Problémy jsou řešitelné v současné poloze

Předreferendová kampaň pomalu končí. Jaká je zpětná vazba od občanů a jaký výsledek referenda odhadujete?

Především kampaň ještě úplně nekončí (rozhovor proběhl v pondělí 3. října — pozn. red.), čeká nás její velké finále. Nejprve tři dny „kamelotění“ s našimi referendovými novinami, intenzívní kontaktní kampaň, den před hlasováním velká úklidová brigáda na samotném nádraží, a nakonec informační servis pro lidi v průběhu samotného referenda. Takže ještě spousta práce. Odezva je zatím velmi příznivá. Zážitky z ulic jsou pro nás pozitivní. Lidí, kteří by se k referendu nechystali, potkáváme minimum. Překonat hranici účasti se tedy jednoznačně může podařit.

Udály se během kampaně nějaké negativní incidenty ze strany odpůrců referenda?  

Kampaň protistrany — zejména spolku Brno+, vedeného bývalým náměstkem primátora za ODS Robertem Kotzianem, je vyloženě nechutná. Strašně bych byl rád, kdyby se rozhodnutí v referendu odehrávalo na základě rozumné debaty. Místo toho tu máme kampaň, která chce zaprvé sabotovat rozhodnutí v referendu vyzýváním k neúčasti. Vypovídá to mimo jiné o určité zbabělosti — tito zastánci odsunu nádraží si nevěří dost na to, že by dokázali získat většinu pro odsun. Aby lidi od účasti v referendu odradili, uchylují se k vyloženým, ověřitelným nesmyslům. Tvrdí například, že naším cílem je zabránit modernizaci nádraží a že referendum, pokud dopadne, zablokuje realizaci třeba i konkrétního projektu modernizace nádraží v centru, takzvaného „nádraží pod Petrovem“. To údajně není v „současné poloze“, jak se praví v otázce referenda, ale je to „odsun o 300 metrů“. Každý, kdo se podívá na mapu, vidí, že je to blbost. Ostatně tento argument odmítli v prohlášení i samotní autoři tohoto projektu.

Za druhé tu máme město. Myslím, že mnozí úředníci na radnici — například ti stejní, kteří před dvěma lety škrtali podpisy z petice za referendum — a někteří politici prostě doufají, že to vyšumí a selže na neúčasti a oni si budou moct udělat, co chtějí. Což s největší pravděpodobností znamená odsun.

Na akci Den bez aut se koncem září nacházel stánek vaší občanské aliance Referendum 2016 a také stánek kampaně Strany zelených Nádr v centru. Zatímco slečna u stánku Referendum 2016 říkala, že nádraží Pod Petrovem je jen jednou z možných variant nádraží v centru a vyzývala k hlasování ANO, Nádr v Centru na webu jasně říká, že ANO v referendu znamená ANO pro vítězný návrh soutěže Budoucnost centra Brna, kterou inicioval náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených). V lidech to může vyvolávat zmatek, mohl byste to nějak okomentovat?

Debata před referendem je pestrá a existují různé interpretace otázky. Pokud lidé odhlasují kladnou odpověď na první otázku, znamená to přinejmenším jednu věc: definitivní a úplný konec jakýchkoli nadějí na přesun nádraží „k řece“, tedy o kilometr na jih, za dnešní autobusák na Zvonařce. Nádraží se tak bude modernizovat „podél ulice Nádražní“. Tam je i konkrétní, do fáze projektu dovedená varianta Petrov, je tedy jednou z možností, jak nádraží v centru modernizovat.

Druhá otázka pak žádá modernizaci na základě soutěží. Jedna — Budoucnost centra Brna — už proběhla a vítězný návrh studia UNIT Architekti má tedy nakročeno, aby byl v případě úspěchu referenda realizován. Nutno ale vědět, že tato soutěž neřešila podobu konkrétní budovy ani kolejové řešení, ale uspořádání území. Měly by se tedy uskutečnit další soutěže.

Vítězný návrh soutěže Budoucnost centra Brna od UNIT architekti. Zdroj: dum-umeni.cz.

Vaši odpůrci též vyhlašují, že aktivisté jsou apriorně proti jakékoliv změně či pokroku a cílem referenda je podpořit takzvanou nulovou variantu, která spočívá v udržování současného stavu nádraží bez nějaké zásadnejší přestavby a modernizace. Podle mnohých odborníků je to však z dlouhodobého hlediska tragické řešení.

K takovým nesmyslům, že chceme „zablokovat pokrok“ a zakonzervovat dnešní stav nádraží, uvedu jen toto: všimněme si, že je říkají ti samí, kteří nechali kvůli přípravám odsunu nádraží sami léta a léta chátrat. Dokonce ho dostal do pronájmu Jiří Hos z ODS na čtyřicet let a chátrá dál. Dvacet pět let se mluvilo o odsunu a nádraží je na tom čím dál tím hůř. Přitom žádné evropské město za posledních čtyřicet let nepřesouvalo nádraží — vyjma Bělehradu a albánské Tirany. A v obou těchto případech dopadly projekty postkomunistickým šlendriánem a dopravním fiaskem.

Podle studie IKP Consulting z roku 2014 by nádraží v odsunuté poloze mohlo být hotové do roku 2020. Je totiž zahrnuto v územním plánu a má i územní rozhodnutí. Přestavba nádraží v současné poloze naopak může trvat až o deset let déle. Je tomu tak?

Tak to pozor. Odsun platné územní rozhodnutí nemá, protože nikdy nebylo vydáno v souladu se zákony a za posledních deset let se tak realizaci nepřiblížil ani o píď. Když v roce 2007 primátor Milan Onderka obrátil jako korouhvička a začal prosazovat přesun nádraží, mluvil o dokončení v roce 2014. Už dva roky jsme měli jezdit z odsunutého nádraží. Nestalo se to mimo jiné proto, že lidé zkrátka odsun nechtějí a kladou mu odpor, a za druhé proto, že Evropská unie má navzdory své pověsti v České republice obecně velikou nechuť spolufinancovat projekty, které prokazatelně nemají podporu veřejnosti. Kdyby se po referendu v roce 2004 město vzpamatovalo a pustilo se do modernizace nádraží v centru, už mohlo být hotovo.

Součástí přestavby nádraží pod Petrovem by měla být i stavba podzemních nástupišť a tunelů. Podle autorů výše zmíněné studie IKP Consulting je nevýhodou podzemních stanic jejich obtížná budoucí modifikace a rozšiřování. Po ověření geologických poměrů se rovněž ukázala jako problematická poloha kolejiště v ražených tunelech pod Zelným trhem a okolní historickou zástavbou. Jaké jsou vaše protiargumenty?

Tyto tunely můžeme potřebovat, pokud bude nutné do Brna přivést vysokorychlostní trati (VRT). Vysokorychlostní vlaky chce stavět ministerstvo dopravy a hovoří se nejdříve o roku 2040. Tunely by se navíc musely stavět jen v jedné variantě, kdy se trať rychlovlaku povede ze severovýchodu, namísto podél dálnice D1. Podle mne je tedy stavba tunelů zbytečná a měla by se najít alternativa. Nikdo neví, kudy mají VRT vést, jak mají vypadat… Tento problém se strašně přeceňuje.

Autoři studie také poukazují na to, že varianta Pod Petrovem zasahuje do záplavového území řeky Svratky a Svitavy, co může mít na stavbu negativní vliv. Krom toho podle vyhlášky ministerstva zemědělství jsou řeky Svratka a Svitava významnými vodními toky.

Varianta „U řeky”, čili odsun nádraží, je v tomto ohledu, jak již marketingový název napovídá, nesrovnatelně horší. Celé nádraží by v této variantě mělo stát uprostřed záplavového území — u nádraží v centru tam zasahují jen některé příjezdové koleje, navíc na obludném pětihektarovém pontonu z železobetonu. Mělo by jít o jednu z největších mostních konstrukcí v Evropě. Jen za beton se má utratit přes čtyři miliardy korun.

foto: Kurayba

Studie IKP Consulting mluví i o ohrožení obyvatel Žebětína hlukem, způsobeným provozem železniční trati vedení v blízkosti zástavby. Řeší projekt Pod Petrovem tento potenciální problém, například výstavbou protihlukových bariér?

Jedná se o problém pouze hypotetický, protože trasování vysokorychlostních vlaků, jak jsem již říkal, je obrovsky nejisté. Mohu k tomu říct, že pokud by měl vysokorychlostní vlak skutečně ohrožovat obyvatele Žebětína hlukem, byli bychom proti této variantě.

Zásadní otázkou je i finanční náročnost jednotlivých projektů. Podle studie IKP Consulting jsou náklady na nádraží Nádraží U Řeky 41,860 miliardy korun a Pod Petrovem 51,055 miliardy, přičemž rozdíl téměř deseti miliard spočívá ve výstavbě zmiňovaných tunelů ve variantě Pod Petrovem. Podle architekta Jana Sapáka i zastánců varianty Nádraží v centru by však rekonstrukce nynějšího nádraží vyšla asi o patnáct procent levněji než přesun. Jak jo to tedy?

Kalkulace, jak už to bývá, jsou neobyčejně ošemetné a obrovsky závisejí na zadání té které modelové studie. Spočítat se to dá všelijak. Například z nezávislé studie firmy CityPlan z roku 2007 vychází nádraží v centru jednoznačně levněji. Podle propočtů by totiž muselo město v případě odsunu nádraží utratit až pět miliard navíc jen na návazné investice do dopravní infrastruktury, zejména veřejné dopravy. A dalších sto padesát milionů ročně na provoz těchto nových linek. To by rozpočet Brna na dlouhá léta vyčerpalo.

Bude výsledek referenda skutečně závazný pro vedení města? Nemůže vedení jednoduše vůli „nekompetentních“občanů ignorovat?

V tomto směru hovoří zcela jednoznačně zákon. Není nejmenších pochyb, že výsledek platného a závazného referenda město prostě respektovat musí. Pokud by to dělat nechtělo, přimějí ho k tomu správní soudy, tak jako ho přiměly referendum vyhlásit. Občané nejsou nekompetentní, většinou vědí dobře, kde chtějí nádraží mít a proč. Rozhodnutí bude v každém případě politické a politici si — tak jako všichni ostatní — vybírají ze studií to, co se jim právě hodí. Proti-odsunová stanoviska věhlasných odborníků, jako je například jeden z největších žijících českých dopravních expertů Jan Pavlíček ze stavební fakulty VUT, jsou účelově ignorována.

Některé hlasy říkají, že se o brněnském nádraží stejně ve skutečnosti rozhodne v Praze na ministerstvu dopravy. Stát a Evropská unie totiž pošlou na modernizaci nádraží nejvíc peněz, město a kraj dají jen menší část.

To je nesmysl. V politické rovině se ministerstvo dopravy tváří tak, že politické rozhodnutí, kde chceme mít nádraží, nechává na Brnu. Ptali jsme se na to na jaře na besedě s občany ministra Dana Ťoka a ten nám řekl: hlavně ať je to referendum závazné. Už se konečně dohodněte, kde to chcete mít, ať to můžeme začít řešit. Praha, zvlášť rozhodne-li referendum, prostě nemůže Brnu říkat, kde má mít nádraží. Brno rozhoduje o územním plánu, Brno musí poskytnout modernizaci nádraží součinnost, financovat návazné investice.

Na závěr jednoduchá otázka: Proč má zůstat brněnské vlakové nádraží v centru?

Myslím, že důkazní břemeno leží stále na straně zastánců odsunu. Nádraží má zůstat kde je, protože už tam je a velmi dobře funguje. Jasně, má velké problémy. Ale pokud chce někdo do tváře našeho města udělat tak obrovský zásah, jako je přesun nádraží o kilometr mimo centrum, měl by přesvědčivě dokázat odborné i laické veřejnosti, že tyto problémy nejsou v současné poloze řešitelné. Nic takového se nestalo.

Připravil Martin Pavelka. Kontakt: martin.pavelka1979@gmail.com.