Nesnesitelná lehkost slibů

Nejspolehlivějším ukazatelem, nakolik strany berou své ekologické sliby vážně, jsou konkrétní hlasování poslanecké sněmovny. Z analýzy, kterou pravidelně provádí Zelený kruh, vyplývá, že v první polovině volebního období (další výsledky se teprve zpracovávají) nejvíce využili svých hlasů ve prospěch životního prostředí poslankyně a poslanci TOP09 (zde). Z jednotlivých zákonodárců napříč stranami nejpříznivěji hlasoval Robin Böhnisch z ČSSD (zde).

Debata o některých tématech doslova hýbala parlamentem i veřejností. Lepší pravidla pro národní parky podpořila většina vládních poslanců. Chybějící část hlasů doplnila opozice. Proti byly především poslanecké kluby ODS a KSČM. Za zrušením občanských práv zase stálo zejména hnutí ANO spolu s ODS, KSČM a zákonodárci z dalších stran. Řada z nich argumentovala snahou o urychlení stavby dálnic. Ve skutečnosti se ale navržené změny dálnic vůbec netýkají. Naopak berou občanům právo vyjádřit se téměř ke všem ostatním stavbám. Rozhodovací lhůty se přitom nemění. Výsledkem tedy není zrychlení, ale utajení rozhodování.

Můžete to příslušným politikům připomenout, až od nich uslyšíte vzletná předvolební prohlášení o potřebě naslouchat lidem a počítat s jejich názorem.

Sliby chyby

Pojďme se ještě podívat, jak své sliby plnily strany, které k tomu — díky přítomnosti ve vládě — měly největší příležitost. Není to moc hezký pohled. Koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL úplně naplnila jen tři ze svých devatenácti ekologických závazků. Dalších osm naplnila pouze částečně a v osmi případech úplně selhala. Některé vládní kroky přírodě a životnímu prostředí pomohly — zejména již zmíněná společná pravidla pro národní parky či zavedení kontroly spalování odpadků v domácích kotlích, jiné zase ne. Soustřeďme se ale na případy selhání. V programovém prohlášení stojí, že vláda „posílí ochranu kvalitní orné půdy a půdního fondu“ či „připraví do poloviny roku 2016 novelu zákona o odpadech s cílem snížit podíl skládkovaných odpadů a naopak zvýšit úroveň recyklace odpadů, včetně odpadů biologických, na úroveň vyspělých evropských zemí“. Ve skutečnosti vládní strany prosadily pravý opak — poplatky chránící půdu před zalitím betonem a asfaltem radikálně klesly a cíle recyklace odpadů ve vládní koncepci i obalů v zákoně se snížily.

Podobného osudu se dočkal závazek kabinetu, že „zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí“. KDU-ČSL a někteří ministři se snažili slib dodržet. Politici z ANO a částečně z ČSSD (a z opozičních stran) ale prosadili dokonce vyloučení veřejnosti z připomínkování drtivé většiny staveb a záměrů.

Je pochopitelné, že ani strany, které vládnou, nesplní všechny své společné veřejné závazky. Pokud ale obrátí o 180 stupňů, aniž by věrohodně vysvětlily proč, nemohou si stěžovat, pokud jejich dalším závazkům už voliči nebudou věřit.

Slibujeme, co jsme slíbili

Zvláštní kategorii mezi volebními závazky představují ty „recyklované“. Řídí se neúprosnou logikou, že „když slib pokazíme, pochválíme se za snahu a slíbíme ho znovu“. Vraťme se ještě k novele stavebního zákona, který měl zjednodušit a zrychlit rozhodování o stavbách. Nakonec ho ale zkomplikoval, a navíc zneprůhlednil vyřazením veřejné kontroly. Ještě před finálním hlasováním jeho předkladatelka ministryně Šlechtová (ANO) vlastní návrh zkritizovala a oznámila, že její ministerstvo už pracuje na novém zákonu. A ten prý už rozhodování určitě zrychlí.

Richard Brabec (ANO) podobně avizuje povolební druhý pokus o předložení odpadového zákona. Ministerstvo průmyslu (vedené ČSSD) už zase slibuje legislativní posílení práv obcí při rozhodování o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu. Jakýkoliv pokus o sebereflexi bychom ve všech případech hledali marně. Příslušné strany prostě suverénně počítají s tím, že většina voličů má krátkou paměť.

Sliby 2017

Z analýzy volebních závazků pro nadcházející volby vycházejí nejlépe komplexní programy Zelených a TOP 09. Dobrý program mají také Piráti. Naopak ODS či Svobodní se drží pouze „osvědčených“ ideologických frází a jejich programy zhoršují prostředí pro život lidí a oslabují ochranu přírody v České republice. SPD Tomia Okamury se přípravou programu nezdržovala, takže není známo, jaké chce životní prostředí a zda jí záleží na ochraně české přírody. ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a STAN se pohybují v šedém průměru.

V hypotetické soutěži o nejabsurdnější volební slib s přehledem zvítězilo hnutí ANO. To sice oslavuje výkony Richarda Brabce, ale zároveň navrhuje fakticky zrušit ministerstvo, které čtyři roky vedl. Má se prý stát součástí mnohem většího a vlivnějšího ministerstva zemědělství. Není divu, že stávající ministr zemědělství návrh obratem přivítal. „Rozpuštěním a vypuštěním“ ministerstva životního prostředí by se zbavil zásadního oponenta i nezávislé kontroly najednou.

Výsledky hodnocení programů politických stran (kliknutím zvětšíte): 

zdroj: Zelený kruh 

Výčet negativních dopadů návrhu přesahuje rozměry tohoto článku. Hlavní absurdita „slibu“ ANO ovšem spočívá v tom, že sliby, které v řadě případů mají být prosazovány navzdory ministerstvu zemědělství, najednou spadnou pod kontrolu právě tohoto resortu. Nápadně to připomíná situaci kolem slibovaných a následně rušených občanských práv. S tím rozdílem, že tentokrát to víme předem.

Za čistší vzduch, energie, suroviny

Konkrétní propracované plány pro vyčištění ovzduší a výrazné snížení závislosti na fosilních palivech nabízejí Piráti a TOP 09. ANO, KDU-ČSL, Piráti, STAN, TOP 09 a Zelení se jednoznačně stavějí za zachování limitů těžby hnědého uhlí. ČSSD, KDU-ČSL a Zelení nadále podporují antifosilní zákon.

TOP 09 a Zelení prosazují konkrétní návrhy pro rozumnou podporu obnovitelných zdrojů. Pozitivně se k jejich rozvoji vyjadřují také ANO, ČSSD a KSČM.

Nejkonkrétnější plány, jak zlepšit recyklaci odpadů v České republice, předkládají TOP 09 a Zelení. Účinná řešení nabízejí také Piráti. Naopak ODS a ANO obecně inklinují spíše k nešetrnému spalování odpadu. Ve srovnání s recyklací při něm končí suroviny v popelu a využije se mnohem menší část energie, vložené do vyhozeného výrobku.

Zdravé lesy a divokou přírodu

České lesy dále chřadnou kvůli nešetrnému hospodaření a nepřirozené druhové a věkové skladbě. Vláda s tím nic neudělala. Lidovecký ministr zemědělství či ministr obrany z ANO ještě mohou alespoň část lesů nechat ocenit mezinárodně uznávanou certifikací Forest Stewardship Council (FSC). Ta garantuje dodržování pravidel udržitelného lesnictví. Oba resorty přitom spravují lesy v majetku státu (Lesy ČR, Vojenské lesy a statky), u nichž se předpokládá upřednostnění jiných funkcí (rekreační, zadržování vody) než jen produkce dřeva. Zatím ale příchodu nezbytných změn mnoho nenasvědčuje. Ambiciózní reformu pro ozdravení českých lesů tak slibují jen ČSSD, TOP 09 a Zelení.

Trochu lépe vypadají sliby ve prospěch divoké přírody. TOP 09 prosazuje rozšíření divočiny na tři procenta území České republiky. Podobnou představu mají i Piráti. Zelení chtějí prosadit rozšíření divočiny v národních parcích a vyhlášení tří nových parků. Podle ANO má být divoká příroda chráněna (a veřejnosti zpřístupněna) alespoň v národních parcích.

Perličky na dně

Odpovědi na konkrétní anketní otázky, které stranám poslal Zelený kruh, přinesly občas zajímavé „perličky“. Například KSČM zvláštním způsobem komentovala otázku zachování limitů těžby hnědého uhlí: „Otázka limitů je hodně diskutovaná i v rámci naší strany. Obecně ale nemůžeme popřít, že by prolomení limitů na dole ČSA naši podporu mělo.“

Poslanec Jan Zahradník, ekologický mluvčí ODS, zase prozradil, že by si přál dotovat nahrazování uhelných kotlů jinými uhelnými kotli: „Kotlíkové dotace jsou jedny z mála dotací, které jsou prospěšné, a já jsem pro jejich prodloužení. Nesouhlasím ale s tím, že se v současném období nevztahují na modernizované kotle na uhlí.“

Na otázku, zda vrátí spolkům právo účastnit se územních a stavebních řízení a připomínkovat v nich dopady stavebních projektů na přírodu a životní prostředí, odpověděli Realisté takto: „[…] není pravda, že parlament schválil vyloučení spolků, neboť jim ponechal možnost účastnit se procesu schvalování staveb na počátku procesu před zahájením stavebního řízení.“Nováčci na politické scéně se tak uvedli naprostou neznalostí stavebního práva. Stavebnímu řízení totiž vždy předchází územní řízení, kde se rozhoduje, zda a kde bude například sklad či spalovna odpadů stát. Parlament vyloučil veřejnost z obou řízení.

Volit má smysl vždy

Volební rozhodování je vždy výsledkem kombinace různých úvah. Někdo ve svém seznamu volitelných stran škrtá ty s nižšími preferencemi z volebních průzkumů, jiný jim naopak chce pomoci. Někdo se snaží „vychovávat“ preferovanou stranu kroužkováním, jiný ji raději podpoří jako celek. Pro někoho jsou klíčové kompetence kandidátů v ochraně přírody a životního prostředí, jinému záleží více na sociálních, zdravotních či školských tématech.
Hlavní je to, že svou volbu podrobně promýšlíte. Neinformovaný volič totiž představuje pro demokracii stejné nebezpečí jako nevolič. Volební štáby politických stran si dobře všímají toho, jak voliči (ne)reagují. Pokud se z nás, kdo se zabýváme ekologickými programy, stane nepodstatná menšina, mohou příslušné pasáže z volebních programů jednou úplně zmizet. A politikům by nebylo co připomínat. Takže čtěte programy a věcné analýzy, ptejte se politiků a hlavně — běžte volit. Jinak se jednou probudíte v zemi, kde se vám nebude chtít žít. A to už bude pozdě.

Autor je ředitel Zeleného kruhu — asociace ekologických organizací. Kontakt: daniel.vondrous@zelenykruh.cz.

— Volební programy 2017 —

• Zelení a TOP 09 mají jednoznačně nejkomplexnější a nejkonkrétnější programy pro ekologickou reformu ekonomiky, zdravější životní prostředí a lepší ochranu divoké přírody.
• ODS a Svobodní nejvíce zhoršují prostředí pro život lidí a oslabují ochranu přírody v ČR.