E-forum – technologie v dialogu o globalizaci

30. listopadu 2001 /
foto: Jan Symon

Pražského Fora 2000 se virtuálně mohly zúčastnit spousty zájemců z celého světa. Paralelní projekt k hlavnímu jednání byl nazván e-forum. S jeho obsahem vás seznámí jeden z moderátorů internetové diskuse.

Pražská konference Forum 2000 byla letos obohacena o novou tvář – e-forum, její oficiální doprovodný projekt. E-forum bylo experimentem, který se pokoušel trochu subverzivně, to jest kriticky a alternativně, reagovat na myšlenky, které byly k zaslechnutí v hlavním konferenčním sále.

V prostorách prezidentského salonku přímo sousedícího se Španělským sálem uspořádala skupina E-area vlastní konferenci s vlastními hosty a tématy příbuznými, i když ne totožnými s těmi na Foru 2000. A hlavně s technologickým zázemím, které umožňovalo v reálném čase přenos obrazu a zvuku přes internet a interakci s jeho uživateli, např. telekonferenční propojení se studenty a učiteli na Univerzitě Palackého v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně. Jednou z jeho moderátorek byla i světoznámá alternativní ekonomka Hazel Henderson. Hlavní projev exkluzivně poskytl systémový myslitel a fyzik Fritjof Capra. E-forum se tak pokusilo ve třech dnech o alternativní reflexi úsilí Fora 2000 stejně jako o rozvoj vlastních témat a test dialogu skrze široké pole komunikačních kanálů, které do něj vstupovaly.

Proč další Forum?

Konference Forum 2000 vyznává pluralitu přístupů a snaží se o zapojení co nejširšího spektra názorů. Má však svoje limity pocházející ze dvou navzájem propojených principů vylučujících rozšíření.

Pražský hrad je jenom stavba, má svoje omezené kapacity a bylo nemožné do něj vměstnat více lidí, než bylo skutečně fyzicky přítomno. Navíc při zachování bezpečnosti delegátů, jako byli Šimon Peres, Bill Clinton nebo prezident Havel. Forum se odehrálo nedlouho po vypuknutí celosvětového teroristického šílenství, bezpečnostní opatření byla jednou z ingrediencí letošní atmosféry. Na fyzické hradby, umocněné ještě rámy detekujícími kov, každodenního zasvěcovacího rituálu hostů, se váží hradby sociální. Exkluzivní seznamy delegátů a hostů a diskusní řád vytvořily další val, který má podobnou podstatu: měří se podle zásluh… E-forum se tyto hradby pokusilo narušit a šířilo myšlenkový kvas Fora 2000 kyberprostorem.

Tři dny v pohybu

E-forum se věnovalo osobité interakci s děním ve Španělském sále Pražského hradu. Během tří dnů stále více získávalo svoji vlastní tvář. Ve středu pak dospělo až k formulování vlastní vize vycházející z jeho technologické stránky, kyberprostoru.

 Každý den měli delegáti e-fora stejně jako studenti na univerzitách videokonferenčně propojených s Pražským hradem možnost sledovat dopolední panelovou diskusi. V jedenáct hodin proběhlo první propojení, během kterého studenti reagovali na dění Fora 2000 a formulovali svoje poznámky a reakce, které potom výrazně ovlivňovaly agendu odpoledního setkání e-fora. Ve 13:30 začínal pravidelně kulatý stůl e-fora, kterého se rovněž zúčastňovali vybraní delegáti Fora 2000 a který trval do pozdních odpoledních hodin.

K pondělní diskusi přispěl exkluzivním projevem Fritjof Capra. Věnoval se v něm systémovým vztahům mezinárodního terorismu. Jeho příspěvek nabízel ekologicky založené řešení blízkovýchodního napětí. Diskuse o pokroku, kultuře a lidských právech se rychle vyhnula nebezpečí akademických debat o opozicích univerzality versus kulturní podmíněnosti lidských práv. Sociolog kultury Csaba Szaló připomněl, že vybrat si kolektiv a jeho kulturu je rovněž jedním z práv, která by měla být univerzální. Nicméně řada příspěvků polemizovala především s vystoupením Francise Fukuyamy. Ten při své návštěvě e-fora bránil koncepci práva na pokrok a ekonomických práv proti tomu, co podle jeho názoru přehlíží současné antiglobalizační hnutí. Grigorij Javlinskij se v diskusi se studenty zamýšlel nad hranicí, kam může společnost zaštiťující se lidskými právy zajít v potírání těch, kteří je porušili teroristickými útoky na USA.

Šejk Mohammed Mohammed Ali vysvětloval vztah mezi islámem, demokracií a životním prostředím. Nakonec se na zhruba 20 minut připojil k debatě i Bill Clinton. Podle něj se musí bohaté rozvinuté země otevřít nejenom výdobytkům globalizace, ale rovněž jejím problémům. Přehlížení problémů globalizace vedlo podle Clintona až k tragickým událostem letošního září. „Podařilo se vytvořit masivní globální ekonomiku. Problémem však zůstává, že se zatím nepodařilo poskytnout jí politický, sociální a environmentální rámec,“ dodal. Hazel Henderson připomněla, že současná situace by měla přimět USA ke splacení dluhů vůči OSN, protože budoucí uspořádání světa bude ležet ve zvýšené míře právě na této organizaci.

Úterní téma lidských práv, životního prostředí a mezinárodních institucí přivedlo ke kulatému stolu na Pražském hradě zajímavou paletu aktivistů a politiků, od bývalého ministra životního prostředí Bursíka až po bývalého mluvčího odpůrců globalizace Viktora Pioreckého. Diskuse se zúčastnil i Jostein Gaarder a Anne Summers, která se mimo jiné věnovala globálnímu ekologickému aktivismu v prostředí různých kultur a jeho citlivosti k lokálním zvláštnostem. Odpoledne zprostředkovalo e-forum hostům Fora 2000 projev ekonoma Jeffreyho Sachse a večer potom uživatelům internetu Multireligiózní shromáždění ve Svatovítské katedrále.

Středa byla na Foru 2000 ve znamení formulování vizí, byla zveřejněna Pražská deklarace a e-forum se věnovalo diskusi nad vlastní představou budoucnosti. Ranního přenosu se zúčastnil Tomáš Halík, který diskutoval o mezináboženském dialogu, ale nemohl se vyhnout ani kontroverzním tématům, jako je soužití homosexuálů a peticím proti výuce jógy na Slovensku. Na několik minut přišel pozdravit e-forum i prezident Václav Havel, který mluvil o významu e-fora pro rozšiřování dialogu o zásadních tématech současného světa. E-forum podle něj umožnilo v reálném čase výrazně rozšířit okruh lidí, kteří se účastní dění na konferenci Forum 2000. Nakonec zmínil e-forum jako důležitou a přínosnou aktivitu i při svém závěrečném projevu ve Španělském sále.

Nicméně stěžejním tématem středečního setkání v prezidentském salonku a na univerzitách byla kyberkultura jako reflexe celého úsilí e-fora. Téma, které, jak jsme přesvědčeni, bude nabývat na důležitosti v následujících letech a zásadním způsobem promění naše vnímaní světa a společenskou organizaci. Jak vyplynulo z odpoledních příspěvků, kyberkultura zajímá rostoucí počet mladých lidí. Na pozadí nadmíru živé a dynamické diskuse, jejíž průběh v doposud nepoznané míře spoluurčovali studenti z Brna propojení videokonferencí (odpoledne probíhaly vstupy v přibližně desetiminutových intervalech) se zřetelně objevily dvě dělící čáry, které polarizovaly účastníky diskuse.

První z nich se týkala demokratizace versus mocenského zneužití nových informačních technologií. Část účastníků zastávala názor, že nehierarchičnost a absence hranic (těch, které znamená pro společnost kupříkladu existence moderního státu) v kyberkultuře rozšíří možnosti komunikace, povede k demokratizaci společností a může se stát i významným médiem rozšiřování lidských práv. Hovořili o novém, síťovém uspořádání společnosti a vědění, o nové architektuře vnímání překračující lineární charakter literární kultury. Kyberkultura může podle nich ochraňovat a posilovat alternativní a doposud marginalizované skupiny ve společnosti a stát se médiem propojujícím dříve izolovaná centra pozitivních společenských změn.

Proti nim se však ozvala skupina studentů z Brna a někteří teoretikové kultury, kteří poukázali na nebezpečí zneužití digitální informace ze strany státu a trhu. Množství informace, které o nás jako jedincích existuje, se může stát nástrojem expanze trhu, marketingem vytvářené spotřeby a neudržitelných modelů fungování současné společnosti. Zároveň se informace, kterou často i nevědomky o sobě poskytují uživatelé nových informačních technologií, může stát mocenským nástrojem v rukou státu i nadnárodních bezpečnostních struktur a může být ohrožením svobody a soukromí jedinců. Snaha o zpřísnění monitoringu aktivit na internetu v souvislosti s útoky na Spojené státy a rozmachem globálního terorismu (jehož síťový a nehierarchický charakter současně napodobuje strukturu digitálních sítí a děsí bezpečnostní složky moderních států), se tak stává kontroverzním tématem reflektujícím neomezovaný rozmach komunikace a její svobodu, která však nemá nástroje na zabraňování rozmachu zhoubných ideologií a může se stát nástrojem koordinace masového vraždění. Reakce státu v kyberkultuře (snaha o kontrolu a dohled nad kyberprostorem) nicméně vnímali účastníci jako hrozbu pro svobodu komunikace v novém komunikačním prostředí.

Druhým zdrojem rozporu se stal jakýsi generační spor mezi mladými zastánci kyberkultury a starší generací, která její potenciál někdy zlehčovala a cejchovala termíny jako sektářství či dětinskost. Kyberkultura je velice mladá, její rozmach v souvislosti s rozvojem digitální technologie představuje možná jedno desetiletí. Současně však právě kyberkultura a elektrická rychlost, která ji charakterizuje, nesmírně urychluje kulturní a společenské inovace a desetiletí tak znamená dobu, která jiným kulturním formám trvala staletí.

Co z toho bude?

E-foru se povedlo v reálném čase výrazně rozšířit počet těch, kteří byli na Foru 2000, i když jenom „virtuálně“. Možná se nedostali všichni ke slovu a určitě ne všem se líbila forma „kyberkonference“, kde se diskuse tříštila vstupy technologií a kde občas převažovaly prostředky nad obsahem a účelem. Ale o to asi i šlo. Vyzkoušet, jestli nám technologie dala do ruky nástroj komunikace nebo zmatení a přehlcení. Nicolas Negroponte, uznávaný myslitel o kyberkultuře, to říká lapidárně: „Méně je někdy více.“ To, že budeme komunikovat všichni se všemi, o všem a všemi kanály, ještě neznamená (je to skoro protimluv), že komunikace bude lepší.

E-forum však pokusem na Pražském hradě nekončí. Bude se věnovat prostřednictvím virtuálních workshopů problémům globalizace, kyberkultury, alternativní ekonomiky či ekologie za účasti předních kapacit v oboru. E-area dokonce vyvíjí strategickou počítačovou hru, kde se nebude vraždit (aspoň ne nutně a v prvním plánu), ale existovat. A pokud možno udržitelně. Hra bude založena na poznatcích o fungování ekologických systémů a tocích energie, jejím cílem bude udržitelnost. E-forum si nepřestane klást otázky po vztahu člověka, systému a technologie. Možná že neposkytlo odpovědi hned, ale… Koneckonců můžete se přesvědčit sami na www.e-forum.cz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2024 vychází v 2. polovině dubna.