Exot z Buckinghamu

16. dubna 2010 /

Princ Charles se studenty diskutoval nejen o respektu k přirozeným procesům.

Při své udržitelně spanilé jízdě střední Evropou zavítal princ z Walesu i na půdu Masarykovy univerzity. Před tím se však nechal hradním klimatickým expertem poučit o pravých nepřátelích svobody, trefně se přeptal ropáckého premiéra na jeho ekonázory a prošel se bělokarpatským Hostětínem, o kterém konečně uslyšel někdo jiný než hrstka zasvěcenců. Brněnská neformálně laděná diskuse slibovala Charlesovi příležitost zjistit, co navrhuje prostý studentský lid udělat proti tomu, aby nám planeta neproletěla komínem.

     Těžko soudit, nakolik byla rozprava, kterou Charles uvolněně moderoval, přínosná pro něj samotného. Nás ale překvapila a potěšila zároveň. Kdo čekal prázdné fráze v koženém podání, jejichž účelem je především utvrdit obraz prince-pohodáře, musel se divit. Charles přišel s něčím, co není v českém prostředí vůbec samozřejmé (a to ani mezi zelenými politiky): s koherentní a srozumitelnou vizí, jak přehodit výhybku na kolej vedoucí k vlídnějšímu postoji vůči Zemi.

     Krátké setkání v nás vyvolalo dojem prince-aktivisty. Diskusi se studenty tak trochu využil k předávání svého ekoposelství. V něm se neomezil na pouhá technokratická řešení, okořeněná sem tam legislativními návrhy, jak jsme u nás zvyklí. Vedle nízkouhlíkových technologií vyzdvihl i občanskou angažovanost, odpovědný zájem o věci veřejné a potřebnost neziskového sektoru. Spíše než k inženýrské snaze o novou a lepší přírodu vybízel k respektu vůči přirozeným procesům; namísto geneticky „perfektní“ flóry navrhuje zamyslet se, zda naše domnělé potřeby nekončí zbytečně v odpadkových koších.

     Vzhledem k tomu, že už tři desítky let holduje biozahrádkaření, nepřekvapila jeho podpora decentralizované soběstačnosti. Mezi hroudami hlíny možná vzklíčila i snad až hlubinně ekologicky znějící proklamace žít nejen na Zemi, ale především s ní. Podle Charlese není kapitalismus jen honba za ziskem. Bez vyhodnocení služeb poskytovaných přírodou mu něco podstatného chybí. Vezmeme-li v úvahu, že princ zastupuje stát, kde kapitalismus vymysleli, působí jeho názory v českých podmínkách až svatokrádežně.

     A co na to česká média? Namísto tlumočení planetárních výzev zvítězily otázky vznášející se nad princovou garderobou a problém toho, co jednou účastníci diskuse povědí vnoučatům. Nezájem a bezradnost českých médií, kdykoli se zabrousí na zelené pole, se ukázaly v celé své nahotě.

     Hodinové setkání s princem z Walesu bylo ve vyschlých vodách zdejšího fosilně-skeptického rozumbradovství příjemným osvěžením. Témata, která si v očích české společnosti šudlá parta podivínů z ekoghetta, se totiž v Charlesově domovské Británii podle všeho docela samozřejmě zabydlují i mezi jeho „poddanými“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 5/2019 vyjde v 2. polovině října.