Válka byla, je a bude (vůl)

V hlavním tématu Poslední generace 3/1993 Válka v dnešním světě ji doplnil Karel Škrabal s výčtem hrůzných ne/lidských činů v Bosně a Hercegovině. Jan Keller na margo tehdy ještě povinné vojenské služby trefně dodal, že šikana patří k armádě jako k velbloudovi hrb. A pozdější mluvčí Strany zelených Jana Ulbrychová ukončila ohlédnutí za válkou v Perském zálivu prorockou citací Johna Stockwella: „Jedno je na Blízkém východě jisté: další válka bude za pět nebo deset roků, a po ní přijdou další a další.“

Mezi málem dobrých zpráv v čísle vynikla ta, že výstavba sedmnáct kilometrů dlouhého Öresundského mostu mezi Švédskem a Dánskem byla zastavena — jednak z důvodu ohrožení dvou ptačích rezervací, jednak kvůli možnému narušení salinity Baltského moře. Dlužno cynicky dodat, že most byl nakonec v roce 2000 otevřen a denně jím vedle pár stovek vlaků projedou i tisíce ptákumilných automobilů. V duchu tehdejšího podtitulu Poslední generace „Časopis Hnutí DUHA pro obnovu přirozených vztahů“ Ondřej Simon zahřál čtenáře pohádkami z Třešňové stráně a představil dětský turisticko-přírodovědný oddíl Dobromysl. Ten kdysi založil Šimon Pánek a jeho členové „Dobráci“ vytrvali až do dnešních dní (viz www.dobromysl.net).

Naopak Petr Vozák kischovsky poutavě vylíčil, jak byl nepřirozeným bagrem zbourán z jedné z posledních libkovických střech. Ani jeho suchý humor („V případě, že nosíte brýle, v této chvíli už je nenosíte.“) nezakryl hluboký v srdci zmar. Pseudonym Jan Rorýs uvažoval podobně zarmouceně: „Sedím pod sprchou, pouštím si na záda teplou vodu a přemýšlím, co je na druhém konci. Na druhém konci trubek vedoucích od sprchy je naleziště plynu a ropy. Přes rozryté pohřebiště předků sibiřských Evenků vytéká ropa volně do řeky. Náklaďák přejel domácího soba. Lišejník na stovky let rozryl buldozer (…) Ten smrtící plyn mě jen o několik chvil později hřeje na zádech.“ A že environmentalisté jenom štkali a neměli „konstruktivní“ návrhy? „Cílovým řešením nejen pro severní Čechy, ale pro celou naši energetiku zatíženou mimořádným dluhem vůči životnímu prostředí je účinné využívání energie, důraz na malé rozptýlené zdroje a postupný přechod k obnovitelným zdrojům,“ psali Jan Piňos s Janem Beránkem. Nezní vám to nějak povědomě?

Inu, jak zpívají Pearl Jam: „Všechno se změnilo — vůbec nic se nezměnilo.“ Až na dno blahobytu jste se tehdy mohli propadnout za 36 Kč/ks, dnes bratru za 185.