Krajina. Ovšemže

13. prosince 2009 /
foto: Luděk Čertík

Pozoruhodným rysem české klimatické debaty je celkem zbytečný — a ve světě nevídaný — spor zdejších přírodovědců. Podotýkám předem, že pro následující odstavec nemám žádná empirická data. Je to pouze dojem založený na anekdotických, leč nápadně četných pozorováních.

Tedy, neplatí to stoprocentně. A možná ani většinově. Ale jako by se nemalá část přírodovědecké obce podle oborů rozdělila na dvě části. Obě se shodují, že klima se mění. Skupina, řekněme, klimatologická mluví více o vlivu skleníkových plynů; druhá, která se rekrutuje ponejvíce z řad biologů, hydrologů a pedologů, však polemizuje a poukazuje na proměny v krajině: úbytek lesů, mokřadů či zeleně a podobně. Cyklus vody v prostředí se mění, což ovliv-ňuje i podnebí, argumentují — a proto, ne kvůli znečištění, stojíme před problémem. Pokusím se vysvětlit, proč je tenhle odpor zbytečný.

Některá témata se v této rubrice sou-stavně opakují. Asi nejčastěji připomínka, že v české debatě padá spousta banálních pravd, které k ničemu nejsou, protože jim chybí kvantifikace. Platí to i tentokrát.

Ovšemže se stav krajiny promítá do klimatu. Změny vegetace, půd či vody ovlivňují záření, mraky i povrchovou teplotu. Odlesňování a požáry uvolňují velké množství uhlíku. Mění se místní mikroklima, regionální poměry i globální uhlíkový cyklus.

Emise oxidu uhličitého zvýšily takzvané radiační působení oproti roku 1750 o 1,66 wattu na čtvereční metr. Změny zemského povr-chu jej snížily o 0,20 W. Menší odpařování vody působí opačně a patrně už pokles vynulovalo. Úbytek tropických lesů vedl k regionálnímu oteplení o zhruba 0,2 °C. Vliv světového odlesňování na globální teplotu se odhaduje na plus 0,01 až minus 0,25 °C, přičemž průměrná teplota planety za posledních 100 let stoupla o 0,7 °C (a většinu z toho způsobily jiné než přirozené příčiny). Kácení či pálení lesů, zemědělství a další změny ve využívání půdy přidávají do atmosféry asi 1,6 miliardy tun uhlíku ročně; používání fosilních paliv něco kolem 6,4 miliardy tun.

Ano, krajina má velký vliv na klima. Víme i zhruba jeho rozměry. Jsou menší než role skleníkových plynů, leč nezanedbatelné. Nevyřešíme problém bez lepší péče o krajinu, už vůbec jej nevyřešíme bez snižování emisí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 5/2019 vyjde v 2. polovině října.