Konzervovat první ovoce

30. června 2000 /
foto: Dezidor. Třešně, chrupky.

Zavařovat, sušit či snad odporně kandovat v škodlivém bílém prášku první vodnaté třešinky a jahůdky by asi nikoho nenapadlo. Započítáme-li ale do prvního ovoce všechny plody našich krajů až do červencových meruňkových, angreštových a rybízových žní, nabízí se nám už jinačí podívaná. Máme před sebou hned celou paletu chutí a ovocných vůní, kterou můžeme uchovat na pozdější míchání barev zimních a jarních ovocných obrazů. Prostě i nyní můžeme konzervovat ledacos.

Tak předně k těm jahůdkám. Koncem května ty voňavé červené tečky nejspíš urychleně nacpeme do pusy, popřípadě natrháme kytičku a odneseme milé osobě. Kdo však v červnu narazí v krajích dosud nezarostlých kopřivami, bodlákem a dusík milujícím bezovým křovím na bohaté porosty lesních jahod nebo v lukách najde hojnost nazelenalých trávnic či jahod truskavců, ať jich jen natrhá plný hrnek. Z dosud tvrdých domácích či divokých angreštů pak ať uvaří jemnou průhlednou marmeládu a do každé skleničky před sterilací vrhne po hrsti voňavých jahůdek. Delikatesní jamík pak doporučuji nechat tuhnout naležato, aby se ozdobná jahodová očka neshrnula jen do vrchní vrstvy. A pak stačí v únoru či listopadu otevřít a nad čerstvým rohlíkem s máslem se rozeklene jako zázrakem červnová vůně. Kdo nemá divokých jahod dostatek a nezapomněl si zahradu osadit keříky měsíčních jahod, může použít i ty.

Nejinak můžeme zavařit i třešně. Pozdní obrovské černé a sladké srdcovky můžeme dokonce i sušit, ranější chrupky či měkčí červené sorty se hodí spíš na kompot, želé nebo polotovar do výživy. Ten zhotovíme tak, že třešně vypeckujeme a rozvaříme nebo rozvaříme a přepasírujeme a výslednou šťávu s velkými kousky dřeně naplníme do velkých sklenic a dobře vysterilujeme. Až se dostaneme v létě či na podzim k hromadám sladkých jablek a hrušek a budeme vařit výživu (alias dětskou přesnídávku), použijeme třešňový polotovar k vytvoření výživy třešňo-jablko-hruškové. A to celé prosím můžeme dokázat bez cukru a jiných doplňků a tudíž zcela zdarma. Jedna výživová sklenička á 0 Kč – jen si včas vzpomenout a trochu přiložit ruku k dílu. Podobně můžeme zužitkovat girlandy výborných droboučkých ptáčnic, pokud z nich rovnou raději neuděláme pařenou šťávu. Snad se vám to může zdát mrhání časem a ovocem, ale při dobré úrodě natrháme hrstmi ze spodních větví několik kyblíků ptaček za jedno odpoledne.

Trochu těžší práce je s morušemi. Je to ovoce u nás málo známé, přestože se mu s výjimkou mrazových krajů dobře daří. Nemáme s ním holt v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku ještě tolik zkušeností. Bylo by třeba vyjet koncem jara někam do Panonie, Thrácie či Dalmácie a nechat si ukázat ty správné odrůdy a opsat si recepty. Moruší je pochopitelně spousta odrůd. U nás nejčastěji najdeme buďto pláňky, nebo staré stromy vysazené kvůli produkci listů pro bource morušového. Kdo tvrdí, že moruše jsou mdlé a nechutné na základě ochutnání jediného náhodně nalezeného stromu, je stejně chytrý jako Malajec křivící pusu jen při pouhé vzpomínce na nechutná mrňavá, hořkotrpká jablka, která běloši z nepochopitelných důvodů pěstují. Rozhodně je možné sladkou chuť moruší využít do směsí s dalším ovocem. Jinak nám nezbývá, než hledat a zkoušet. Ani se sušením jsem zatím příliš neuspěl, a tak jediný u nás dobře fungující způsob užití každodenní spršky zralých moruší nabízejí zastánci permakulturního způsobu hospodaření – pusťte pod moruše slepice.

Váš potulný sadař O. D. S.

Další díly naleznete zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 5/2019 vyjde v 2. polovině října.