Ekokadeřnictví: Komu se nepění, tomu se zelení

Průměrná žena použije každý den sto gramů kosmetických výrobků. Určitou pravidelnou část z toho tvoří přípravky na péči o vlasy. Osvěžující pocit umyté hlavy a účes, v němž se cítím dobře, trvá totiž bohužel jen dočasně, a tak si pravidelně pěníme vlasy, zkoušíme, co funguje lépe a radíme se s vlasovými odborníky a odbornicemi. Dle společnosti STEM/MARK u nás v roce 2013 navštěvovalo kadeřnictví jednou za tři měsíce 53 % žen a 43 % mužů. Menší třetina populace pak nechodí do kadeřnictví vůbec, a ta další část naopak častěji. Vedle stříhání se v drtivé většině případů dostane i na mytí vlasů, následuje jejich finální úprava tužidly, gely a dalšími stylingovými přípravky, na řadu často přijde i barvení. Vlasové kosmetiky se v kadeřnických salonech spotřebuje požehnaně. Kromě vdechování všech možných (mimochodem i karcinogenních) látek se chemikálie dostávají i skrze pokožku do našeho těla nebo odpadním potrubím do životního prostředí. Nemluvě o tom, jak ekologicky náročný je životní cyklus těchto výrobků.

Jde to i nazeleno

Ekokadeřnický salon Zelená hlava v centru Olomouce je vyladěný do decentních přírodních barev a není cítit skoro ničím, snad jen bylinkami. Přesto tudy projdou desítky zákaznic týdně a nechávají se tu stříhat, barvit a jinak zkrášlovat. Jde o jedno z několika tuzemských kadeřnictví, kde se používají striktně přírodní přípravky, promýšlejí se dopady na životní prostředí a zdraví zákaznic — i kadeřnic, které (podobně jako například číšníci a číšnice v kuřáckých restauracích) jsou jednou ze skupin výrazně ohrožených některými typy rakoviny (prsu, močového měchýře, leukémií).

Vlasy tu umyjí třeba svými ručně vyráběnými přírodními šampony a dostane se vám i jemné masáže hlavy. Pokud chcete vlasy obarvit, počítejte s dvouhodinovým působením, protože přírodní barvy nenarušují vlas a chytání pigmentů trvá delší dobu. Kvůli přírodní povaze barev lze navíc barvit jen ze světlé na tmavší. Určitého zesvětlení lze dosáhnout použitím medu, heřmánku, citronu nebo rebarbory. A světlejší pramínky vytvoří ve vlasech také letní slunce.

Přírodní barvy a vlasovou kosmetiku, často domácí výroby, ovšem s příslušnou certifikací pro tento sortiment výrobků, v Zelené hlavě i rádi prodají v rozlévané podobě. Prostě si přinesete vlastní láhev a kadeřnice vám odměří požadované množství. Velké kanystry se pak vracejí zpátky firmě k dalšímu naplnění.

Vedle olomouckého ekokadeřnictví, rozsahem nabídky výjimečného, můžete u nás navštívit například Haaro Naturo v Liberci či na první pohled luxusní Eco salon Rolland v Praze i některé další kadeřnické salony deklarující používání přírodní vlasové kosmetiky (například brněnský Salon U Vlásků). Kromě toho i v několika desítkách konvenčních salonů už dlouhé roky narazíte na nabídku barvení pomocí henny — prášku z listů subtropické rostliny, která barví podle složení do mnoha odstínů červené až černé.

foto: zelenahlava.cz

Nelze se ale nechat obalamutit přízvisky „přírodní“, „nature“ nebo třeba „slzy rosy“. Libé marketingové názvy ještě neznamenají, že kosmetika nepochází z ropy a neobsahuje koktejl toxických látek. Naopak takový výrobek často obsahuje jednu nebo několik skutečně přírodních složek (třeba levandulovou esenci), ale zabalenou do vazelíny a dalších ropných produktů obohacených o další syntetické sloučeniny. Svých kadeřníků a kadeřnic se proto můžete ptát, jaké výrobky používají, a zkusit s nimi domluvit takový postup, který vám bude vyhovovat. Třeba přinést vlastní ekokosmetiku a vysvětlit, že se obáváte alergické reakce. Případně poprosit, zda je možné vlasy před stříháním jen navlhčit či umýt předem doma, případně vynechat kondicionér či tužidlo. Někteří kadeřníci sice mají výhradní smlouvy s dodavateli nebo jsou prostě jen zvyklí na svůj sortiment kosmetiky, ale za pokus to stojí.

Lovení ideálního a lokálního králíčka

S vlasovým průmyslem nesouvisí pouze výčet chemikálií, o nichž informujeme ve vedlejším sloupku, ale i celá řada dalších témat. Od recyklace obalových materiálů (často hliníkových) přes hojně využívaný palmový olej, ukrytý na etiketách pod asi desítkou různých názvů (podrobněji viz www.greenpeace.cz) až po téma dovozu mnohých surovin pro výrobu jednotlivých (a tentokrát i těch zelených a přírodních) produktů. Ořechy z jižní Indie, bahno z Mrtvého moře nebo bambucké máslo obsahuje kdejaký „přírodní“ krém a šampon. Možná by ale mohly stačit naše bylinky a dobrý slunečnicový nebo olivový olej.

Jistou nápovědu, čemu dát z ekologického hlediska přednost, mohou přinést certifikace kosmetických přípravků. Jak ale před pár lety psala Zuzana Vlasatá (7.G 4/2013), vyznat se mezi mnoha certifikačními logy dá zabrat.Zopakujme jen, že pokud chceme mít garanci, že výrobek nepochází z živočišných produktů, nebyl testován na zvířatech a veškeré jeho složky pocházejí z přírody či ekologického zemědělství, máme smůlu. Buď můžeme následovat králíčka s hvězdičkami, který nám však zaručí pouze netestování na zvířatech, anebo se spokojit s dalšími certifikáty, které sice deklarují jisté kompromisní hodnoty (například určitý podíl přírodních složek nebo bioproduktů), ale kontrolní mechanismy jednotlivých certifikací jsou u testování na zvířatech přinejmenším sporné.

Ocet, těsto, sodu, nebo jenom vodu?

Pokud (pod tlakem vedlejšího sloupku) chcete jít cestou co nejmenší zátěže životního prostředí, svého zdraví i své peněženky, můžete se inspirovat dnes již poměrně rozšířeným trendem no-poo, tedy mytí vlasů bez šamponu. V online světě se nachází nespočet návodů, jak na to. Můžete využívat jedlou sodu, jablečný ocet, mouku, jíly, anebo si vlasy mýt jen tak, čistou vodou. Všechny způsoby no-poo však mají jedno společné: pokud chcete, aby vaše vlasy vypadaly dobře, musíte jim věnovat více péče (tedy pokud nezvolíte „nejdrsnější“ poslední zmiňovanou cestu) než s konvenční vlasovou kosmetikou. Už jen příprava moučného těstíčka, jeho nanášení a následné vymývání zabere desítky minut času. Vlasy se vám ale odmění — budou přirozeně lesklé, pevné a poddajnější.

foto: haaro-naturo.cz

Některé metody slibují i delší interval mezi mytím hlavy. Nutno podotknout, že slibovaný stav krásných přirozených vlasů se dostaví až po přechodném období přibližně šesti týdnů, kdy se vaše vlasy budou téměř topit v mastnotě. Záleží také na tom, jak jste o ně pečovali doposud — pokud už nyní používáte jemnou přírodní kosmetiku jednou za několik dnů, nemusí být přechodné období tak obtížné. Konvenční šampony totiž každým mytím odstraňují přirozený kožní maz nazývaný sébum. Naše kůže se ho proto naučila produkovat v extrémním množství a chvíli jí opět bude trvat, než si zvykne, že nadprodukce séba už není zapotřebí. V případě další péče o vlasy, například při barvení, je pak nutné využívat přírodní produkty slučitelné s touto metodou mytí vlasů (třeba barvení hennou).

Blogy každopádně radí, ať no-poo vyzkoušíme na malých dětech, a nekazíme jim tak přirozený vzhled jejich kadeří. Většina z nich si stejně hlavu myje nerado, a tak by jim mohla pouze teplá voda stačit. Naše tříletá dcera si rozhodně nestěžuje (uvidíme za pár let).

Další svízel samozřejmě spočívá v situacích, kdy chcete navštívit svého kadeřníka či kadeřnici. Většina z nich bude asi jen nevěřícně koukat. Nicméně jak dokládá případ Zelené hlavy a dalších „eko“kadeřnictví, začíná se blýskat na lepší č/vlasy. Krom toho: bezšamponový trend už zaznamenala i konvenčnější vlasová studia a — alespoň na svých webech — jsou ochotny podřídit se přáním no-poo zákaznic a zákazníků.

Takže máte-li odvahu, darujte někomu svou výbavu šamponů, nachystejte žitnou mouku nebo jedlou sodu a setrvejte pár týdnů. Třeba pak budete blaženě jásat nad svými zelenými kadeřemi.

Dobře napěněný, ergo špatný šampon

Na etiketách kosmetických přípravků najdeme hodně látek, kterým je vhodnější se vyhnout. Terčem kritiky bývají především endokrinní disruptory, jelikož narušují hormonální systém člověka (čímž způsobují například poruchy plodnosti, předčasnou pubertu či nádory prostaty a prsu) a stejně tak i živočichů v přírodě (když se odpadní vodou dostávají do životního prostředí). Ve vlasových přípravcích narazíte z této skupiny chemikálií především na parabeny, označené buď E214 či E216 nebo přímo v názvu sloučeniny ve složení. Používají se kvůli jejich dobré konzervační schopnosti.

foto: zelenahlava.cz

Další spornou kapitolu tvoří syntetické vůně, jichž šampony obsahují celou řadu — například butylphenyl methylpropional představuje svěže-květinovou vůni, alpha-isomethyl ionone způsobuje „květinovou vůni po fialkách“, dalším ze série je pak třeba polypropylenglykol. Většina z těchto látek může způsobovat silné alergické reakce nebo další kožní problémy. Zapomenout bychom neměli ale na sodium lauryl sulfate, který tvoří hlavní „mycí a pěnicí sílu“ většiny šamponů. Podle Světové zdravotnické organizace není až tak nebezpečný, jak uvádí mnoho internetových zdrojů, nicméně výrazně dráždí kůži a smývá vlasům přirozený kožní maz — sébum. Většina vlasové kosmetiky pak obsahuje chemikálie, zvyšující pronikání jiných látek do kůže (cetearyl alcohol či již zmiňovaný propylenglycol). Obecně jde o látky poměrně bezpečné, v kombinaci s výše zmiňovanými chemikáliemi však představují riziko snazšího proniknutí těch méně bezpečných látek do těla.
Pozor si je třeba dávat i na parafíny a další produkty z ropy, které ucpávají póry v pokožce, což může vyvolávat různá kožní onemocnění jako alergie či akné. U barev na vlasy zmiňme toxický amoniak nebo vysoce dráždivý parafenyldiamin (PPD) způsobující silné alergické reakce.

Šampony, kondicionéry či barvy na vlasy jsou těmito látkami přesyceny. Do našeho organismu se jich skrze kůži dostává sice nepatrné množství (díky čemuž se jim nevěnuje až taková pozornost jako u potravin), zato však dlouhodobě. Znečištění životního prostředí těmito látkami ovšem dosahuje poměrně velkých rozměrů. Například před zmiňovanými endokrinními disruptory varuje například Berlaymontská deklarace podepsaná mnoha světovými vědci v roce 2013, kteří vyzývají Evropskou komisi k regulování této skupiny látek. Pravděpodobně i díky této deklaraci začne v roce 2018 fungovat detailní monitoring dovozu endokrinních disruptorů do Evropské unie a (snad) bude vyvíjen tlak na snižování jejich výroby i dovozu.

Každopádně na trhu se již začínají prosazovat takové vlasové výrobky, které nepoškozují vaše zdraví ani životní prostředí. Můžete tedy sáhnout po nich, nebo prostě nepoužívat nic.

Autorka pracuje v Síti ekologických poraden STEP. Kontakt: renata.plackova@hnutiduha.cz.

Další díly seriálu Šetrnější spotřeba najdete ZDE.