Exkluzivní rozhovor s jelenem Standou

24. dubna 2018 /
foto: NP Šumava. Jelen Standa před převozem do Lánské obory.

Pluto vstupuje do znamení Kozoroha, a tak je tak nasnadě, že bylo potřeba udělat rozhovor s některým myslivcem, nimrodem či pytlákem. Ukázalo se však vhodnější udělat rozhovor přímo s jelenem Standou (Cervus elaphus), statným desaterákem, který sloužil k obveselení návštěvníků NP Šumava, dokud jednoho z nich nepotrkal. Poté měl být utracen jako obětina na oltář návštěvnosti NP. Zachránila ho až petice, která požadovala udělení milosti. Tu mu udělil (stejně jako útěkáři Kajinkovi) sám prezident Zeman a přestěhoval si ho do prezidentské obory v Lánech. Pod podmínkou konspiračního utajení se mně podařilo Standu kontaktovat (přes prostředníka s krycím jménem Zrádce na druhou, který má blízko k prezidentovi) a pomocí telepatické hypnózy s ním udělat krátký rozhovor.

Stando, je pravda, že jsi návštěvníka potrkal?

Ano, to je pravda. Ten člověk mne ohmatával, v podstatě šlo o sexuální harašení, a když se mi to nelíbilo, nazval mě starým paroháčem. No tak co jsem měl dělat?

Jak se ti líbí na novém působišti?

Tak Šumava je Šumava. Tady mám sice spoustu žrádla, ale je to vázáno na některé služebnosti. Tak například musím nosit reflexní vestu s nápisem Zeman znovu.

Tak raději zpět k Šumavě. Jak ses vlastně dostal do zajetí? To se ti nelíbilo v divočině?

Na Šumavě je jelenů a jelenů. Přes léto je to super, spousta trávy, možnost migrovat do Bavorska, co byla zbouraná železná opona, a tak. V zimě je to ale jiná. Sníh, vítr, led, samej lyžař. Většina jelenů to vyhodnotí tak, že je lepší zalézt do přezimovací obůrky a tam dočkat jara. Prima žrádlo, vlídný zacházení. Na jaře se obůrky otevřou, jeleni vyběhnou. Někteří ovšem zůstanou, plná penze a klid je lepší než svoboda.

Jak se díváš na návrat vlků, rysů a medvědů na Šumavu?

Řeknu to na rovinu. Jeleni sežerou všecko. Od kolegů, kteří sem přišli z Hradce Králové, vím, že roční náklady na ochranu sazeniček oplocenkami a repelenty dosahují jen na území státního podniku Lesy České republiky ročně 350 milionů korun. Takže vlci v tom můžou udělat pořádek. Rys žere spíš naše příbuzné srnce. No a medvěd hlavně lidi a med.

Takže ti návrat velkých šelem opravdu nevadí?

Ne, nevadí. Já mám teplý místečko v Lánech a reflexní vestu.

Co říkáš na lýkožrouty smrkové zvané též kůrovce?

Jsou to borci! Zatímco my jeleni jsme podle různých šetření schopni poškodit asi 10—30 procent smrků, kůrovec až 98 procent. Pořád se poukazuje na Šumavu, ale podle jelenů ze severní Moravy, kteří byli internováni v Lánech (protože moc řvali), je to tam mnohem horší. Podle řady (nejen jeleních) expertů je to největší kalamita, která v posledních stoletích lesy v Česku postihla. Na Bruntálsku a v dalších částech severní Moravy smrkové lesy úplně zmizely už z tisícovek hektarů. Přestože lesníci mohli kácet, a jak říkají, „bojovat“ proti kůrovcům všemi dostupnými prostředky, jsou nyní sežrané porosty na pětkrát větší rozloze než na Šumavě. A to se ke stromům nikdo nepřivazoval.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 2/2019 vyjde v 2. polovině dubna.