Hladina stoupá

29. srpna 2001 /

Kauza novomlýnských nádrží je tristní ukázkou způsobů rozhodování v našem státě. Na vodním díle Nové Mlýny dokončil v druhé polovině minulého roku státní podnik Povodí Moravy stavbu dvou ostrovů, které jsou součástí tzv. ekologizace nádrží. Stavba byla dotována z fondů ministerstva životního prostředí a přišla daňové poplatníky na 60 milionů korun. Povodí Moravy však oba ostrovy s požehnáním ministerstva zemědělství v srpnu tohoto roku zatopilo.

V polovině devadesátých let po dlouhém období vytrvalých protestů proti stavbě vodních nádrží pod Pálavou, se ministerstvo životního prostředí odvážilo k nečekanému kroku – prosadilo projekt tzv. revitalizace. Ta měla spočívat ve vybudování dvou ostrovů ve střední nádrži vodního díla, které by napomohly migraci živočichů žijících v okolí přehrady.

V souvislosti se stavbou ostrovů ministerstvo životního prostředí plánovalo stálé snížení hladiny na vodním díle, jak vyplývá z dokumentu Politika MŽP k problematice Novomlýnských nádrží. Snížená hladina měla zajistit bezpečné fungování obou ostrovů a vytvoření 50 ha přírodního pásu přirozeně vynořeného dna, který by ozelenil kamenné hráze táhnoucí se po celém obvodu přehrady. Ta je totiž postavena takříkajíc na rovině, což už samo osobě je raritou.

Snížení hladiny během výstavby ostrovů problémem pro vodohospodáře nebylo, neboť Povodí Moravy s.p., které jako správce vodního díla tyto ostrovy budovalo, mělo k tomuto kroku důvod. Nikomu se však tehdy nechtělo, obzvláště pak ministerstvu životního prostředí, řešit otázku, co bude s výškou hladiny poté, co ostrovy budou dokončeny. Proto neexistují opravdu relevantní právní podklady, které by zajišťovaly trvalé snížení hladiny.

Během doby budování ostrovů došlo k rychlému nástupu vegetace na obnaženém dně, který překvapil i mnohé odborníky. Nikdo nepředpokládal, že je příroda schopna tak rychlé revitalizace. A aby celá kauza byla ještě zašmodrchanější, došlo ke stavebním komplikacím, jejichž výsledkem jsou ostrovy, které mohou fungovat jedině při snížené hladině. V případě, že se hladina zvýší, ostrovy se zaplaví a zeleň umírá.

Těsně před dokončením stavby začalo Povodí Moravy vyvíjet enormní úsilí o opětovné zvýšení hladiny na vodním díle. Při něm zástupcům společnosti nepřekážel ani fakt, že by tak došlo ke zmaření šedesátimilionové investice, kterou Povodí Moravy dostalo na stavbu ostrovů, a ke zničení 50 ha lesa rostoucího na obnaženém dně. Důvod zvyšování hladiny a současně i existence vodních děl je přitom dnes stále méně zřejmý.

Smysl výstavby tří nádrží na jižní Moravě nebyl zcela jasný již při vzniku plánů na výstavbu. Našlo se kupodivu poměrně hodně lidí, kteří proti tomuto megalomanskému záměru protestovali, a to i v době, kdy vyjadřovat nesouhlas nebylo zrovna běžné. Při rozhodování o stavbě novomlýnských nádrží měli komunističtí plánovači na stole kupříkladu odborné studie Geografického ústavu Československé akademie věd, které zamýšleným stavbám nebyly vůbec nakloněny. Dílo mělo sloužit především jako zdroj vody pro zavlažování. Zavlažovací systém však nikdy nebyl dobudován do podoby předpokládané velkorysými komunistickými plány. Po roce 1989 odběr vody na závlahy rychle klesal. Velká část zavlažovacího systému dnes již nefunguje, rozpadla se a obnova provozu by si vyžádala značné finanční prostředky. Jako nástupci starých JZD se objevily nové ekonomické subjekty, které buď nechaly závlahové systémy zchátrat, nebo je rozprodaly. Dnes již existují nové technologie zavlažování, které vystačí s mnohem menšími objemy vody. Výsledkem toho všeho je pouze jediné – hlavní smysl díla se rozplynul a pro jeho obhájce je stále těžší vyargumentovat, proč by vlastně díla měla ještě stát. A tak při rozhodování o výšce hladiny okresní úřad v první instanci vycházel ze zcela fiktivních údajů o odběrech vody, které nemají oporu v realitě. Přitom hlavním důvodem zvyšování hladiny je právě potřeba zaručit požadované odběry vody, jež si však nikdo nikdy nevyžádá.

Celý případ je právně čím dál víc zamotaný. V současné době výšku hladiny upravují dvě předběžná opatření. Jedno vydal Okresní úřad v Břeclavi a přikazuje hladinu zvýšit, druhé, vydané Českou inspekcí životního prostředí, naopak nařizuje sníženou hladinu. Čistě z právního hlediska má přednost předběžné opatření České inspekce životního prostředí. O této skutečnosti jsme zástupce Povodí Moravy informovali. Přesto koncem srpna začali protiprávně hladinu zvyšovat. Zaplavené ostrovy tak nemohou plnit funkci, ke které byly určeny. Voda ničí veškerý porost, který na ostrovech je, a který je pro jejich fungování nezbytný. Kořenový systém totiž zpevňuje navezené jíly a po odumření stromů se ostrovy začnou rozplavovat.

Celý spor o výšku hladiny se odehrává na pozadí boje ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství o kompetence ve vodním hospodářství. Na konci minulého roku se touto otázkou zabýval i Ústavní soud. Ten určil jako vrchní orgán státní správy ve vodním hospodářství ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zemědělství v podstatě nemá bezprostřední zájmy, které by muselo na Nových Mlýnech hájit, přesto čistě z principu a hlavně, aby za každou cenu oslabilo pozice ministerstva životního prostředí, do celé věci zasahuje. Podporuje přitom Povodí Moravy v jeho snaze o zvýšení hladiny. Samo ministerstvo životního prostředí se v celé kauze chová značně bezradně. Nevyužívá všech právních prostředků, které má k dispozici a není tak schopno obhájit svou investici. A tak žijeme ve státě, kde jedna instituce postaví ostrovy, druhá je nechá zatopit a třetí z celé situace profituje. Peníze použité na tyhle hrátky však nejsou zanedbatelné a jdou z kapes nás všech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 5/2019 vyjde v 2. polovině října.