. Zásahové komando obklíčilo můj domeček a vyšetřovatelé ho kompletně prohledali, aby nalezli nástroje používané při sabotážích a osvobozovacích akcích na kožešinových farmách. Ač s myšlenkou osvobození zvířat souhlasím, na uvedených činech jsem se nepodílel a mé zatčení nebylo opodstatněné.

Ráno 28. dubna 2015 můj domek obklíčily tři plné dodávky těžkooděnců ozbrojených samopaly. Mezitím jsem se už nacházel spoutaný ve společnosti dalších deseti policistů, kteří mi předali soudní povolení k domovní prohlídce, jež jim zabrala několik následujících hodin. Oficiálně hledali zbraně, výbušniny a anarchistické materiály, neoficiálně se zaměřili na další věci, používané radikálními ochránci zvířat při přímých akcích na kožešinových farmách — hledali například lepidlo, kterým byly zalepeny zámky na farmě, kleště, kterými bylo přestříháno oplocení. Nic z toho nenalezli, takže mi zabavili „pouze“ má elektronická data: počítač, telefon, flash disky a kameru. Tyto věci, které potřebuji k dokončení doktorského studia a k odborné práci pro nevládní ekologickou organizaci, mi dodnes (psáno 27. září) odmítají vrátit.

Po prohlídce mě policisté spoutaného převezli do Prahy, kde mi sňali otisky prstů, odebrali vzorky DNA, pořídili fotografie a pachové stopy. V noci jsem byl doveden na výslech, kde mi konečně na chvíli sundali pouta. Přestože jsem se s policií asi hodinu neformálně bavil, do protokolu jsem odmítl vypovídat až do porady s právníkem. Přitom jsem se dozvěděl, že jsem byl několik měsíců důkladně policejně sledován. Věděli o mých přátelích, kam chodím a o co se zajímám.

Poté jsem byl převezen do pankrácké vazební věznice, kde jsem v erárních teplácích strávil noc v cele předběžného zadržení. Ráno mě převezli na další výslech do místnosti plné pytlů zabavených věcí, v níž se mě snažili rozpovídat tři zakuklení policisté. Trval jsem na právníkovi. Kolem poledne druhého dne jsem byl bez obvinění a jakéhokoliv dalšího vysvětlení propuštěn v Praze — 250 km od domova.

Za téměř 24 hodin zatčení jsem dostal pouze osm celozrnných rohlíků, protože mi policie odmítla vydat veganské jídlo. Na cele mi na žádost o veganské jídlo, kterým se pankrácká věznice chlubí na svých webových stránkách, odpověděli: „Tady nejste v hotelu.“ Musel jsem zůstat o hladu. Na ekoteroristy zřejmě musí být přísnota.

V den zásahu servírovaly televizní zprávy divákům informace o zadržení nebezpečných teroristů, kteří plánovali útok na vlak, což bylo okořeněno údajným nálezem výbušniny v brněnském bytě. Neinformovaní smrtelníci si zajisté pochvalovali dobrou práci policie, která ochránila společnost před zlými teroristy.

Jak se lehce stát teroristou?

Během uplynulých dvou let došlo na několika místech v České republice k pokusům poškodit policejní vozy a k sabotážím na kožešinových farmách. K těmto činům se přihlásili anarchisté v prohlášeních pod hlavičkou takzvané Sítě revolučních buněk, respektive radikální ochránci zvířat z Animal Liberation Front a Animal Rights Militia. Několik různých webových portálů se odvážilo uveřejnit tato prohlášení v plném znění s tím, že se současně od provedených akcí distancovaly. Vyšetřování již z počátku převzal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který se případy rozhodl řešit dosti svérázně a sloučil je dohromady. Česká policie zřejmě nechce zůstat pozadu za turbulentním světovým děním, protože čeští teroristé jsou především výplod jejich vlastní tvořivosti.

foto: archiv autora

Policie nejprve v létě minulého roku infiltrovala skupinku pražských anarchistů dvěma svými agenty, kteří se řadu měsíců podíleli na běžné anarchistické činnosti: účasti na demonstracích a černém vylepování plakátů. Agenti měli za úkol odhalit zmíněné vandalství na policejních vozidlech, případně také na kožešinových farmách, ale to se jim ani po delší době strávené mezi radikály nepodařilo. Vyprovokovali tedy alespoň verbálně několik anarchistů k siláckým řečem o házení Molotovových koktejlů na vlak s armádní technikou. Údajné plánování teroristického útoku mohlo spustit celonárodní policejní zátah u celé řady lidí, z nichž někteří se s „teroristickou“ skupinkou ani neznali. Společným jmenovatelem všech zatčených lidí bylo, že se podíleli na různých webových stránkách, které uveřejnily zmíněná prohlášení.

Výsledek zátahu na „teroristy“ policii zřejmě k objasnění útoků na policejní auta a kožešinové farmy nijak nepomohl, protože státní zástupce již tyto případy od sebe oddělil, a navíc podobné útoky nadále pokračují. Například letos v srpnu se ozvala radikální skupina za osvobození zvířat — Justice Department, která provedla sabotáž na kožešinové farmě ve Velkém Ratmírově s cílem ekonomicky poškodit farmu a přispět k ukončení její činnosti.

Přestože musela policie polovinu lidí, kterým při akci Fénix prohledala domovy, pustit na svobodu, pokračuje proces s údajnými plánovači teroristického útoku. Dva obvinění z tohoto činu zůstávají ve vazbě a jedna „teroristka“ může zatím běhat na svobodě. Nález „nástražného výbušného systému“ byl od teroristického plánu oddělen a údajného pachatele již propustili z brněnské vazby.

Obvinění anarchisté tvrdí, že Molotovovy koktejly, s nimiž se mělo útočit na vlak s vojenskou technikou, do skupiny přinesli samotní infiltrovaní policisté. Pokud je takováto verze o policejní provokaci pravdivá, potvrdil by se názor Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv, která tvrdí, že policejní praxí v případech, kdy nelze skutečnou zločinnost objasnit, se stalo konstruování zločinů, které objasnit lze. Nejznámější podobný příběh se stal ekologickému aktivistovi Erickovi McDavidovi. V době, kdy byl zatčen, se z jeho přítelkyně vyklubala agentka FBI, která ho vyprovokovala k rozhovorům o plánu na zničení přehrady. Na základě nahrávek byl odsouzen ke dvaceti letům vězení. Po deseti „odsloužených“ letech prošel jeho případ revizí a byl nečekaně propuštěn. Na další osud „českých teroristů“ si ještě musíme počkat.

Odhalení pohádkových bytostí

Jedním z policií sledovaných webů byla dnes již nefunkční stránka o environmentální přímé akci GreenAction, na níž jsem se podílel. Na zmíněném webu byla zveřejněna dvě prohlášení týkající se sabotáží na kožešinových farmách a prohlášení k pokusu zapálit policejní auto, podle pisatelů mimo jiné vykonané jako pomsta za zásah policistů během blokády v šumavském národním parku v roce 2011. Přestože se redakce webu od akcí distancovala a podrobila je kritice, z tohoto důvodu se na mě obrátila pozornost policie, která si asi říkala: „Vlítneme k němu a to by bylo, abychom alespoň něco nenašli.“

foto: Dzivnieku briviba

Jako záminku k zásahu u mě doma policie zmiňovala celou řadu smyšlených a lživých informací. Například to, že jsem jeden z vůdčích postav tajemné Sítě revolučních buněk nebo to, že jsem se měl dopustit jednoho z útoků na policejní vozidla, přičemž ovšem měli dostatek informací o tom, že jsem v inkriminované době žil na Britských ostrovech. U neformálně vedeného výslechu mi teprve došlo, že Síť revolučních buněk v mém případě sloužila jako záminka k získání povolení k domovní prohlídce, protože otázky policistů směřovaly především ke kožešinovým farmám, které soudní dokumenty vůbec nezmiňovaly.

Přestože se cítím policejním zásahem poškozený a již jsem skrze svého právního zástupce podal žalobu, v níž kromě finanční kompenzace požaduji také omluvu, jedna věc se policii vypátrat podařila. V příkazu k domovní prohlídce stálo, že jsem „lídr uskupení Klubu pohádkových bytostí“. Pohádkové bytosti byla značka, pod kterou byla vydávána výpravná prohlášení olomoucké ekologické guerillové skupiny. Pohádkové bytosti měly na svědomí celou řadu zahradnických a cyklistických přímých akcí, jimiž se snažily inspirovat podobně uvažující aktivisty. Například jsme barvou na vodorovné dopravní značení namalovali cyklostezku, která je po dvou letech fungování nejspíš zlegalizována, protože strážníci městské policie na tomto místě přestali cyklisty pokutovat. Dále jsme vybetonovali několik cyklistických nájezdů na vysoké obrubníky, umístili v centru města cyklostojan, vybudovali několik guerillových zahrádek nebo pozměnili znění několika desítek billboardů. Zatím jsem za tyto „zločiny“ neobdržel žádné obvinění, ale jsem připraven.

Je suis l'écoterroriste

Po lednovém teroristickém útoku na redakci Charlie Hebdo jsem o sobě chtěl podobně jako desítky lidí prohlašovat, že jsem také Charlie. Ve světle logiky české policie však mohu spíše konstatovat: „Jsem ekoterorista“. Nelituji ničeho, co jsem udělal, ani toho, proč si mě policie vybrala jako svého obětního beránka. Udělal bych to znova.

Ostatně, zatčením jsem se nenechal odradit. Už během léta mě společně se stovkami dalších radikálně ekologických aktivistů zatkla německá policie během masové občanské neposlušnosti v jednom z největších evropských uhelných dolů poblíž Kolína nad Rýnem. A další vhodnou příležitostí nekompromisně se zasadit za lepší svět bude prosincový klimatický summit v Paříži. Změna klimatu — na rozdíl od domnělého ekoterorismu — nás opravdu zásadně ohrožuje.

Identita autora je redakci známa.

[3. října 2015]

  Líbí se vám tento článek?
 
  Chcete autora finančně odměnit?
Jak mikroplatby Flattr fungují?


  Související články:

Okomentujte článek na facebooku...

...anebo svůj komentář přidejte zde:

Miroslav Ottomanský - Praha 9 - 7. 11. 2015 07:35

Napadá mě řada radikálních aktivit, kterými by "ekoterorista" mohl přispět k záchraně planety. Útok na vlak (s jakýmkoli nákladem) či policejní auto, nebo napadání farmářů mezi ně rozhodně nepatří. Lidé, kteří něco takového dělají (nebo plánují, nebo snad poslouchají návody od konfidentů), nejsou ekoteroristé, ale ekoimbecilové. Tomáš Zelený a spol. by měli především vysvětlit, co to je za dementní nápady a proč něco takového vůbec obhajují. Americký Earth Liberation Front také rozložili konfidenti, ale jejich akce měli hlavu a patu a členové ELF, kteří si odpykali nepodmíněné tresty, na ně mohou být hrdí. Češi jsou zase jen nesmírně trapní.:-/


Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.