Librarium

3. října 2017 /

Teologie stvoření — Farmagedon — Šesté vymírání — Jen zvířata — Opuštěná společnost — Jak kultura vytváří diskusi o klimatické změně

Robert Murray: Teologie stvoření: reflexe o ekologii. Refugium Velehrad-Roma, květen 2017

„Bible má mnohem více co říci o stvoření a vztahu k němu, než bylo — alespoň v posledních staletích — bráno na vědomí,“ píše jezuitský kněz, teolog a biblista Robert Murray. Během svého intelektuálně náročného promýšlení environmentálně-teologických témat nás vede od stvoření světa — neboli smluvního „zavázání kosmických prvků“ přes porušení této posvátné smlouvy až po středověké světce Hildegardu z Bingenu a Františka z Assisi (viz Příroda na kříži v 7.G 2/2007). Ačkoli autor nepíše pouze pro teology, knížka s hojným poznámkovým aparátem je přece jen určena spíše zainteresovaným čtenářům než běžným laikům.

Ceridwen Dovey: Jen zvířata. Paseka, září 2017

Tato originální kniha skýtá podivuhodné příběhy, v nichž se prolínají osudy zvířat a lidí. Vžijeme se například do kůže kočky na frontě první světové války, Tolstého želvy, sloních dvojčat v Mosambiku, sarajevského medvěda či mlže v Pearl Harbor. Co by asi samička delfína, vycvičená Američany v Iráku, vzkázala ve feministicky laděném dopise spisovatelce Sylvii Plath? Lidské konflikty, každodenní pachtění, historické události a osobnosti najednou dostávají nové významy. Sociální antropoložka Dovey nabízí nesentimentální zvířecí pohled na naše tragikomické životy, tak často propletené s osudy němých tváří.

Philip Lymbery, Isabel Oakeshott: Farmagedon: Skutečná cena levného masa. Carpe Momentum, březen 2017

Více než čtyřsetstránková kniha odborníka na průmyslové zemědělství Philipa Lymberyho (viz rozhovor v 7.G 3/2017) a reportérky Isabel Oakeshott je nabitá (doslova) výživnými informacemi. Autoři v ní přibližují negativní dopady současné velkovýroby masa na půdu, vodu, klima, krajinu i lidské zdraví a blahobyt. Své argumenty přitom pečlivě stavějí jak na dostupných studiích, tak na vlastní investigativní práci. Kniha si i přes veškerou informační nálož uchovává čtivost a oslovuje širší okruh čtenářů než jen přesvědčené vegetariány a vegany. Lepšímu pochopení napomohou také přehledné grafy a infografika.

Andrew Hoffman: Jak kultura utváří diskusi o klimatické změně. Munipress, říjen 2017

Proč je společnost v otázce změny klimatu stále rozdělená? Proč jsou diskuse o ní tak vyostřené? Americký profesor Andrew Hoffman ukazuje, že klimatická změna je (mimo jiné) kulturním problémem. Rozdílné vnímání změny klimatu u různých společenských skupin podle něj není způsobeno nedostatkem informací, ale jejich střetáváním s odlišnými hodnotami a pohledy na svět. Útlá kniha nabízí shrnutí nejnovějších sociologických, psychologických a politologických studií, historické analogie k současné klimatické debatě i podnětné návrhy, jak společenský rozkol překlenout. Žádná konverzace vám pak nebude připadat předem prohraná.

Elizabeth Kolbertová: Šesté vymírání: Nepřirozený příběh. Barrister & Principal, říjen 2017

Reportérka časopisu The New Yorker několik let pátrala po všech koutech planety (například ve Velkém bariérovém útesu) po stopách vymírajících živočichů. Výsledky vtělila do třinácti kapitol, v nichž svá pozorování poutavě propojuje se spoustou vědeckých poznatků. Leitmotivem vyprávění zůstává, že Homo sapiens ohrožuje ostatní druhy už od počátku své existence (viz například osud megafauny) a že v současném globalizovaném antropocénu je jeho apetit ještě větší — navzdory statečným snahám přírodovědců a ochránců přírody. Za knihu autorka předloni obdržela prestižní Pulitzerovu cenu v oblasti literatury faktu.

Erik Tabery: Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše. Paseka, srpen 2017

Možná se během sledování společenského dění sami sebe ptáte, jak jsme se do současného stavu dostali. Proč lidé slyší na planá populistická hesla? Kde se vzala naše důvěra konspiračním teoriím publikovaným na pofiderních webech? Co nás vede ke skepsi vůči Evropské unii a příklonu k Východu? Podobné otázky si ve své knižní eseji klade také šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Odpověď hledá v naší novodobé historii, kterou ho provázejí čeští demokratičtí velikáni jako Masaryk, Peroutka, Kohák či Havel. Svižná četba pro všechny, kdo věří v ponaučení z hlubšího porozumění minulosti a současnosti.

Zakoupíte-li si některou z knih na Kosmas.cz kliknutím přes web 7.G, podpoříte Sedmou generaci 5 % z ceny. Děkujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 3/2024 vychází v 2. polovině června.