Spolana: Truchlivá bilance

13. srpna 2002 dorazila záplavová vlna do Neratovic, aby odstartovala sérii neuvěřitelných událostí, včetně několika chemických havárií ve Spolaně a vyplavení tisíců tun chemikálií do Labe. Při ohlédnutí o rok zpět nelze přehlédnout, jak impozantní bilanci má Spolana za sebou. Za jediný rok stačila odmítnout pomoc Greenpeace při ochraně před povodní, lhát o zabezpečení chemikálií v podniku, pozdě informovat veřejnost o haváriích, zapírat úniky toxických látek, dosáhnout odložení policejního vyšetřování a zrušení milionové pokuty udělené Českou inspekcí životního prostředí (dále ČIŽP).

Spolana také vyhrála první soud s pěstiteli, kterým chlor spálil rostliny za desítky milionů korun, a obvinila obyvatele v okolí, že si dioxiny, rtutí a dalšími jedy zamořili pozemky a domácí zvířata sami. Stačila navíc prodělat stovky milionů korun, ohlásit zrušení části výroby a vyprovokovala svého minoritního akcionáře k návrhu na zrušení Spolany.

Nepoživatelné potraviny

Když v listopadu 2002 zveřejnilo Greenpeace nález vysoké koncentrace dioxinů a polychlorovaných bifenylů (PCB) v půdě, slepičím vejci a kachních tkáních z obce Libiš, ležící v bezprostředním sousedství Spolany, vyvolalo to značný rozruch nejen v okolí, ale i ve státní správě a ve vedení Spolany. Hlavní hygienik Michael Vít přislíbil okamžité vyslání expertů z Národní referenční laboratoře a ministerstvo životní prostředí zřídilo expertní komisi, která měla zhodnotit všechny dosavadní výsledky měření ve Spolaně a okolí.

Sama Spolana ústy svého mluvčího obvinila ze zamoření samotné obyvatele. Vždyť přece jezdí auty, kouří cigarety a možná i spálili část zaplaveného nábytku. Vysvětlováním, proč v jiných českých obcích, kde se kouří a jezdí auty, je v půdě dioxinů 30x méně, se však Spolana nezabývala. Nakonec však Státní veterinární správa nálezy Greenpeace potvrdila, když všechny odebrané vzorky zvířat z okolí Spolany prohlásila za nepoživatelné vzhledem k nadlimitním koncentracím rtuti, DDT a hexachlorbenzenu.

Zamořená rezervace

Rezervace Černínovsko, ležící v sousedství Spolany, je součástí regionálního biocentra a nadregionálního biokoridoru v rámci systému ekologické stability. V Černínovsku byly zaznamenány desítky druhů dřevin, řada vzácných či ohrožených bylin, bohatá společenstva drobných korýšů, roztočů a hmyzu. Oblast je známa též výskytem společenstev měkkýšů, ale zdokumentováno bylo také početné ptactvo vodní a obývající lužní lesy, například káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný či ledňáček říční.

V dubnu 2003 podaly organizace Greenpeace, Arnika a Ekologický právní servis (EPS) společně s několika místními obyvateli trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zamoření Přírodní rezervace Černínovsko dioxiny. V sedimentu slepého ramene Labe v sousedství Spolany přesáhl obsah dioxinů 30—500krát hodnotu považovanou za pozaďovou. Koncentrace dioxinů zjištěné v rezervaci mnohonásobně překračují i hladiny naměřené v jiných místech Labe nebo i ve významných průmyslových aglomeracích.

„Zamořením přírodní rezervace mohlo dojít ke spáchání trestných činů ohrožení životního prostředí ve smyslu § 181b, nakládání s nebezpečnými odpady ve smyslu § 181e a obecného ohrožení podle § 180 trestního zákona. Pachateli hrozí podle zákona trest odnětí svobody až na tři roky, zákaz činnosti nebo peněžitý trest,“ konstatoval Mgr. Vítězslav Dohnal, právní expert EPS.

Policejní vyšetřování

Okamžitě po povodních inicioval náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl policejní vyšetřování chemických havárií ve Spolaně, když uvedl: „Generální ředitel Spolany s delší časovou prodlevou oznámil, že ve Spolaně jsou nebezpečné látky… Z vyjádření dokonce vyplynulo, že nemají přesná čísla o tom, co v továrně skutečně mají a jaké další jedovaté látky by se tam mohly nalézat. Už to zcela jednoznačně zakládá podezření z trestného činu obecného ohrožení. Předpokládáme, že z šetření vzejde minimálně jedna osoba, která by měla být stíhána. Myslím však, že se to bude týkat spíše více lidí.“ Ředitel Unipetrolu Pavel Švarc ve stejné době přiznal, že pracovníci Spolany porušili předpisy, a dále uvedl, že je nutné zjistit, kdo je za to odpovědný. K potrestání viníků vyzval také středočeský hejtman Petr Bendl. „Pohár trpělivosti přetekl. Spolana se nepoučila… Podle mého laického názoru jde o obecné ohrožení.“

Sama Spolana přiznala, že do Labe bylo během povodní spláchnuto několik tisíc tun chemikálií, včetně rakovinotvorných látek. Policie se případem zabývala několik měsíců, ale pak se jej pokusila odložit. Přitom se ani nenamáhala prošetřit mnoho podstatných skutečností. „Policie si nenechala udělat žádné vlastní analýzy a spolehla se jen na vyjádření pana Suchánka, který je členem dozorčí rady majitele Spolany, společnosti Unipetrol,“ uvedl Dohnal, který jako právník jednoho z autorů trestního oznámení proti odložení vyšetřování podal stížnost státní zástupkyni.

Podle dobře informovaných zdrojů blízkých ministerstvu vnitra měli policisté původně vůli případ vyšetřit, a dokonce připravili návrh na obvinění několika osob. Ale politický tlak je prý přiměl k pokusu odložit případ ad acta.

Zrušená pokuta

Na rozdíl od policie zjistila ČIŽP závažná porušení předpisů ve Spolaně, a proto podniku udělila pokutu ve výši 1,4 milionů korun. Chemička se však odvolala k ministerstvu životního prostředí, které přejalo argumenty Spolany a našlo krkolomnou konstrukci, aby mohlo pokutu zrušit. Ministr Ambrozek má ještě možnost na základě vyjádření rozkladové komise osvobozující verdikt svých podřízených zrušit, ale naděje je prý malá. Asi není náhoda, že ministr dlouhodobě usiloval o odvolání nepohodlné ředitelky inspekce ing. Tylové a že vyměněna byla i hlavní inspektorka ČIŽP pro střední Čechy, RNDr. Bubeníková, která Spolaně pokutu udělila.

Veřejná zakázka bez výběrového řízení

Svérázný přístup k vyšetřování projevil i antimonopolní úřad, kterému Greenpeace podalo podnět v souvislosti s udělením několikamiliardové veřejné zakázky na sanaci dioxinů ve Spolaně firmě SITA Bohemia, a to bez výběrového řízení. Šlo o výjimku ze zákona o veřejných zakázkách, která byla odůvodněna údajnou unikátností sanační technologie. Greenpeace však upozornilo na existenci dalších vyzkoušených technologií. Úřad pro hospodářskou soutěž se však vyšetřováním neobtěžoval a spokojil se s ujištěním Fondu národní majetku, že je vše v pořádku.

Jaroslav Vítek, ředitel ekologické sekce FNM ČR pro BBC prohlásil: „Ve spolupráci s našimi předními odborníky z VŠCHT byla provedena studie proveditelnosti, která jednoznačně prokázala, že jediná ověřená technologie v mezinárodní měřítku je technologie BCD.“ Nesouhlas s postupem fondu vyjádřili i pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), jejichž jmény vedení fondu obhajuje své podezřelé rozhodnutí: „Pokud se námi někdo ohání, nechť si nás pozve a nechť si tyto věci vyjasníme mezi čtyřma očima. My jsme navrhovali zcela jiný postup při rozhodování a docela nás děsí a mrzí, že v této kauze vystupují naše jména,“ reagoval Petr Buryan.

„Podle odhadu expertů by špatně provedený výběr technologie nebo rozsah sanace zamoření Spolany mohl znamenat, že by fond zbytečně utratil více než 500 milionů korun. Představitele fondu to nezajímá, a tak se obracíme přímo na premiéra Špidlu,“ uvedl Jan Haverkamp, ředitel kampaní Greenpeace a dodal: „Udělování veřejných zakázek bez výběrového řízení je jako otevření široké brány pro případnou korupci nebo pro tunelování a vláda musí umět takové dveře zavřít.“ V listopadu 2002 proto Greenpeace podalo trestní oznámení Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze kvůli zakázce na sanaci dioxinového znečištění ve Spolaně udělené bez výběrového řízení firmě SITA Bohemia. Podle Greenpeace mohl být spáchán trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku ve smyslu § 255 trestního zákona. Policie však i tento případ odložila do šuplíku.

Lež ministra Ambrozka

FNM má mocného přímluvce v ministru Ambrozkovi, který neváhal prohlásit: „Ukázalo se, že jiné technologie jsou jenom v laboratořích, to znamená, že nejsou v tomto rozsahu ověřené a nejsou vhodné pro zabydlené oblasti.“ Přitom Ambrozek byl osobně upozorněn na existenci konkurenčních technologií a jeho ministerstvo dokonce obdrželo nevyžádanou nabídku kanadské technologie GPCR, která v zahraničí úspěšně zlikvidovala už tisíce tun nebezpečných odpadů.

Na rozdíl od Ambrozka označil veřejně technologii za použitelnou ministrův podřízený, ředitel odboru ekologických rizik a monitoringu ing. Karel Bláha a experti dioxinového pracoviště Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. Například Dr. Punčochář uvedl: „Metoda BCD není jediná, neexistuje všeobecně použitelný způsob, výhodnost se mění případ od případu. Naší povinností je posoudit všechny možnosti.“

Švarc: Omluvte se, nebo vás zažaluju!

Co však bossové Spolany ani Unipetrolu ovlivnit nemohli, bylo hlasování poroty anket Ropák roku a Zelená perla roku. V dubnu se tak předseda představenstva Spolany a generální ředitel Unipetrolu Pavel Švarc s přehledem stal jedenáctým ropákem roku v historii a stál jen krůček od historické „double“. V Zelené perle ho totiž od vítězství dělil jediný stupínek. Pomyslné stříbro získal svým komentářem k úniku desítek tun chloru do Labe: „V podstatě jsme nachlorovali Labe, s nadsázkou se dá říci, že jsme něco učinili i pro hygienu.“

Když Švarc nemohl ovlivnit výsledky anket, ani zabránit zveřejnění jejich výsledků, rozhodl se alespoň organizátory zastrašit. Najal si vlivného advokáta, bývalého chartistu a disidenta Stanislava Devátého, který stál mnoho let v čele české civilní tajné služby BIS. Ten odeslal organizátorům ankety Dětem Země dopis, vyhrožující soudní žalobou, pokud se Švarcovi neomluví.

Děti Země však výhrůžky Švarcova advokáta zveřejnily a jednoznačně omluvu odmítly, protože k ní nevidí žádný důvod. Pozoruhodné je, že Švarcovi prý nevadí vítězství v anketě Ropák roku, ani nezpochybňuje sedm dalších důvodů udělení ceny. Omluvu žádá pouze za osmý důvod nominace, který zní „za osobní angažovanost na přidělení několikamiliardové veřejné zakázky na sanaci Spolany bez výběrového řízení, což nyní šetří policie a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže“.

Švarc svou výhrůžku žalobou splnil a první jednání u Krajského soudu v Brně proběhlo koncem listopadu. Děti Země disponují hodnověrnými svědky a věří, že soud vyhrají, pokud bude soud rozhodovat spravedlivě. Zatím však soudce JUDr. Milan Páleníček svědky navržené Dětmi Země nepředvolal a Švarc s Devátým jejich výpovědi odmítají jako údajně zbytečné. Jednání soudu bylo odloženo na neurčito.

Ekonomické ztráty a nespokojený akcionář

Šéfové Spolany jsou však zodpovědní i za katastrofální ekonomické výsledky. Za rok 2002 prodělala Spolana téměř půl miliardy korun, a to patrně jen zásluhou povodní, za které chemička inkasovala pojistku. V roce 2001 prodělala totiž 700 milionů. Ztráta má být podle prohlášení Spolany uhrazena z budoucích zisků. Za prvních devět měsíců roku 2003 dosáhla ekonomická ztráta Spolany opět téměř půl miliardy korun. Vzhledem k chystané privatizaci holdingu Unipetrol už státu patrně došla trpělivost s takovými výsledky. Předseda představenstva Spolany Švarc proto koncem července ohlásil ukončení výroby v jednom ze tří hlavních provozů chemičky — výroby lineárních alfaolefínů. Ta proslula během loňských povodní cisternami, které z provozu uplavaly a které hasiči vylovili z Labe až několik kilometrů pod chemičkou.

Stát prostřednictvím Unipetrolu a České konsolidační agentury kontroluje přes 90 % akcií Spolany, ale přesto po léta jen přihlíží každoročním stamilionovým prodělkům. Navíc se zavázal zaplatit z výnosů z privatizace přes 4 miliardy korun za sanace zamoření chemičky. Drastický přístup naopak zvolila brněnská firma Sakato, vlastnící 3 % akcií, která navrhla svolání mimořádné valné hromady a zrušení Spolany. Zprávu o tom přinesla ČTK a další média, což samozřejmě neuniklo domácím ani zahraničním obchodním partnerům Spolany, kteří začali žhavit telefonní linky. Jakou důvěru asi vzbuzuje firma, kterou navrhuje zrušit vlastní akcionář?

Podle firmy Sakato Unipetrol a ČKA tzv. jednají ve shodě, což prý měli již více než před rokem zveřejnit. Jelikož to neudělali, jsou údajně jejich hlasy na mimořádné valné hromadě neplatné. Sakato proto odhlasovala změnu dozorčí rady Spolany, kterou ale firma do areálu odmítla vpustit. Sakato na oplátku obvinila Unipetrol ze špatného řízení Spolany a jím ovládaná dozorčí rada nahradila generálního ředitele Kulihu jedním z bývalých bossů Chemapolu Zdeňkem Jirasem.

Spolana má za sebou velmi rušný rok, stále znovu a znovu se vrací na stránky novin v jiných souvislostech, než jaké by si přála. Pokud bude další vývoj případu zajímavý, ještě se k němu vrátíme.