Kampak se ti skeptici schovali?

17. října 2009 /

Populární povědomí dí, že pokud jde o globální změny podnebí, vědci jsou rozděleni na dva tábory. Většina klimatologů se domnívá, že exhalace skleníkových plynů oteplují planetu, nicméně část badatelů tomuto vysvětlení nevěří. Spor pokračuje.

Jenomže pokud čtenář listuje specializovanými časopisy jako Journal of Climate, Geophysical Research Letters či Climate Dynamics, na žádné dvě soupeřící protistrany nenarazí. Není je vidět ani v pracích, které publikují prestižní přírodovědecké žurnály Nature nebo Science. Kde, u všech všudy, ti skeptici jsou, když v odborném tisku není žádné vidět?

Naomi Oreskesová, profesorka sociologie vědy na Kalifornské univerzitě, před pěti roky právě v Science publikovala pikantní statistickou analýzu. V kompletní databázi vědeckých prací z posledních deseti let posbírala všechny s klíčovým souslovím „globální změny klimatu“: dohromady 928 článků. Pak je jednu po druhé roztřídila podle toho, jak se staví k vlivu člověka na podnebí. Výslovně nebo implicitně jej potvrzovalo 75 procent studií. (Implicitní potvrzení znamená například, že při svém bádání nezkoumáte otázku, zda emise oteplují planetu, nýbrž už rovnou vypočítáváte, jaké bude mít oteplení kvůli emisím důsledky třeba na úrodu.) Čtvrtina byla neutrální, protože se zabývala například prehistorickými teplotami nebo metodickými otázkami. Ale opravdu pozoruhodný byl počet článků, které odmítaly roli exhalací: přesně nula. Aha.

Takže vědecká debata už skončila? Ale vůbec ne. Jenomže nejde o spor dvou táborů, protože to by nejdřív musela být jedna otázka, nad kterou by se odborníci rozdělili.

Pokud diskusi o globálních změnách podnebí shrneme do jediné otázky, potom debata už opravdu skončila. Zvyšuje spalování fosilních paliv (a další lidská činnost) množství skleníkových plynů ve vzduchu a povede větší koncentrace skleníkových plynů ve vzduchu k oteplování planety? Odpověď na tohle zní bezesporu kladně a víme to už od roku 1858. Základní problém je mimo sebemenší pochybnost vyřešen.

Neřešíme totiž otázku, zda se oteplí, nýbrž o kolik přesně se oteplí (a jaké budou praktické následky). Ledacos z toho navíc už docela slušně víme, třeba právě velikost oteplení umíme spočítat s přesností plus minus 1,5 °C při devadesátiprocentní pravděpodobnosti. Badatelé tudíž diskutují o řadě dílčích problémů, ze kterých se odpověď skládá (respektive: odpovědi skládají). Takže nejsou rozděleni na dva tábory, nýbrž se mezi nimi rozličnými směry táhne mnoho různých dělících čar podle toho, o čem je zrovna řeč.

Navíc povětšinou nejde o spory mezi soupeřícími stranami. Obvykle se odborníci prostě jenom shodují, že správné řešení ještě nikdo z nich definitivně nezná a je potřeba pokračovat ve výzkumu. V přírodních vědách se totiž k závěrům nedochází rozpornými názory a diskusí, nýbrž měřením a výpočty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2019 vyjde v 2. polovině prosince.