Každý den na kole

4. srpna 2014 /
foto: Doris Seebacher. Hlavně nezapomenout na helmu…
Fotogalerie >

Kolo se v Dolním Rakousku stalo naprosto samozřejmým a společensky uznávaným dopravním prostředkem. Jak k tomu naši jižní sousedé došli a co bylo zapotřebí?

Naši jižní sousedé zahájili v roce 2007 kampaň Cyklozemě Dolní Rakousko (Radland Niederösterreich), na jejímž počátku stál projekt Úspory v dopravě ve Vídeňském lese. Spolu s ní se v letech 2004—2008 rozběhl klimatický program, který stanovil, že objem oxidu uhličitého produkovaného dopravou musí postupně klesnout. Díky těmto iniciativám se obyvatelé Dolního Rakouska začali více zajímat o ekologickou mobilitu. Ukázalo se, že udržitelná cyklistická doprava může nahradit auta a není to až tak složité. Kampaň RADLand tak mohla začít.

Všechny cesty lze jet na kole

Z paralelně provedených průzkumů vyplynulo, že polovina všech cest, které Dolnorakušané absolvují, je kratší než pět kilometrů, čtvrtina dokonce kratší než 2,5 kilometru. Tedy optimální vzdálenost k tomu, aby si člověk k přesunu zvolil kolo spíše než cokoli jiného. Ušetří tak nejen peníze za palivo a nepřispívá ke změně klimatu, ale udělá také něco pro svou fyzičku.

Kampaň se zaměřila hlavně na tři cílové skupiny: obce, obyvatelstvo a školy. Zajistit podmínky pro každodenní ježdění na kole mají za úkol jednotlivé obce, proto jim RADLand radí a poskytuje know-how, jak zlepšit místní podmínky pro cyklisty. Kampaň míří ale také na jednotlivé občany, kteří díky ní mohou získat zajímavé tipy a rady, jak jezdit na kole a čím si jízdu usnadnit a zpříjemnit. Třetí důležitou skupinou jsou školy a vzdělávací zařízení.

Na RADLandu se podílejírůzné správní celky a organizace Dolního Rakouska, ale i zemská oddělení, Agentura pro otázky energií a životního prostředí Dolního Rakouska (eNu), Spolek pro obnovu venkova a měst a mnohé další instituce včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny AUVA nebo Rady pro bezpečnost silničního provozu.

S kolem pohodlně i do vlaku, foto: Rainder Burger.

 „Dolní Rakousko si stanovilo ambiciózní cíl — zvýšit podíl cyklodopravy do roku 2020 na 14 %. Naše aktivity, kterými se snažíme podpořit každodenní cesty na kole, už přinášejí první výsledky. Momentálně podnikají lidé na kole asi 8 % všech cest. Díky tomu, že se snažíme zvyšovat informovanost o cyklodopravě, oblíbenost kol jako dopravního prostředku narůstá a s tím také klesají emise CO2, způsobené dopravou,“ říká dolnorakouský zemský radní pro otázky životního prostředí Stephan Pernkopf.

A nemluví do větru. Prvních šest let kampaně RADLand má už za sebou opravdu řadu úspěchů a inspirativních aktivit. Zmiňme alespoň ty hlavní.

Nextbike

Díky systému nextbike vznikla v Dolním Rakousku hustá síť míst, na nichž si lze vypůjčit kolo. Bicyklů k vypůjčení je prozatím přes tisíc a můžete je najít ve více než stovce obcí a na osmdesáti nádražích. Projekt předloni obdržel Cenu mobility dopravního klubu Rakouska (podrobněji viz závěr článku).

Výpůjční systém Nextbike v Kremži. Foto: Brigitte Baldrian.

Den rekordů

Koná se každý rok a stává se čím dál oblíbenější atrakcí. Spolupracuje na něm kolem 150 obcí a je jím završen Týden mobility. Jednou z nejzábavnějších akcí je například soutěž o nejhlučnější kolonu kol.

Koučing

Jednou z důležitých aktivit v rámci kampaně RADLand je koučování neboli poradenství, které poskytuje Spolek pro obnovu venkova a měst. Každý rok také uděluje osvědčení nejlepšímu cyklo-projektu v obci i mimo obec.

Vzdělávání

Zástupci obcí se též pravidelně účastní cyklo-dopravního školení. eNu pro ně organizuje takzvaný Šlapací vrchol a od loňského roku také Šlapací akademii. Spolu s klimatickým svazem nabízí i kurzy pro manažery v oblasti cyklistické dopravy.

Soutěže

Pro školy připravil klimatický svaz dnes již velmi oblíbené soutěže Klimafit a cyklohit a Cyklokilometry. Cílem je zvládnout na každodenních cestách co nejvíce kilometrů na kole a o své úspěchy se podělit s ostatními online. Pro školní žáky a žákyně se též pořádají nejrůznější cykloworkshopy a vzdělávací projekt Bikeline.

K vypůjčení je i vozík pro čtyřnohé cyklisty, foto: Rainder Burger.

Jak poznat dobrou cyklostezku

Vedle zvyšování povědomí o prospěšnosti a výhodnosti cyklodopravy podnikají obce s podporou spolkové země také opatření na zlepšení cyklistické infrastruktury. Jedině tak bude totiž každodenně jezdit do práce nebo do školy větší počet lidí. Agentura eNu provedla analýzu, při níž zjišťovala, jaké cyklostezky umožňují udržovat cyklodopravu na vysoké úrovni.

Jak se pozná dobrá cyklostezka? Podle Gerald Franzové, expertky eNu na cyklistickou dopravu, je především třeba vybudovat a udržovat stezky, které pokryjí celou cyklistovu cestu. A jelikož cyklisté využívají pro přepravu pouze vlastní fyzickou sílu, potřebují mít k dispozici co možná nejkratší stezky bez objížděk a nerovností, s co nejnižším převýšením a lehce sjízdným povrchem. Při plánování cest, které cyklisté využívají, by se tedy měly v první řadě zohledňovat požadavky cyklodopravy, protože cyklisté potřebují zvláštní ochranu.

Z bezpečných a sjízdných cyklostezek navíc mají prospěch všichni: dojíždějící zaměstnanci se dostanou do práce rychle a po klidných cestách, rodiče mohou nechat své děti již od mala cestovat na kole a děti se mohou naučit samostatně využívat cyklostezky. Obce tak investují do kvality života svých občanů i ochrany životního prostředí a k tomu šetří náklady na zdravotní péči.

Pro místní ovozel jedině kolmo, foto: Gottfried Velechovsky.

Podíl cyklodopravy v Dolním Rakousku by měl dlouhodobě stoupat. Spolková země proto spolufinancuje obecní projekty na podporu každodenního dojíždění na kole až 50 % částky (maximální výše podpory je 100 tisíc eur). Může jít třeba o stavbu cyklomostů, podjezdů, křižovatek nebo překonávání speciálních stavebních překážek. Mezi další podporované prvky patří také parkovací plochy pro kola: dostatek místa a technicky vhodné modely stojanů, které umožňují bezpečné odstavení kola (neměly by se v nich například ničit ráfky). Parkoviště pro kola by měla být krytá proti nepřízni počasí a chráněná proti krádeži, tedy dostatečně osvětlená a umístěná tam, kde je vidět a stále je někdo přítomen.

Místa, kde to jde

Schwechat — letiště Vídeň — Fischamend

Rozvinutou síť cyklostezek už mají města Schwechat a Fischamend. Využívají napojení stezek na jižní dunajskou cyklostezku a protažení cyklotrasy k vídeňskému letišti, jednomu z nejvýznamnějších dopravních uzlů v zemi, a též na trasy Dunaj-sever, termální cyklostezku a cestu k Národnímu parku Dunajské luhy či Neziderskému jezeru. U nově zbudovaných cyklostezek nechybějí cyklistické stojany nebo půjčovna kol.

Amstetten

V tomto městečku předloni zřídili kombinovanou stezku pro pěší a cyklisty přes most MÜGÜ vedoucí přes západní železniční trať. Představuje dobrý příklad toho, jak lze bezpečně oddělit pomalu a rychle se pohybující provoz. Zatímco cesta a ulice je u nájezdní a výjezdní rampy zřetelně opticky oddělena barevným značením, na mostě chrání chodce a cyklisty před střetem s motorovými vozidly zábradlí.

Tulln

Toto městečkopracuje na optimalizaci sítě cyklostezek už roky. Cyklotrasy spojují důležitá nástupní a výstupní místa a fungují podle potřeby buď pouze jako cyklostezka, nebo na méně frekventovaných úsecích splynou s motorovou cestou. Cyklostezky se tady přednostně budují tak, aby vedly zelení — jízda na kole pak představuje i prožitek z pobytu v přírodě.

S ozvučeným kolem třeba na critical mass, foto: Markus Maxian.

Langenrohr

Tato vesnička o dvou tisících obyvatelích leží jen pět kilometrů od nového nádraží v městě Tullnerfeld. Aby nádraží sloužilo také každodenním i rekreačním cyklistům, bylo jej nutné napojit na stávající cesty. Byly tak rozšířeny nebezpečně úzké stezky pro chodce a cyklisty na mostě Aspern a tullnská cyklostezka se napojila na vnitrostátní cyklosíť. Díky tomu je teď možno na kole dojet například do místní základní školy nebo nákupního centra.

Výpůjční systém Nextbike

Vypůjčení kola v systému Nextbike stojí jedno euro na hodinu, na celý den pak osm euro, s Vorteilscard (něco jako česká Inkarta) nebo roční kartou na MHD ve východní části Dolního Rakouska je první hodina vždy zdarma. Celý projekt finančně podporuje spolková země Dolní Rakousko. Ke ztrátám či krádežím kol dochází jen zřídka — úbytek dosahuje 1 % ročně, což je zhruba 10—15 „nextbike kol“.

Nextbike kola čekající na své cyklisty a zadavatele reklam, foto: Brigitte Baldrian.

Letos v květnu poslalo eNu mezi 11 tisíc uživatelů služby Nextbike dotazník, v němž měli zhodnotit přínos tohoto systému. Dotazník s pětadvaceti otázkami vyplnila tisícovka respondentů, tedy kolem pěti procent registrovaných uživatelů služby. Z nich by téměř všichni, konkrétně 93 %, doporučilo službu Nextbike ostatním obyvatelům. Zákazníci a zákaznice Nextbike využívají automatický výpůjční systém zejména proto, že je dle jejich mínění praktickým a flexibilním dopravním prostředkem a protože si nemusejí brát své vlastní kolo. 72 % z respondentů kombinuje Nextbike s veřejnou dopravou, sedm z deseti dotázaných si kolo půjčuje pro jízdy do práce a za vzděláním, 87 % z nich pak ve volném čase a na soukromé cesty. Zhruba polovina respondentů se při vypůjčování nesetkala s žádnými potížemi, zatímco 5,2 % mělo u vypůjčení problémy více než pětkrát. Největším přáním dotázaných bylo užší propojení s okrajovými čtvrtěmi ve Vídni. 

Z materiálů eNu přeložila Simona Horká. Více informací najdete na www.radland.atFotogalerii k článku najdete tady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 3/2019 vyjde v 2. polovině června.