editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

podobně jako jsou nevyzpytatelné cesty Boží, překvapují nás i stezky Přírody. Přesvědčují se o tom i tvůrci přírodních krajin (tedy jacísi naturalizátoři), kteří kromě společenských a finančních bariér narážejí i na svérázné chování ekosystémů. Ovšem když takový znovuzrozený mokřad zažbluňká a les mocně zašumí, když pestří motýli zatřepotají křídly a přírodní zahrada se chaoticky zazelená, budiž i ty občasné nezamýšlené důsledky zapomenuty.

V paměti by naopak mohla zůstat stará řemesla — tentokrát Dagmar Smolíková navštívila sedláře Danielu Netíkovou a Jana Valnohu a z jejich ručně šitých sedel, postrojů či brašen spletla příběh bez happy endu. Pavlína Binková nám připomene, že ani řemeslo propagandistické (bohužel) nepatří pouze do starých režimů.

Co by to však bylo za Sedmou generaci bez důležitých otázek: Proč ženy samy sebe označují v mužském rodě?, přisazuje lingvistka Jana Valdrová. Podaří se EU vyvléknout z geneticky modifikované smyčky?, ptá se biofyzička Ľuba Lacinová. Otázky po vzestupech a pádech oboru ekologie zodpovídá profesorka Milena Rychnovská a Lubor Kysučan zblízka ohledává gordický uzel světové politiky: izraelsko-palestinský konflikt.

V nadcházejícím létě nás ale kromě slunce, sena a (okurkové) politiky tradičně čekají i prožitky kulturní, například Letní filmová škola v Uherském Hradišti. Její ředitel Jiří Králík nám v rozhovoru vysvětluje vztah mezi filmem a přírodou, hlavním tématem letošního ročníku. Kurátor Moravské galerie Jiří Pátek představuje dílo kyjovského fotografa Miroslava Tichého a dokumentarista Miroslav Janek nám sdělil své zkušenosti s Romy a dětmi z dětského domova.

Více života vám přeje

Vít Kouřil