Včely v ohrožení

14. srpna 2012 /
foto: Mateusz Atroszko

Jsou malé a nenápadné, takže nám často ani nedochází, co všechno díky nim máme. Nedávají nám totiž jenom med, díky nim máme na stole třeba i ovoce, zeleninu nebo kávu. A díky včelám také celá příroda vlastně vypadá tak, jak ji známe. Nebo aspoň dosud vypadala…

Čtyři pětiny kvetoucích rostlin jsou opylovány hmyzem. Bez včel bychom přišli téměř o třetinu úrody — některé plodiny bychom přitom nesklidili vůbec, protože jsou na opylení hmyzem závislé téměř výhradně, například rybíz a jiné drobné ovoce. Z krajiny by se zcela ztratily některé kvetoucí rostliny a postupně by nejspíš zanikly celé vzácné ekosystémy, třeba vřesoviště. Bez včel bychom nejspíš čelili ekonomické krizi, proti které se ta současná zdá být pouhou předehrou. O kolik by se asi zdražily potraviny, kdyby na kvetoucí pole a sady museli nastoupit dělníci se štětečky a opylovat každý květ, jako to dělají v hruškových sadech čínské provincie Sečuan, kde byly v minulosti včely nedopatřením vyhubeny pesticidy? Britští Friends of the Earth spočítali, že pokud by „služby“ včel museli nahrazovat lidé, přišlo by to tamní ekonomiku na 1,8 miliardy liber (54 miliard Kč) každý rok.

Soumrak včelařů

V Česku přitom jen za posledních dvacet let ubyla více než třetina chovaných včelstev. Zájem o včelaření je malý — nastupující generace ho nepovažují za obzvlášť atraktivní hobby. Včelaři také doplácejí na nízké výkupní ceny medu, levnou konkurenci z Asie a v poslední době i na nákladná opatření proti chorobám včel — známá je například obávaná varroáza, způsobená roztočem Varroa destructor (kleštík včelí), v jejímž důsledku před pěti lety vyhynula třetina českých včelstev.

Objevují se však i jiné, záhadné choroby. Před šesti lety zaznamenali v USA hrozivou „epidemii“ syndromu rozpadu včelstev, při níž tisícům včelařů přes noc doslova uletěly včely. Dospělé dělnice opustily úly s larvami i královnou a prostě zmizely. Vysoce organizované společenství se rozpadlo a zbytek včelstva vyhynul. Podobné případy nastaly i v Evropě a našich končinách, avšak ne v tak masovém měřítku jako v USA, kde jsou najednou celé oblasti bez včelstev a včelaři sem musejí dojíždět s úly přes celý kontinent. Někteří vědci se přiklánějí k názoru, že za záhadným syndromem se neskrývá choroba, ale prostě nasčítané negativní vlivy narušeného životního prostředí — špatná skladba potravy z málo pestrého prostředí, narušení potravních řetězců chemikáliemi, oslabení nemocemi. Zdá se, že včely trpí civilizačním stresem stejně jako lidé.

Městské včelaření

I když včelařům dnes chybí hlavně mladá krev, přesto se objevuje zajímavý fenomén: městské včelaření. Ve městě totiž včely čeká vhodnější prostředí, než by se zdálo — parky, botanické zahrady, balkony a předzahrádky plné květů jim poskytují spoustu jídla. Kupříkladu v Londýně se tak „vyrojily“ malé úly na zahrádkách, u historických památek (například u samotné katedrály Sv. Pavla) nebo dokonce na střechách domů. Vznikají tu projekty jako urban bees.co.uk, v rámci nichž probíhají kurzy pro začínající městské včelaře nebo funguje „včelí seznamka“ — majitel zahrádky může poskytnout prostor pro úly, začátečník najít svého tutora a včelař odběratele medu. Obrození zájmu o včely se po troškách objevuje i u nás, například mladí pražští včelaři v květnu umístili tři včelí úly na střechu obchodního centra Chodov.

Divoké včely

Podle statistik ministerstva zemědělství se v Česku nedostává zhruba čtvrt milionu včelstev, která bychom potřebovali k ideálnímu opylení všech hmyzosnubných rostlin a neustále se pohybujeme nebezpečně blízko kritické hranice takového snížení stavu včelstev, které už by přírodě i zemědělství uškodilo. V přírodě však žijí i jiní opylovači než „krotké“ včely: divoká včelstva, ale především několik stovek druhů čmeláků a samotářských včel.

Do jaké míry se divoké včely a čmeláci podílejí na opylení, dosud pořádně nevíme. Některé studie však říkají, že mnohé plodiny jsou opylovány téměř výhradně jimi, například rajčata, fazole či vojtěška. Další rostliny pak produkují mnohem více plodů nebo plody lepší kvality, pokud se na jejich opylení společně podílejí chované i divoké včely a čmeláci.

I divokých opylovačů ale nyní najdeme v přírodě sotva polovinu, co před půlstoletím, protože vlivem intenzivního zemědělství se snížila rozmanitost krajiny. Místo luk, úhorů a malých políček obroubených mezemi nastoupily monokulturní lány a intenzivně vypásané pastviny téměř bez kvetoucích rostlin i úkrytů k hnízdění. Takové řepkové pole sice nárazově poskytne spoustu potravy, avšak po zbytek roku zůstanou včely hladové; u některých druhů čmeláků pak po krátkém „boomu“, nastává tvrdý konkurenční boj, při němž ustupují méně průrazné druhy a rozmanitost ekosystému se dále snižuje.

Opylovačům také velmi škodí pesticidy, které je mohou nejen přímo zabíjet, ale také narušovat jejich plodnost, obranyschopnost organismu nebo účinnost metabolismu. Herbicidy navíc likvidují kvetoucí plevele, s nimiž mizí další zdroj hmyzí potravy.Pro opylovače je tudíž mnohem přátelštější ekologické zemědělství bez pesticidů, ideálně se smíšenými kulturami (dvě nebo více plodin najednou). Včelám ale velmi prospívají i okrajové zóny kolem polí — křoviska, meze, cesty nebo úhory, kde mohou hnízdit a které jim slouží jako biokoridory. Obzvlášť takzvané samotářské včely trpí, pokud jsou izolovány na malém „působišti“.

Divoké včely u nás zatím příliš velkými celebritami nejsou. Přitom jich u nás žije více než 600 druhů! Lépe jsou na tom zákonem chránění čmeláci, jichž u nás poletuje 29 druhů plus dalších devět druhů pačmeláků. Český svaz ochránců přírody již několik desetiletí provádí jejich pozorování, mapování stavů, připravuje jim hnízdní budky a popularizuje čmeláčí tematiku (viz www.bombus.cz). Probíhají také pokusy o „velkochov“ čmeláka zemního, který by mohl v budoucnu suplovat ohrožená včelstva.

Jak doma pomoci včelám?

  • Na vaší zahradě by mělo od časného jara až do podzimu stále něco kvést, aby měli opylovači co jíst. Ponechte část trávníku kvetoucím lučním rostlinám a koste ho postupně, aby hmyz neztratil naráz všechny zdroje potravy.
  • Pěstujte květiny, obrubte jimi i na hmyzí potravu chudé zeleninové záhony. Květiny vhodné pro včely: krokusy, plicníky, pampelišky, hluchavky, kopretiny, slunečnice, hvozdíky, náprstníky. Z bylinek meduňka, rozmarýn, šalvěj, levandule, dobromysl. Z popínavých rostlin na pergoly pak zimolez, z okrasných keřů vrba jíva nebo dřín (svída).
  • Hmyz potřebuje na zahradě také zdroj vody — například ptačí pítko.
  • K hnízdění potřebují divocí opylovači různé dutiny a otvory ve dřevě, hlíně, mezi, cihlách a podobně. Můžete jim připravit nejrůznější domečky — více o nich na vcelkysamotarky.cz.

Zpět na všechny články čísla. 

6 komentářů: “Včely v ohrožení”

  1. Jan Bílek, Brno napsal:

    Dobrý den,

    měl bych jeden komentář ke článku. A sice ohledně tvrzení, že včelařů "chybí mladá krev".
    Ač souhlasím, že celkový počet včelařů v naší republice se snižuje (zřejmě relativně vysokým tempem), nesouhlasím s tvrzením, že chybí "mladá krev". Domnívám se, že je tomu spíše naopak. Ovšem je třeba onu mladou krev hledat mimo Český Svaz Včelařů.

    Mohu jmenovat jeden příklad a tím je neformální sdružení nadšenců "alternativního" (rozuměj přírodě blízkého) včelaření s názvem Včela a člověk. Každý rok se pořádá setkání těchto nadšenců. Letos proběhlo již třetí setkání, kde se sešlo několik desítek povětšinou mladých lidí, které spojuje pocit, že je potřeba nějak změnit stávající přístup k chování včel a navrátit se k přírodnějším a šetrnějším metodám. Na setkání se vždy zvou zajímavé osobnosti z oboru včelaření zejména ze zahraničí (letos nás navštívil Johannes Wirz, švícarský biolog a včelař). O těchto setkáních dokonce vyšlo i několik článků v časopise ČSV – Včelařství. Rok od roku se zde schází více a více lidí. Je tedy evidentní, že zájem o "včelaření jinak" rapidně roste.

    Čtenáře bych rád odkázal na web http://www.vcelaaclovek.cz, který je prozatím relativně skromný, neboť se o něj starají lidé ve svém volném čase.

    Tato setkání mě ujišťují, že situace není zase tak zoufalá. Že spolu s tím, jak vzrůstají různé problémy s chovem včel (varoáza, syndrom rozpadu včelstev apod), vzrůstá i počet lidí, kteří pociťují tyto problémy jako palčivé a chtějí včelařit jinak, než tomu bylo doposud.

  2. Romana, Semily napsal:

    Souhlasím s Janem Bílkem, navíc jsou kraje, třeba u nás, kde je včelařů skoro až moc :-). Také myslím, že se mladší včelaři snaží hledat nové cesty, ještě přidám tip na časopis Moderní včelař od http://www.psnv.cz/

  3. Romana, Semily napsal:

    Ještě přidám informaci o zajímavém projektu, který probíhá v Libereckém kraji a je zaměřen právě na posílení zájmu u dětí o včelaření nebo alespoň pro informace a zbavení se strachu ze včel (to by ale často potřebovali spíš rodiče). Tak si myslím, že u nás to tak černé nebude (soumrak včelařů) http://www.svetvcel.cz/

  4. Jakub Čejka, Kovářov napsal:

    Chtěl jsem se dát na včelařinu před dvěma lety. A když jsem zjistil, jak je drahé pořídit si byť jedno včelstvo (a úl a výbavu), odložil jsem to na neurčito… Zajímavé je, když ministerstvu zemědělství chybí včely, proč na to není třeba nějaká dotace i pro amatéry …

  5. Jan Bílek, Brno napsal:

    Pane Čejko,

    dotace pro začínající včelaře jsou. Jednak je tu ZIF (zemědělský intervenční fond), ze kterého můžete čerpat. Dále pak mám pocit že snad každý kraj poskytuje dotace. Co vím, tak Liberecký a Jihomoravský určitě. Informujte se tedy na tyto možnosti na svém krajském úřadu.
    Jinak začínat se dá i se starým vybavením. Včelaři, jak bylo v tomto článku řečeno, stárnou a mnozí na tu práci již nestačí, a tak se včelařením končí. Často rádi předají za přijatelnou cenu své vybavení mladým, začínajícím včelařům. V tomto směru je zase dobré zajít na nějakou schůzi ČSV 🙂
    Dále pak jednoduché včelí úly lze vyrobit i doma, pokud je člověk alespoň trošku zručný. Lze se také domluvit se včelařem z okolí, že Vám třeba přenechá roj nebo udělá oddělek. Potom výdaje spojené se začátkem včelaření jsou minimální.

    S pozdravem, JB.

  6. Bour, Praha napsal:

    Tak to doufám, že stihnu začít včelařit a využít tyto informace: http://vcelimor.cz/serial-dil-3-kolik-vcelstev-si-poridit-zacatek dříve než se všechny včely ztratí…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.