Žňovky

Kdo by je neznal. My starší ještě pamatujeme doby, kdy v květnu zmizela z trhu jablka a milovníci těchto lahodných malvic museli čekat až do prvních nových jablek. Zelenavě žlutá jablíčka na přelomu července a srpna provoní leckterou zahradu, tržnici i domácnost. Někdy chtivě čucháme k ojedinělým velkým plodům, jiné roky se pod štěpem válí záplava malých jablíček, která přitahuje včely, vosy a sršně.

Odborníci nazývají tohle jablko Průsvitné letní. Je to skutečně trefné označení. Žlutozelená barva je trochu průsvitná a dužina se často jakoby ztrácí. Zajímavá je historie této odrůdy. Můžeme směle říci , že je to nejstarší sorta dosud uváděná v seznamu povolených odrůd. Můžeme proto mladé stromky nalézt běžně ve školkách, přestože je vznik odrůdy kladen až do 18. století. Míšeňské, Panenské nebo třeba Jaderničku moravskou u zahradníka už určitě nekoupíte – s odrůdami stojícími mimo tento tajemně znějící seznam povolených odrůd není možné běžně obchodovat.

Průsvitné letní (též Skleněné žluté, polsky Papieróvka, německy Weisser Klarapfel) pocházející z Pobaltí je v Kamenického pomologii z roku 1941 velmi vysoko hodnoceno. Dovíme se, že je úplnou náhradou tržně méně schopného Astrachána bílého zvaného Ječniště či Žitniště. Na trhu jsou prý jablka velmi vábivá zevnějškem a oblíbená pro svou chuť a libou vůni, vyžadují však pečlivé balení a pozorné sklizně. Pro lákavý vzhled nehodí se sázeti do alejí a polních sadů.

Většina nových výkonnějších letních odrůd je citlivá na mrazy nebo některé choroby jabloní a vyžaduje proto teplé polohy nebo pečlivé stříkání jedy. Snad jen velmi odolné švédské červené jablíčko Mio, které zraje koncem léta, se může s letňáky měřit ve schopnosti vzdorovat bez umělých zásahů nepřízni osudu. Proto můžeme hlásat: do každé zahrady žluté letňáky a červené Mio!

Už vás zase nudím, když vám do vašich útulků za ocelovými zárubněmi vnáším starosti selských zahrad? Nedejte se zmást ovocnářskou hantýrkou, každý by měl vědět, jaké letní jablko kupuje a baští za srpnových veder.

Kupovat v létě loňská velkojablka z kteréhosi euroskladu je jistě pošetilé. Ubližujete tak našim poctivým sadařům, lesům okolo silnic ničíte plíce a svým vnitřnostem dáváte okusit sem tam nějaké to reziduum ovocnářských jedů. Koupíte-li naopak na tržnici či u dobrého zelináře průsvitné letní, můžete se nadít málo stříkaného ovoce a zároveň chráníte v krajině tak potřebné drobné sady a zahrady. Kdo vysadí další žňovky, když mu již roky bohatá úroda každý srpen shnila v sadu či před zavřenou výkupnou?

Chutnají vám letňáky velmi? Přesvědčte příbuzné obdařené pozemky, aby vysadily štěp právě této odrůdy, když už konečně víte, jak se správně jmenuje. Strom plodí brzy a moc nenaroste, i když to není krátkověký zákrsek. Za dobrou radu vám jistě strýc či přítel sadař nějaká ta jablíčka pak daruje, zvlášť v letech letňákových záplav.

A nyní ta všemi ovocnými gurmány již dlouho očekávaná otázka: Co udělám s 30 kilogramy fantasticky zralých voňavých žňovek, než mi do konce týdne zmoučnatí a shnijí?

Možností, jak zpracovat koš, kárku či krosnu zralých letních jablek, je mnoho. V první řadě ale nezapomeňte, že krom skvělé suroviny na dále naznačené jablečné laskominy musíte nechat tak aspoň kilo na den a osobu pro běžnou spotřebu za syrova či v podobě ovocného salátu (s jogurtem a ořechy například).

Jablka, která jste si usadařili, obdrželi či vyprosili (prosimvás, můžu si tadydle nasbírat na vašem dvoře ty padavky…) ve velkém množství pak spovidlujte, sušte nebo využijte na paření šťávy. Nedoporučuji kompotovat (plavou!), kvasit na odpornou kořalku ani kandovat.

Nejlahodnější je voňavá letňáková výživa. Postupujte prosím takto. Vezmu kýbl či dva letňáků, omeju, padavky vykrájím, nahnědlá natlučená (zoxydovaná) místa mohu nechat a dám vařit. S výhodou tak zužitkuji libovolně přezrálé plody. Podleju na dva prsty vody, nemíchám, jen vařečkou občas zkouším, zda se jablka ode dna nepřipalují. Pro osoby slabé v kuchařském umění dodávám, že kdo nemá normální plotnu na dřevo, použije na plynovém sporáku přes plamínky litinovou plotýnku, na jiném pustí největší plotýnku jen na střední výkon.

Rozvařenou kaši propasíruji přes síto, a mám kbelík výživy. Tu mohu rovnou uzavřít do skleniček (pro děti do výživových, pro dospělé podle toho, kolik kdo pak výživy na posezení sní) a řádně varem vysterilizovat. Někteří kuchaři přidávají i maizenu či pudink pro sametovější konzistenci. Jeli ovoce sladké, mohu doporučit kaši dále zahušťovat varem za řádného míchání, až po pár hodinách dostaneme půl kýble řidších povidel (na lívance, na chleba) nebo po dalším varu několik marmeládových sklenic hustých povidel do buchet a na koláče. Z toho je vidět, že na hustá povidla je lépe v solidním hrnci, podehřívaném více tepelnými zdrůjky vašeho moderního sporáku, vařit čtyři kbelíky jablek.

Abyste tolik nasbírali nejen letních, ale i podzimních jablek, hrušek, švestek a dalších darů naší krajiny vám přeje

Váš potulný sadař O. D. S.