obrázky

8. února 2005 /

Norsko svolilo k odstřelu pěti vlků z dvacetičlenné norské populace, a to i přesto, že vlk je zde veden na seznamu ohrožených druhů, kterému hrozí vyhynutí. Podobný odstřel se odehrál již před třemi lety, kdy bylo zásahem z helikoptéry odstraněno osm vlků z pětadvaceti — mezinárodní veřejnost zabití ostře odsoudila. Letošní odstřel se bude dít formou soukromého lovu.

Norsko, které iniciovalo Bernskou konvenci o uchování divočiny a o ochraně místně se vyskytujících druhů, se k odstřelu rozhodlo poté, co napočítalo 544 zadávených ovcí za rok 2004. Podle Norské společnosti pro šelmy a dravce je však tato ztráta zanedbatelná ve srovnání s počtem úmrtí ovcí, která nesouvisejí s útokem dravců, ale s externím způsobem chovu. Ovce se potýkají s nástrahami divočiny po několik měsíců v roce samy a ročně jich z tohoto důvodu pojde okolo sta tisíc.

Norská populace vlků je velmi zranitelná. V celé Skandinávii žije okolo stovky vlků, jejichž genetická diverzita je však omezena. Nové vlky, přicházející z Ruska a Finska, totiž úřady střílejí.

(Norská společnost pro šelmy a dravce)

Eat Less Meat! neboli Jezme méně masa! Kampaň Mezinárodní organizace pro ochranu hospodářských zvířat (CIWF) vyzývá vlády, aby do roku 2020 přispěly ke snížení konzumace masa o 15 %. Kampaň, která odstartovala koncem loňského roku, apeluje i na samotné spotřebitele, aby omezili maso na svém jídelníčku a nakupovali masné výrobky pouze z volných nebo ekologických chovů.

Cílem kampaně Eat Less Meat je uskutečnit radikální politickou reformu a navrhnout postupy k propagaci zdravější, humánní a trvale udržitelné potravinové strategie.

Omezení spotřeby masa doporučují i poslední zprávy Světové zdravotnické organizace nebo Organizace pro výživu a zemědělství při OSN. Další informace naleznete na www.eatlessmeat.org.

(Společnost pro zvířata/Econnect)

Příprava dálnice D8 neprobíhala podle zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí a v důsledku toho byla vybrána špatná trasa dálnice — takto zněly závěry šetření ombudsmana Otakara Motejla. Vinu na zdržení výstavby nesou porušovatelé zákona: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic.

Veřejný ochránce práv ve svém stanovisku požaduje, aby byly dodatečně zmírněny negativní dopady stavby na unikátní krajinu Českého středohoří. Doporučuje mimo jiné výstavbu tříkilometrového tunelu Kubačka. „Tento tunel doporučil jako řešení již v roce 2002 také náš posudek,“ připomněl Ivan Vorel z Fakulty architektury ČVUT Praha.

Koncem ledna budou zastupitelé Ústeckého kraje rozhodovat o výstavbě tunelu Kubačka. Pokud stavbu odsouhlasí, dálnice se začne stavět.

(Ekologický právní servis)

Kamionů putujících po českých dálnicích a silnicích za poslední rok přibylo o 50 %. Před vstupem do EU překročilo naše hranice 551 tisíc nákladních vozidel měsíčně. Už v červnu to však bylo o 190 tisíc více a největší kamionový nápor v říjnu přivedl na české silnice 811 tisíc kamionů, uvádí to zpráva ministerstva dopravy. Navíc v lednu zavedlo sousední Německo elektronické mýtné, které české komunikace zatíží dalším 20% nárůstem nákladní dopravy.

Neudržitelnou situaci hodlá ministerstvo dopravy řešit dvěma způsoby: buď výrazně zdraží jednodenní tranzitní dálniční kupón, nebo zavede elektronické mýtné. „Co nejrychlejší zavedení elektronického mýta je v současné době pro ministerstvo prioritou,“ uvedl ředitel odboru silniční dopravy Jiří Nouza s tím, že v ideálním případě by mohlo elektronické mýtné platit už příští rok. Ministerstvo dopravy již odeslalo vládě podklady.

(Ministerstvo dopravy)

Původní záměr obchodování s emisemi v EU ohrožuje příliš mnoho vydaných povolenek průmyslu, upozorňuje britská sekce Světového fondu pro ochranu přírody (WWF). Vlády jednotlivých zemí povolily průmyslu větší emise než dosud. Tyto podniky tak nejsou motivovány omezovat své emise, a přestože se nestanou ekologičtějšími, získají za nepřekročení limitů peníze. „Znamená to, že největší znečišťovatelé nebudou postiženi systémem, kde platí ti, kdo znečišťují. Zároveň zodpovědné společnosti, které aplikují řešení na omezení emisí, přijdou o své finanční benefity,“ zhodnotila situaci Nicola Saltman, vedoucí programu Climate Change ve WWF.

Britská vláda navýšila emise na téměř 20 milionů tun oxidu uhličitého během příštích tří let. Nezávislé studie však ukázaly, že Británie je schopná výrazné redukce emisí CO2, a to především v energetickém průmyslu, který je největším znečišťovatelem na ostrovech. Snižování energetické poptávky, větší podíl obnovitelné energie a odstoupení od plánů budovat nové uhelné elektrárny jsou cestou, jak snížit emise CO2 o 60 % do roku 2020.

(Světový fond pro ochranu přírody, Velká Británie)

Připravila Veronika Bartošová. Obrázky Denisa Blatná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2019 vyjde v 2. polovině prosince.