Po ekostopách pěstitelů konopí

24. dubna 2010 /

„Podle policejních zpráv připadají na každý větší panelák v Praze dvě domácí pěstírny marihuany,“ říká teď už bývalý šéfredaktor časopisu Konoptikum Zbyněk Crha. V České republice také funguje něco kolem čtyřiceti growshopů — obchodů specializovaných na prodej vybavení pro pěstování (hádejte čeho) mezi čtyřmi stěnami a pod jednou střechou. Nadto patří Česká republika k evropské špičce v užívání konopí. Jaké má pěstování environmentální souvislosti?

Pěstovat konopí (nebo taky marihuanu, trávu, zelí, ganju…) lze uvnitř nebo venku, řečeno interním jazykem: v indooru nebo outdooru. Co obnáší toto svérázné zahrádkaření pod širým nebem, si zřejmě umíte představit. V zásadě zahrabete do země pár semínek, sem tam je přihnojíte nebo zalijete a pak už se jen bojíte, aby vám úrodu někdo neukradl, případně aby na vás u „záhonku“ jednoho dne nečekal veřejný činitel.

Indoor je však pro běžnou veřejnost, pokud o něm vůbec někdy slyšela, opředen více otazníky. Jak vypadá? Jedná se o pěstování ve speciálně upravené skříni, kterou můžete mít klidně doma v bytě. Pěstitel rostlinám ve skříni vytvoří jakýsi ekosystém snů: ideální, až nepřirozeně příznivé podmínky k růstu. Potřebuje k tomu pochopitelně byt a skříň — uvnitř bílou, případně vylepenou reflexní fólií mylar. Dále se neobejde bez květináčů, lampy, řetězů, kterými lze lampu posouvat nahoru a dolů, výbojek, větracího systému, větráku na rozhánění tepla produkovaného výbojkou, nůžek, lupy a časového spínače. V případě, že rostliny nedosahují stejné výšky, tj. nejsou stejně daleko od výbojky, měl by květináče něčím podkládat… Prostě laboratoř.

Nesmíme zapomenout, že pěstování se neobejde bez množství hlíny a hnojiv, případně hydroponie. O co jde? Hydroponický systém nahrazuje půdu jiným médiem. Běžní zahrádkáři znají například keramzit, indooráři však nejčastěji používají rockwool, materiál zamýšlený a určený především k tepelné izolaci budov.

Trochu jiná botanika

„Je mi jedenatřicet a trávu kouřím od čtrnácti let. Nejdříve to byly samozřejmě nekvalitní vzorky, co rostly kdovíkde. V sedmnácti jsme se ale s partou asi deseti kamarádů vrhli jako jedna z prvních skupin v Brně na pěstování uvnitř. Začali jsme se zajímat o chemické složení ganji, genetické souvislosti, všechno možné kolem pěstování. Odebírali jsme prestižní, dalo by se říct odborný, časopis High Times, který vychází v Kalifornii. O pěstování jsme se dokázali bavit dvacet hodin denně,“ vzpomíná Kryštof Trávníček, doktorand na religionistice, k němuž jsem se přes nejrůznější známosti dostala jako k jednomu z místních „guru indooru“.

V začátcích indoorářům chyběly nejen informace, ale i obchod se všemi potřebnými udělátky. „Všechno jsme si museli najít a vymyslet sami. Ve skalních dobách se dokonce kupovaly od technických sítí vyjeté výbojky. Později už se pro ně jezdilo do velkoobchodu. Prodejce nechápal, proč si jdeme už po osmé pro čtyři sta wattů, které se používají jen na osvětlení na dálnicích. Jiné věci jsme zase sháněli ve velkoobchodech pro stavebnictví,“ dodává Trávníček a zároveň vzpomíná, kolikrát doma přednášel o svých znalostech méně zkušeným pěstitelům, kteří si vše pečlivě zapisovali do bloků.

Podle Kryštofa Trávníčka se dá trávě a jejímu fungování nejlépe porozumět právě přes indoorovou zkušenost: „Pochopíte, co všechno se venku děje automaticky: fotoperioda, střídání ročních období, vání větru, střídání teplot. To vše a mnoho dalšího pak musíte zařídit uměle.“ Dodejme, že k domácímu pěstování se člověk zpravidla dostane přes zkušenosti s venkovním. A obojímu předchází aktivní kouření.

Rozum nebo cit

Jenomže jde-li něco provádět dvojím způsobem, dříve nebo později prostě musí dojít na názorové rozpory či přímo střety zastánců té či oné cesty. Nejinak je tomu v případě pěstování konopí. A vzhledem k tomu, že se tato subkultura prolíná s příznivci reggae, dredaři, neohipíky a přírodu milujícími volnomyšlenkáři, přirovnávání indooru ke kuřatům z velkochovu a outdooru ke šťastné a veselé drůbeži u babičky na dvorku na sebe nenechala dlouho čekat.

„Kolik lásky, péče a svobody kytce dám, tolik mi jí vrátí. Při kouření se člověk stává citlivější a vnímavější přímo úměrně tomu, jak citlivý a vnímavý byl při pěstování,“ vysvětluje outdoorář Ladislav, známý pod svým hudebním pseudonymem eL. Přidává také kritiku ve smyslu, že venkovní sklizeň se na rozdíl od vnitřní neprodává, ale daruje. Navíc podle jeho zkušenosti není tak silná a tlumící.

Exaktně orientovaný Trávníček si z romantického přístupu outdoorářů rád utahuje: „Tihle poeticky naladění, romantičtí, naivističtí, utopističtí, esoteričtí — a co se týče té rostliny — často nevzdělaní hipíci a raplové prosazují například sklízení za úplňku. Dříve se vyznačovali ještě jednou specialitkou: křížili vlastní odrůdy. Jenomže to je holý nesmysl. Napodruhé by z toho vyrostla úplně jiná kytka. Skutečná odrůda musí mít standard, zůstávat pořád přibližně stejná. Podobně jako třeba ryzlink rýnský u vína. Třeba holandská firma Sensi Seeds se věnuje šlechtění konopných kultivarů soustavně od sedmdesátých let a drží odrůdy, které vznikly ještě před Ruskou invazí do Afghánistánu.“

Smíření

„Jestli jsme někdy o indooru zapochybovali? Podle účtů za elektřinu nám docházelo, že to není žádná ekohitparáda. Ale hlavně jsme si kladli otázku, zda jde ještě pořád o konopí, nebo o jinou rostlinu, silnější drogu,“ zamýšlí se Trávníček, jehož skříň už zeje čtvrtou sezonu prázdnotou. Poslední tři roky totiž strávil vždy šest měsíců bádáním v Asii. Po dlouhém outdoorovém období opět vysadil semínka venku. A nutno dodat, že většina jeho nejbližších kamarádů také: „Hodně lidí, co pěstovali pod lampami, si díky nabytým zkušenostem zase dokáže užít outdoor. Svou roli samozřejmě hrají i mnohem nižší náklady nebo strach. Pokud pálíte 1200wattové výbojky — ano, i k tomu někteří z nás dospěli — může se o vás začít zajímat společnost distribuující elektrickou energii. Dnes už taky mají všichni auta, takže se dostanou v pohodě dál do terénu a dovezou si profi hlínu.“

Že se trend obrací směrem ven, tvrdí i Zbyněk Crha: „Všímám si, že poslední dobou narůstá popularita venkovní produkce. Ve velkých městech se zvedá poptávka po outdooru, protože lidi už jsou z těch podlampovek překouření. Navíc na Západě se už začíná za outdoor platit, někde dokonce více než za indoor.“

Zájem o venkovní produkci ale neznamená návrat k minulosti plné nekvalitní marihuany. Pod širým nebem lze díky orientaci na kytky s „dobrou genetikou“ vypěstovat silné a dobré rostliny.

Přecitlivělí dredaři

Existuje jakýsi stereotyp, že marihuana rovná se dredy, a dredy rovná se příroda: „Jestliže konopí roste venku, pomůže mi k napojení na Zemi a zdroj bytí,“ říká eL. Jenomže v případě 400-, 800- nebo dokonce 1200wattových pěstíren o nějakém souznění s přírodou vážně nemůže být řeč. Growshopy sice nabízejí úsporné zářivky, nicméně při jejich použití musíte pomocí jiného zdroje zajistit teplo.

Stejně tak téma substrátů nezůstává bez poskvrnky. Například u „směsi směsí“ s názvem Royalty mix výrobce inzeruje: organická směs bílé a černé rašeliny, perlitu, humusu, organických hnojiv, kalifornských žížal, stopových prvků, bakterií, minerálů, obsahuje dostatek živin pro rostlinu na prvních osm týdnů, pH 5,8—6,2, EC 2,1, balení 25 l. Za žížaly fungující jako spotřební materiál a těžbu rašeliny by příroda huličům jenom těžko poděkovala.

Otázkou zůstávají environmentální dopady výroby pesticidů a hnojiv pro pěstování konopí nebo působení substrátů někde v lese za městem, kde skončí poté, co doslouží.

„Podle mé zkušenosti ekologie představuje pro část uživatelů poměrně důležité téma — jde asi hlavně o ty dredaře a lidi kritizující současný systém,“ uzavírá Crha.

A dál?

Před čistším outdoorovým pěstováním se možná otevírá slibná budoucnost. Žravým lampám možná zvoní umíráček. Možná… Psát, činit závěry a vymýšlet prognózy o ilegální činnosti není snadné. Slibovat si, že outdoor všechno vyřeší, nemá smysl. Asi bychom nechtěli, aby všichni konopní zahradníci začali okupovat okolní přírodu a ještě v ní čoudili s automobily, v nichž přece musí přivážet ty super „profi hlíny“.

I když mnohé naznačuje, že pěstování konopí je v České republice nebývale rozšířené, stále jde třeba v porovnání s řepkou a biopalivem nebo obecně s konvenčním zemědělstvím o marginální téma.

Poptávka zákazníků growshopů momentálně poukazuje na nasycení trhu. „Některé obchody v Praze už zkrachovaly,“ říká Crha. O neexistenci velkopěstíren orientovaných pouze na prodej za účelem zisku se, doufejme, postará policie.

A co kdyby přece jen někdy nastala legalizace? Relevantní zkušenosti naznačují, že zakázané ovoce skutečně přitahuje více než to povolené.

10 komentářů: “Po ekostopách pěstitelů konopí”

  1. Pavel Kroupa, Nepomuk napsal:

    … jestliže má užívání konopí obsahovat nějaký spirituální či hlubině enviromentální rozměr, tak je asi opravdu nesmysl kouřit podlampovou produkci …

  2. Konópek napsal:

    Tema překvapilo a potěšilo, osobně jsem rád za důsledné rozlišování původu konopí a přístupu k němu. Environmentální souvislosti mi v článku příjdou spíš jen naznačené, ale většina čtenářů 7G si je určitě už domyslí .)
    Hodila by se mj. alespoň zmínka o bio-hnojivech, nic zásadního ale k tématu a v kontextu 7G by mi to přišlo relevantní. Na závěr snad jen, že kvalitní rostlinu lze venku vypěstovat i bez jediné kapky hnojiva…

  3. Sedmá generace napsal:

    Konópkovi: děkujeme za pochvalu, více o environmentálních souvislostech pěstování konopí se dočtete v textu Víta Kouřila Odvrácení strana zelených listů nebo Vojtěcha Pelikána Víc než jen tráva.

  4. Crust Grinder napsal:

    „rockwool, materiál zamýšlený a určený především k tepelné izolaci budov.“ o jste trochu uletěli, stavební rockwool k zateplení budov je napuštěnej chemkama, takže by kytka v něm spíš chcípla než vyrostla. Rockwool jako pěstební médium je čisté a ničím není napuštěné, takže není rockwool jako rockwool

  5. Sedma generace napsal:

    K rockwoolu: Jistě máte pravdu. Ale přečtěte si větu ještě jednou. Není v ní řečeno, že květinu zasadíte přímo do stavebního materiálu. Základ je prostě jeden a dál se upravuje pro různé účely: growing nebo izolace… Přesně tak, není rockwool jako rockwool.

  6. systematik napsal:

    Ad – Konópek – 16. 04. 2010 – 10:04 – tak, tak, stačí zalévat

  7. Dušan Dvořák, Ospělov napsal:

    Takže letos legalizujeme
    Heslo LeLe
    http://www.konopijelek.cz

  8. Klokan, Praha napsal:

    jo je to hezka predstava, mit kytky venku, ale pro prazaka bez chalupy je to velky scifi… v Praze to nejde absolutne, okoli zas procesavaji skolou povinni najezdnici a dojizdet nekam daleko postrada onen ekologicky rozmer… nehlede na to ze jen najit dobre misto – aby tam svitilo slunicko a nekdo to nahodou nenasel – je kolikrat tezsi nez samotne pestovani. a vsechno jen proto, ze si to clovek proste nemuze nechat jen tak na zahradce – kdyz ho neudaji sousedi tak mu to nezrale sklidi mistni mladez…

  9. Lucka Kravíková, Bučovice napsal:

    .. inu pak se nemůžeme divit, že lidi volící konzumní způsob života netáhne nic k ekologii, když ti, co ji prosazují tady brání drogy a přidávají jim nějaký zajímavý nádech .. určitě má podobný "mystický význam" vyhulit deně krabičku cigaret a vychlastat litr vodky týdně .. měli byste propagovat skromný život slitý s přírodou ne tohle, ostuda že to na tomto vebu vůbec je ..

  10. Vít Kouřil, Brno napsal:

    Lucii Kravíkové: Váš názor mi připadá poněkud příkrý, pokud si článek přečtete pozorně, nenajdete v něm obranu užívání drog; v tomto textu (i v těch ostatních, které byly součástí konopného tématu čísla 7.G 2/2010) jsme se především snažili upozornit na environmentální rizika pěstování konopí / marihuany, viz například závěr tohoto textu: "Slibovat si, že outdoor všechno vyřeší, nemá smysl. Asi bychom nechtěli, aby všichni konopní zahradníci začali okupovat okolní přírodu a ještě v ní čoudili s automobily, v nichž přece musí přivážet ty super „profi hlíny“." (Dobrovolně) skromný životní styl se snažíme propagovat řadu let a článků pojednávajících o skromných alternativách ke konzumnímu životu najdete v Sedmé generaci celou řadu, například zde http://www.sedmagenerace.cz/stitky/detail/23. A nelze také zapomínat, že používání konopných výrobků je mnohdy ekologicky příznivé, pěstování konopí nelze zjednodušit na hulení trávy. Z redakce Sedmé generace zdraví Vít Kouřil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 4/2019 vyjde v 2. polovině srpna.