V boji proti nepřiznané policejní brutalitě je nutno občas „žalovat“ ve světě
Největší dvě antiglobalizační události, které se odehrály na přelomu tisíciletí v rozpětí ani ne jednoho roku v září 2000 v Praze a v červenci 2001 v Janově, obnažily vedle rostoucí násilnosti masových protestů i problém latentní policejní brutality. Zatímco řádění v ulicích je vždy pečlivě a aktuálně zachyceno kameramany nejsledovanějších televizních stanic, o jednání, které je skryto za zdmi policejních služeben, se dovídáme až s odstupem času. Svědectví otřesených osob upozorňuje na nepřípustné a nezákonné praktiky zaběhnuté v policejních sborech.
Žňovky
Kolik umíte jmenovat odrůd ovoce? Nazýváte běžně „křestními jmény“ jahody Myryši, Karmen a Sengy Sengány? Oslovujete rybízy Blanko či Otelo? Asi málokdo je tak zapálený zahradník, aby se zaobíral dobou zrání Karol, Májovek či Primisim Delbarth – letňáky zvané krajově též žňovky ale asi znáte. Patří spolu z hruškami Alexandrami (to jsou takové ty hnědozlaté štíhlé fantasticky rozplývavé podzimní hrušky) k nejvýraznějším ovocným odrůdám.
Modřiny z Janova
Policejní násilí na zadržených demonstrantech není samozřejmě specifikou jen české policie. Zdá se, že představitelé státní moci postupují v mezinárodním měřítku koordinovaně s cílem zastrašit své stále více nespokojenější oponenty. A to i ty, kteří se snaží vyjádřit svůj protest nenásilným způsobem. Zřejmé je to i ze článku, který 29. července otiskl britský list The Observer.
Papírová prohra, politická bomba
V červenci se konalo v německém Bonnu mezinárodní jednání o globálních změnách klimatu. Po prohlášeních amerického prezidenta G. Bushe, ve kterých odmítl Kjótský protokol zavazující státy ke snížení emise plynů způsobující změny klimatu, bylo toto setkání vrcholných světových politiků napjatě očekáváno. Jaké výsledky přineslo?
