Librarium

26. července 2013 / ,

Pokud si některou z níže uvedených knih koupíte na Kosmas.cz (přes kliknutí na konkrétní obálku), finančně pomůžete Sedmé generaci. Knihy Příběhy památkých stromů Čech a MoravyAleje – krása ohroženého světaNaplavené dříví si můžete s 10% slevou objednat v e-obchodě Hnutí DUHA.

Ivo Stehlík: Naplavené dříví, Stehlík, květen 2013

Útlá knížečka poskládaná z krátkých úvah nabízí hluboké, ale přímo do nitra zasahující myšlenky. Autor, jenž hluboce miluje svoji ženu (a jíž tuto knihu věnuje), je řezbářem, což je v knize patrné. Fotografie jeho dřevěných děl doprovázejí každé zamyšlení. Zároveň však miluje les, a jak sám píše: „Vše podstatné, co jsem v životě napsal, jsem napsal v lese.“ Jeho úvahy o životě, jednoduchých i složitých věcech a přírodě jsou psány moudrým a životními zkušenostmi nabitým jazykem. Přesto se čtou lehce a klidně. V podstatě ideální kniha na dovolenou na Šumavu — kde Ivo Stehlík žije a kde strávil většinu svého života.

Marie Hrušková, Marie Holečková, Václav Větvička a kol.: Aleje — krása ohroženého světa, Mladá fronta, listopad 2012

Také jste uhranuti, když spatříte cestu z obou stran lemovanou dlouhým stromořadím? Autoři této knihy dozajista ano. Tato v podstatě fotografická kniha popisuje historii, vývoj a současnou situaci alejí, jež mají — nebo by měly mít — v krajině nezastupitelné místo: „Aleje není nutno hledat, v krajině se důrazně připomenou samy, jsou prvními milníky, které nám pomáhají zorientovat se, jak a kudy jít.“ Při pohledu na kácení stoletých alejí kvůli „nutným opravám vozovky“ pak zůstává smutek v očích. Máte-li proto svou oblíbenou alej, zkuste ji zviditelnit — třeba v každoroční anketě Alej roku, již vyhlašuje Arnika.

Marie Hrušková: Příběhy památných stromů Čech a Moravy, Deus, říjen 2012

Dvacet pět stromů a dvacet pět příběhů. Pohádky to ale věru nejsou. Třeba starý hraniční dub spojovaný se zvláštním havranem z doby Karla IV. je dnes obklopen panelovou cestou. A z lípy, do jejíž dutiny ukryl Jan poraněnou děvečku (do níž se pak zamiloval) před vojáky, zbylo už jen torzo naslouchající zvukům velkorypadla z nedalekého uhelného dolu. Po některých památných stromech tak zbyly už jen ty příběhy a pověsti. Každý strom je v knize sice zvěčněn kresbou Jaroslava Turka, pro jejich zachování však samotné kresby nestačí, je třeba o ně pečovat — protože „bez péče o stromy se udusíme vlastní pýchou a zplodinami“.

Zygmunt Bauman: Tekutá láska. O křehkosti lidských pout, Academia, červen 2013

„Ústředním hrdinou této knihy je lidský vztah. Provázet ho budou další hlavní postavy, muži a ženy, naši současníci, zoufale opuštění a s rozumem v koncích, kteří si připadají jako věci na jedno použití, lidé marně toužící po pocitu bezpečí, sounáležitosti a pomocné ruce, na niž by se mohli v těžké chvíli spolehnout, lidé nadarmo toužící po ,navázání vztahu‘; i přesto jsou neustále na pozoru před ,spřízněním‘, hlavně před spřízněním ,nadobro‘, o spříznění ,navěky věků‘ ani nemluvě,“ předznamenává proslulý polský sociolog, jenž se v knize kromě lásky věnuje i svízelné situaci uprchlíků v éře narůstající xenofobie.

Martin Ouředníček, Petra Špačková, Jakub Novák (eds.): Sub Urbs: krajina, sídla a lidé, Academia, červen 2013

Stěhování bydlení, práce a obchodů na předměstí patří ke klíčovým trendům dnešní doby (viz minulé číslo 7.G). V tomto sborníku se od tuzemských geografů, kartografů, sociologů, architektů či urbanistů dozvíme, co suburbanizace znamená pro krajinu, organizaci sídel nebo mezilidské soužití. Třináct studií například přibližuje koncept zahradního města, změny pokryvu a struktury krajiny, boom obchodních řetězců, nová veřejná prostranství či hraniční prostory včetně konkrétní situace u Prahy, Brna nebo Plzně. Četbu vědecky formulovaných textů ulehčují četné grafy, mapky, fotky či tabulky. Velmi záslužné dílo.

Josef Šmajs: Evoluční ontologie kultury a problém podnikání, Doplněk, Masarykova univerzita, květen 2013

Brněnský filosof navazuje na své knihy Kultura proti přírodě, Ohrožená kultura nebo Filosofie — obrat k Zemi a tentokrát se zaměřuje na skrytě predátorské paradigma kultury projevované skrze ekonomiku, techniku a lidskou práci, respektive na podmínky jejich biofilní proměny. Podle autora je současná průmyslová automatizace slepou uličkou, která nezajistí ani šetrnější vztah k přírodě, ani plnou zaměstnanost. Budoucnost má dle něj naopak biotické zemědělství, řemesla a činnosti napravující škody učiněné kulturou na přírodě. Na závěr publikuje Deklaraci závislosti, vyzývající k zastavení našeho kořistnického přístupu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2019 vyjde v 2. polovině prosince.