Vaše ohlasy

24. dubna 2018 /
foto: Magdalena Hronová
Co jste nám v poslední době napsali?

Bezobalový obchod změní způsob myšlení — rozhovor s Mariánem Mindošem (7.G 1/2018)
Držíme palce, sme radi, že sme sa o vás dozvedeli, aj keď len pre podporu v podobnom snažení. Začíname tiež so súkromnou školkou aj bezobalovým predajom. Sila dobrej myšlienky sa šíri rýchlosťou blesku, len aby trafila čo najviac ľudí. Potrebujú vzor, aby sa ich svedomie obudilo. Prajeme veľa trpezlivosti a vydržte. Diana Siagyová, Šaľa

Michaela Kolková — Bez obalu se smyslem (7.G 1/2018)
Nejlepší je v Brně Biobanka na Orlí a už více než deset let. Jana Palátová, Brno

Dominik Grohmann — Zero waste až jako poslední (7.G 1/2018)
Nesouhlasím. Každý má nějakou cestu a jde po ní svým tempem. Myslím, že je lepší, když to vše vychází z postupného poznávání toho člověka a je to upřímné. Jak člověk roste, zvyšuje své schopnosti být v souladu se svým prostředím a přichází s dalšími změnami. Názor, že se někdo uspokojí s jednou věcí, a dál už PROTO nejde, stojí podle mne na mylném předpokladu. Přece někdo, kdo si myslí, že palmový olej je problém, ho nebude v klidu kupovat, protože si řekne, že třídí plasty a to stačí. Názor autora je názor spíše filosofický, který (asi správně) hodnotí vážnost dopadů různého chování, ale nebere v potaz tu individuální rovinu, že člověk se rozhoduje podle subjektivních priorit a ty se odvíjejí podle stavu jeho poznání. Také často někdo „boduje“ v jedné věci a jiný v druhé. Tedy IMHO každý posun jedince je dobrý a každá tolerantní a trpělivá aktivita pomáhající těm ostatním vidět dál ještě lepší. Antonino Milicia, Brno

Četla jsem před nějakou dobou ve Wired zajímavou studii, kde stálo, že kdyby se v celé Británii přestaly používat jednorázové plastové sáčky, ročně to ušetří asi tolik uhlíkové stopy jako jeden let do LA a zpět… Takže sdílím ten skepticismus, přestože samozřejmě není nic špatně na tom předcházet zbytečnému odpadu. Akorát to snadno sklouzne do toho, že člověk si ladí a piluje svůj osobní životní styl a životní „design“, jenže většina skutečně hodnotných posunů směrem k trvalé udržitelnosti spočívá v ovlivňování sféry veřejné — takové zákonné zpoplatnění plastových tašek udělá pro zero waste skokově mnohem víc, než spoléhání na to, že si všichni postupně z vlastní uvědomělosti opatří plátěné pytlíky na zeleninu a ovoce. Helena Továrková, Brno

Ano, občas mám pocit, že zero waste slouží jako mlha pro zakrytí mnohem větších problémů a je to vlastně hra (půlka od „chléb a hry“), aby lidi dali pokoj a nešťourali. Tento dojem nabývám po srdceryvných diskusích, jak vyrobit doma zubní pastu (a tím — teoreticky — ušetřit asi tak tři plastové tuby ročně na člověka; a to zanedbávám to, že suroviny na tu domácí pastu taky nekoupím do hrsti a dodavatelé je taky musí nějak balit). Ale třeba je to jen dětská nemoc a začátek fakt odpovědného trendu ve společnosti (doufám!!!). Renata Placková, Olomouc, provozovatelka obchodu Olomouc bez obalu

Vojtěch Pelikán Dějiny donkichotství (7.G 1/2018)
V recenzi autora na televizní seriál Ivo Bystřičana o dějinách ekohnutí je v souvislosti s únikem popisu katastrofálního stavu životního prostředí v ČSSR v roce 1983 i do „západních protisocialistických médií“ správně zmiňována Charta 77. Nicméně podle sdělení Iva Dejmala ze srpna 1998 vznikla uvnitř Charty 77 pracovně-diskusní ekologická platforma až v dubnu 1987. Následně se dne 10. června 1987 konalo jednání na téma životní prostředí, které připravili Martin Palouš a Josef Danisz, a na jehož základě začalo pracovat Ekologické fórum Charty 77. Hlavními představiteli fóra byli Ivan Dejmal, Aleš Šulc, Antonín Mucha a Lenka Marečková-Hrachová, tj. jádro iniciativy Ekologické společnosti, které se přes velké úsilí nepodařilo do Listopadu získat oficiální razítko státní moci pro svou činnost. Chápu ale, že seriál není nafukovací. Tak příště! Miroslav Patrik, Brno

Vzkazy redakci:

Jelikož jsem na časopis narazil až teď, netuším, zdaxli se téma neobjevilo v předchozích dílech. Ale pokud ne, rád bych si početl o hmyzí potravě — konzumace cvrčků. Viz sense bary… Jak si pěstovat cvrčky na mouku doma, atd. To by bylo fajn 🙂 Adam Jelínek, Nelepeč

Díky za výborný a kvalitní časopis! Zpracováváte důležitá témata atraktivně a srozumitelně pro laiky a zároveň poskytujete výborný přehled pro lidi s dlouhodobým zájmem o ekologické problémy. Áron Tkadleček, Jihlava

Rodiče si 7.G moc oblíbili, těší se na nová vydání. Přeji ať se 7.G i Hnutí DUHA i nadále daří! Se srdečným pozdravem Bára Chmelová, Čilá.

Vydržte, mám Vás rád. František Kocourek, Olomouc

Rodiče si 7.G moc oblíbili, těší se na nová vydání. Přeji, ať se 7.G i Hnutí DUHA i nadále daří! Se srdečným pozdravem Bára Chmelová, Čilá.

Vydržte, mám Vás rád. František Kocourek, Olomouc

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz nebo na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, Brno 602 00. Děkujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2024 vychází v 2. polovině dubna.