Jak rozšlapat olomouckým developerům bábovičky?

12. dubna 2013 /
foto: archív autora (všechny fotografie)

Na jižním prahu historického centra Olomouce se již několik měsíců betonuje nová městská čtvrť Šantovka, která pravděpodobně navždy změní tvář města. Lze se důvodně obávat, že nikoli k lepšímu.

Přibližně desetimiliardový projekt Šantovky vymyslela trojice velkých developerských firem Sekyra Group, SMC Development a ING Real Estate, což napovídá, že by výstavbu mohly provázet klientelistické praktiky. Luděk Sekyra, zakladatel Sekyra Group, figuroval spolu se zavražděným bossem českého podsvětí Františkem Mrázkem a vlivným olomouckým politikem Ivanem Langerem ve spisu Krakatice, který mapuje prorůstání organizovaného zločinu s nejvyššími patry státní správy. Dnes stojí za Šantovkou jen SMC Development, jemuž šéfuje podnikatel Richard Morávek. Podle Mladé fronty DNES byl pravou rukou zmíněného Mrázka, se kterým dle policejních odposlechů domlouval zastavení stíhání své matky odsouzené za finanční trestnou činnost. Ta nakonec v roce 2008 dostala prezidentskou milost.

Mohlo by se zdát, že investor se protentokrát rozhodl pro environmentálně příznivý projekt, protože nová čtvrť má stát na jedenáctihektarovém brownfieldu. Pomineme-li fakt, že brownfield vznikl na místě zkrachovalého potravinářského podniku Milo, ze kterého vyvedlo akcie právě nechvalně proslulé duo František Mrázek — Tomáš Pitr, stavba si naopak vysloužila od místních ekologických organizací velkou dávku kritiky. Proč?

Atentát na život v centru

Jedenáct hektarů postupně pokryje obří nákupní centrum Galerie Šantovka, multikino, kasino, divadelní sál, bytová zástavba, kanceláře a možná také kontroverzní mrakodrap nazývaný Šantovka Tower. V této souvislosti nelze nezmínit, jak v důsledku výstavby nových obchodních komplexů na okrajích historických jáder měst mizí z center společenský život. Obchodní centra doslova vyluxovala lidi z původního centra například Jihlavy, Ostravy nebo Liberce, což zlikvidovalo drobné obchodníky nebo snížilo ceny za pronájem nemovitostí. V říjnu 2013, kdy se plánuje otevření Galerie Šantovka, by mohlo v Olomouci připadnout na tisíc obyvatel přes 1500 metrů čtverečních nákupní plochy. Republikový průměr je přitom dvakrát nižší. Pokud přičteme plánovanou občanskou vybavenost v Šantovce a klesající počet obyvatel Olomouce, můžeme předpokládat pronikavé změny ve funkčním uspořádání města. Je pravděpodobné, že lidé do Šantovky přelijí nezanedbatelnou část svých aktivit. Jaký konkrétní dopad to bude mít na stávající kulturní instituce a jejich podporu od magistrátu, můžeme zatím jen spekulovat.

Pro charakter každého města představuje klíčový prvek tvorba územního plánu. Ten nový olomoucký právě zhotovuje brněnská architektonická firma Knesl+Kynčl. Tito architekti ve svém portfoliu uvádějí jako své zákazníky firmy Sekyra Group, ING Real Estate a Zenmex. První dvě společnosti jsme zmínili v úvodu, Zenmex vlastní Richard Morávek s olomouckým podnikatelem Ivanem Geršim, který zasedá i v představenstvu SMC Development. Skutečnost, že zpracovatel územního plánu města pracuje na zakázkách pro největší olomoucké developery, může vzbuzovat jistá podezření. Navíc, než ve vznikajícím novém územním plánu ministerstvo kultury další výškové stavby zakázalo, prosazoval Jakub Kynčl na místě Šantovky výškovou budovu. Při nedávné debatě o územním plánu se olomoucký primátor Martin Novotný (ODS) vyjádřil, že se na výběru jeho zpracovatele osobně podílel. Nelze se tudíž ubránit pocitu, že budoucí podobu města vytváří klientelistická síť magistrát–developeři–architekti.

Zákon nezákon…

Šantovka se dostala do hledáčku ekologických organizací především v souvislosti s výstavbou nové tramvajové trati propojující okrajové sídliště Nové Sady s centrem města. Kvůli jedinému navrhovanému vedení trati měl totiž být zlikvidován (a taky nakonec byl) biokoridor vedoucí podél Mlýnského potoka. Hnutí DUHA Olomouc od roku 2009 tvrdí, že potřebné propojení mohlo vést alternativní trasou po stávající komunikaci skrze ulici Rooseveltova, kde by nejenom obsloužilo více lidí, ale bylo by také kratší, dopravně méně komplikované a provozně levnější. Přestože návrh kritizovalo také občanské sdružení Za krásnou Olomouc, radnice jinou variantu neposoudila, čímž v podstatě přelila veřejné peníze do soukromého projektu: investoru Šantovky tak tramvaje dovezou zákazníky přímo před bránu nákupního centra.

Developer si vysloužil kritiku také za ilegální pokácení tří zdravých stromů na samém kraji historického centra kvůli nadúrovňové lávce. Nadchod, překlenující silnici mezi historickým a nákupním centrem, mohl jednoduše posunout či tvarově přizpůsobit a zeleň ponechat. To zřejmě investorovi nestálo za to a bez právně závazných povolení kácel. Podnět na porušení zákona, který v této věci vznesla místní skupina Hnutí DUHA, odpálkovala olomoucká pobočka České inspekce životního prostředí do ztracena. Ani happening několika desítek místních lidí, kteří během loňského podzimu stromy symbolicky pohřbili, zatloukli na místě křížky a zapálili svíčky (viz foto), na vyvolání skutečného zájmu veřejné správy nestačil.

Třešničkou na dortu pak bylo mediální prohlášení vedoucího odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petra Loyky, že „nemá pochybnosti o správnosti povolení kácení stromů“, ačkoliv musel vědět, že investor potřebná povolení nemá. Instituce, která má za veřejné peníze chránit přírodu, se tímto prohlášením naopak nepokrytě podílí na obcházení zákonů.

Vztyčí v Olomouci „billboardodrap“?

Asi největší nevoli vzbuzuje u veřejnosti plán postavit mrakodrap Šantovka Tower. PR specialisté investora nejprve úspěšně zamezili členům  sdružení Za krásnou Olomouc účastnit se tiskové konference, kde byl v prosinci 2012 mrakodrap představen. Následovala vernisáž děl architekta Šantovky Roberta Bishopa, kam dorazilo několik olomouckých obyvatel poklidně vyjádřit svůj nesouhlas s tím, že by se tu měl stavět mrakodrap. Šlo by totiž již o třetí výškovou budovu v Olomouci, která by se nacházela nejblíže k historickému centru a zasáhla by přímo do ochranného pásma městské památkové rezervace. Navrhovaný mrakodrap určený k bydlení by měl být vysoký 75 metrů, čímž by se stal po katedrále sv. Václava druhou nejvyšší budovou ve městě. Přestože výškové dominanty měst plní zpravidla veřejnou funkci, Šantovka Tower by byla stavbou funkčně čistě privátní a v rovinaté nivě Moravy by představovala nepřehlédnutelný „billboard“ na nákupní centrum.

Mrakodrap je v současnosti protlačován navzdory nesouhlasu významné části odborné i laické veřejnosti. S budovou nesouhlasí místní občanská sdružení (Hnutí DUHA, Za krásnou Olomouc, Unie pro řeku Moravu), Strana zelených, ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, několik známých osobností (například Táňa Fischerová, sociolog Jan Keller, olomoucký arcibiskup Jan Graubner) nebo na tři desítky olomouckých architektů.

Přes sedm stovek Olomoučanů navíc podepsalo žádost, aby se návrh stavby mrakodrapu projednával během zasedání zastupitelstva. Ovšem jak se posledně ukázalo, nelze spoléhat, že by tlak veřejnosti mohl olomoucké zastupitelstvo rozhoupat k tomu, aby se proti mrakodrapu postavilo. V únoru například zastupitelstvo odsouhlasilo odprodej budovy bývalého divadla v městské části Hodolany, ze které se má stát provozovna hazardních her. Zastupitele neobměkčily ani emotivní výstupy a přítomnost mnoha místních, ani protestní petice s 1800 podpisy sesbíranými během dvou týdnů.

Ekologický aktivista a básník Vladimír Petr aka Jim († 2013) zatlouká kříže za ilegálně pokácené stromy.

Investor mrakodrapu nyní hraje kvůli zmíněnému ministerskému zákazu dalších výškových budov závod s časem. Nový územní plán totiž ještě není odsouhlasen a měl by vejít v platnost v průběhu tohoto roku. Investor se nyní snaží získat potřebná povolení od správních orgánů dřív, než nové „územko“ začne platit. Rozhodujícím bude pravděpodobně razítko z oddělení památkové péče stavebního odboru olomouckého magistrátu, který je podle dostupných informací mrakodrapu nakloněn.

Dodejme, že projektu Šantovky pomáhá zametat cestičku řada PR konzultantů, kteří  mediálně masírují veřejnost. Developera zastupují pracovníci PR společnosti Strategic Consulting, kteří mají velmi dobré vztahy s místními médii jako Olomoucký deník nebo Radniční listy. Za podobný kritický článek, jako je tento, podal PR pracovník spřízněný se Strategic Consulting stížnost k Etické komisi Syndikátu novinářů na časopis Nový Prostor. Uvidíme, jestli bude následovat stížnost i na Sedmou generaci.

Jak je jednoduché stát se „extremistou“

Kauza Šantovka má však ještě jeden, „extremistický“ rozměr. Jak jednoduché je být státními institucemi ocejchován jako „extremista“, se mohl přesvědčit Jaromír Bláha a další lidé, kteří se postavili za dodržování zákonů v NP Šumava. Stížnost aktivistů vedla k omluvě, ale v jedné z dalších zpráv ministerstva vnitra se šumavské hlídky monitorující ilegální těžbu opět objevily v kolonce „levicových extremistů“. K faktické nápravě tudíž nedošlo.

Ministerská zpráva o extremismu za čtvrté čtvrtletí roku 2012 pak zmiňuje „časté projevy levicových extremistů“ v Olomouci, kam podle popisu zařadila zmíněný happening upozorňující na ilegálně pokácené stromy nebo pokojné vyjádření nesouhlasu s mrakodrapem během vernisáže. Pokud někdo oficiálně označí účastníky happeningu, kteří požadují dodržování zákonů, za „levicové extremisty“ (zvlášť pokud se ho účastní názorově různorodí lidé včetně voličů pravice) snažící se „rozbít demokratický systém“, pak to vyvolává nejeden otazník. Raději nedomýšlejme, jak je chráněna bezpečnost státu při skutečných hrozbách.

A pokud je řeč o zastrašování oponentů Šantovky, na video byl též zachycen útok místního podnikatele a přítele olomouckého primátora na osoby držící transparent proti mrakodrapu. Zaměstnavateli jednoho z odpůrců stavby, Jana Kubeše z Národního památkového ústavu, někdo zaslal CD se sestřihem jeho osobního videa a označoval ho za narkomana. Zatím není známo, kdo za tímto pokusem o diskreditaci stojí, tato „kompro“ akce ale minimálně demonstruje skutečnost, že lidé vyčnívající z řady se vystavují riziku.

Olomoučtí samozvanci, spojte se!

Není však třeba klesat na mysli. O tom, že kolektivní občanská angažovanost může v některých případech i zastavit kontroverzní developerské záměry, svědčí nedávný případ obchodního centra Corso v Plzni. Během kampaně Ano pro Plzeň se plzeňský primátor Martin Baxa (ODS) snažil podtrhnout snahy o referendum. Výsledky referenda však jasně prokázaly, že Plzeňané si obchodní centrum nepřejí, a Corso stát v Plzni nebude.

Pro další pozitivní příklad nemusíme chodit ze Šantovky daleko, stačí si připomenout deset let starou kauzu obchodního domu Palác Morava. Betonový monolit měl stát na místě olomoucké Tržnice mezi historickým centrem a dnešní Šantovkou. Proti záměru se postavila iniciativa Občané proti Paláci Morava, jejíž aktivity vyvrcholily demonstrací několika set lidí v květnu 2003 a donutily město a investora projekt ukončit.

Tehdejší aktivisté dnes mnohdy žijí mimo Olomouc nebo mají jiné starosti, potenciál mobilizace veřejnosti proti projektu Šantovka Tower je však značný. Napovídá o něm účast na souvisejících přednáškách a veřejných debatách, pořádaných sdružením Za krásnou Olomouc. Jak si lépe připomenout desetileté výročí vítězného občanského protestu proti betonovému paláci než další podobnou akcí?

Autor píše pro www.greenaction.cz. Více informací najdete na www.krasnaolomouc.cz nebo www.hnutiduha.cz/olomouc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 5/2019 vyjde v 2. polovině října.