Firma Monsanto

Firma Monsanto sama sebe zásadně prezentuje jako korporaci, jejímž posláním je pomáhat řešit tíživé problémy lidstva nezištnou podporou vědy a environmentálně zodpovědným jednáním. Co je to za nevšední firmu a odkud pochází? Je skutečně tak čistá a průzračně zelená, za jakou ji vydává její oddělení pro public relations? Právě firmě Monsanto se věnuje převážná část letošního předposledního čísla dvouměsíčníku The Ecologist.

Firma pro výrobu chemikálií Monsanto byla založena v roce 1901. Zpočátku vyráběla umělé sladidlo sacharin. Ve dvacátých letech se stala předním výrobcem kyseliny sýrové ve Spojených státech. Ve čtyřicátých letech se přeorientovala na výrobu umělých hmot a syntetických vláken. V roce 1947 se zapsala do dějin USA výbuchem v jednom ze svých továrních provozů, při kterém zahynulo více než pět set zaměstnanců. Krátce nato přešla na výrobu polystyrénových, které na seznamu ekologicky škodlivých látek, pořízeném americkou agenturou na ochranu životního prostředí, dlouhodobě figurují na jednom z předních míst. Již před druhou světovou válkou vyráběla firma rovněž bifenyly (PCB), které byly po jistou dobu vysoce ceněny pro svou nehořlavost a vysokou chemickou stabilitu. Poté, co vědecký výzkum v šedesátých a sedmdesátých letech definitivně prokázal karcinogennost PCB a krajně nepříznivý vliv této látky na imunitní systém, byla v roce 1976 výroba PCB v USA zakázána. Do té doby patřila firma Monsanto k jejím hlavním světovým producentům. Děti žijící v okolí East St. Louis (Illinois), kde firma Monsanto PCB vyráběla, patřily v té době shodou okolností k nejnemocnějším v celých spojených státech. V oblasti byla nejvyšší míra poškození plodu, předčasných porodů, třetí nejvyšší míra dětské úmrtnosti a rovněž jedna z nejvyšších úrovní astmatického onemocnění.

Město Times Beach ve státe Missouri, další z měst, ve kterém filantropická firma Monsanto rozjela svou výrobu, bylo natolik kontaminováno dioxiny, že americká vláda v roce 1982, po mnoha letech váhání, nařídila jeho evakuaci. Výroba řady škodlivých chemikálií firmou Monsanto nebyla dlouho zastavována mimo jiné proto, že na jejich vojenském využití měla zájem armáda. Společnost Monsanto byla jedním z hlavních dodavatelů známé toxické látky Agent Orange, která byla v době války ve Vietnamu zneužita k likvidaci obrovských ploch tamního deštného pralesa. V polovině osmdesátých let musela firma zaplatit velké odškodné americkým válečným veteránům, jejichž zdraví tato zbraň vážně poškodila. Nezávisle na tom byly dále jedovatým Agent Orange likvidovány brazilské pralesy kvůli výstavbě silniční infrastruktury.

V osmdesátých letech se firma snažil po dlouhé roky pomocí falšovaných údajů zbavit odpovědnosti za poškozené zdraví železničních zaměstnanců zasažených dioxinem v důsledku vykolejení vlaku s nebezpečným nákladem. K nehodě došlo v Západní Virginii. V průběhu soudního šetření se mimo jiné zjistilo, že řada produktů firmy, které nabízela hospodyňkám přímo do domácností, byla vědomě kontaminována dioxinem. Deník Toronto Globe and Mail po vynesení rozsudku napsal: „Způsob, jakým vystupovalo vedení firmy Monsanto v průběhu líčení, mnoho vypovídá o kultuře firmy, která dává vyšší prioritu svému profitu, než bezpečnosti svých výrobků a zdraví svých zaměstnanců“.

Dodnes pochází nezanedbatelná část příjmů této firmy z výroby a prodeje herbicidů. Přesné číslo je obtížné zjistit, neboť Monsanto své nejproblémovější provozy poslední dobou registruje jako nezávislé firmy pod jinými jmény. Dlouhá řada případů, kdy došlo k poškození částí přírody či lidského zdraví, zajišťuje i v devadesátých letech firmě Monsanto stabilně jedno z předních míst v hitparádě největších znečišťovatelů na americkém kontinentu.

V poslední době vsadila firma Monsanto na genetické inženýrství. Její zájem sahá od růstových hormonů přes geneticky upravovanou sóju a kukuřici až po bavlnu učiněnou odolnější vůči hmyzu. Po ovládnutí velké části amerického trhu se setbou začíná Monsanto pronikat do dalších zemí, Brazílií a Kanadou počínaje. Rutinní součástí této expanze je vylepšování vlastního image. Namísto málo důvěryhodné podoby chemického koncernu si nasazuje masku osvíceného živitele planety. Slibuje, že se zasadí o to, aby na Zemi proběhla druhá zelená revoluce, jež tentokrát již zaručeně nasytí všechny strádající a hladovějící. Namísto chemikálií má nastoupit informace. Je zvláštní slyšet podobná ujišťování právě od firmy, která stále z velké části žije z produkce herbicidů.

Společnost Monsanto mění svou rétoriku ještě dynamičtěji než svou produkci. Vyrábí sice například stále stejný herbicid Roundup, neinzeruje však svůj výrobek již jako herbicid, nýbrž jako „produkt určený k minimalizaci půdní eroze“. Chemické složení přitom zůstává stejné. Geneticky upravované plodiny nejsou v rétorice firmy pochopitelně manipulovány za účelem vyššího zisku, ale výhradně jen kvůli vyřešení tíživého problému populační exploze. Biotechnologie neslouží k přeměně všeho živého v dobře prodejné patentované zboží, ale vždy jen k nezištné pomoci komukoliv, kdo se ocitne v nouzi.

Firma Monsanto se tak ve vší skromnosti prezentuje před veřejností jako dovršení božího díla kreace jinými, účinnějšími prostředky. Namyšlená ignorance zpravidla předchází pád. Zdá se tedy, že vše je nachystáno pro to, abychom si mohli prožít ve větším měřítku podobnou deziluzi, jakou svět prožil v důsledku zelené revoluce šedesátých a sedmdesátých let. Tehdy vlivem přílivu chemikálií dočasně vzrostly zemědělské výnosy, byla za to však zaplacena velmi vysoká cena. Farmáři se stali závislými na chemických koncernech, chudší z nich přestali být konkurenceschopnými a přišli o svoji půdu. Zvýšilo se tempo půdní eroze, poklesla hladina spodních vod, došlo k rozbití rurálních komunit, které existovaly po tisíce let.

Druhá zelená revoluce, kterou nám slibuje Monsanto a další společnosti flirtující s genetickým inženýrstvím, může všechny tyto negativní jevy umocnit. Podezřelá směs manipulace, dohledu, kontroly a zisku může přinést stěží něco dobrého přírodě, komunitám, které v ní hospodaří, a lidskému zdraví. Demokracie by přece měla znamenat, že máme výběr a můžeme si zvolit, jaké technologie budeme používat. Praktiky firmy Monsanto nám příliš výběru nedopřávají. Zdá se, že k moci se dere jen další z institucí, které si myslí, že vědí vše o našem dobru mnohem lépe než my sami.