Tajemná pšenice na Moravě

31. srpna 2001 /
Firmy snažící se „vyrábět“ geneticky modifikované potraviny používají nejrůznějších praktik, jak dosáhnout svého cíle. Často jdou až za hranici zákona. Jaká je situace v České republice? To čtenářům Sedmé generace přibližuje ve své reportáži vedoucí kampaně hnutí Greenpeace.

Dozvídáme se, že u nás roste geneticky manipulovaná pšenice. Informace zavání senzací. Pokud je to pravda, byl by to ojedinělý případ v Evropě. Navíc podle informací ministerstva životního prostředí (MŽP) by se u nás tento rok vůbec pěstovat neměla. Chvíle přemítání, pak nasedáme do auta a vyrážíme. Jsme na místě, Branišovice, okres Znojmo. A skutečně po chvíli pátrání nalézáme pole s pšenicí a označením: POZOR! TRANSGENNÍ ROSTLINY!

Dobře utajené pšenice

Zajímáme se o geneticky modifikované organismy (GMO), a tak chceme vědět, co se u nás tento rok pěstuje. Bereme hlavičkový papír, uvádíme několik zákonů, podle kterých máme nárok na informace o GMO, a posíláme oficiální žádost na ministerstvo životního prostředí. To má totiž tyto „uměle“ vytvořené organismy a jejich uvolňování do přírody na starosti. Hra na schovávanou začíná.

Za necelý měsíc přichází odpověď. Zpočátku se radujeme. Z přiloženého seznamu vyplývá, že by se u nás tento rok měla pěstovat pouze geneticky manipulovaná (GM) řepka, len, brambory a slivoň. Mezi uvedenými plodinami chybí GM kukuřice, cukrová řepa a pšenice, které se u nás pěstovaly v minulých letech. Poté zpozorníme. Že by firmy s přijetím nového zákona o GMO ztratily o Českou republiku zájem? Tak přísný zase náš zákon bohužel není.

Nedá nám to a pátráme dál. To, co objevujeme, je velice zajímavé. Firma Monsanto skutečně pěstuje v Branišovicích na Moravě GM pšenici odolnou vůči vlastnímu herbicidu Roundup. Jak se později ukáže, jedná se o jediné políčko v celé Evropě. Hned, jak se dozvídáme o GM pšenici v Branišovicích, voláme na ministerstvo a ptáme se, co je na tom pravdy, že se u nás pěstuje GM pšenice? Úředníci jsou sice trochu zaražení, že o ní víme, nicméně poskytují vysvětlení. Monsanto zažádalo o povolení pěstovat GM pšenici až počátkem června, a tudíž informace o tom, že se pěstuje, přišla až poté, co nám ministerstvo poslalo seznam GM plodin pěstovaných v tomto roce. Proto v něm pšenice chyběla.

Začínáme tušit něco podezřelého. Monsanto sice dostalo povolení pěstovat GM pšenici již v roce 1999, ale mimo jiné také za podmínky, že bude každoročně informovat ministerstvo o tom, kde chce pšenici pěstovat. Pokud tak neučinilo pro tento rok, mohlo by být pěstování GM pšenice nelegální. Obracíme se proto na Českou inspekci životního prostředí, aby to prověřila. O tom, že by nám pěstování Roundup ready pšenice tajilo MŽP, jsme v té době neuvažovali. Vždyť nám ještě na podzim minulého roku napsal ředitel odboru environmentálních rizik ing. Karel Bláha, že se MŽP snaží o maximální otevřenost a poskytování informací veřejnosti. Proč by měli úředníci instituce, jejímž posláním je chránit životní prostředí, zatajovat informace, a nahrávat tak zájmům nadnárodní korporace?

Po čase přichází odpověď od inspekce. Monsanto zákon o nakládání s GMO neporušilo, protože si podalo novou žádost na pěstování GM pšenice ve lhůtě stanovené zákonem, tj. do konce června tohoto roku. Zda Monsanto porušilo podmínky dané v roce 1999, nemůže inspekce bohužel zjistit, protože jí to nepřísluší. V její kompetenci je problematika GMO až od 1. ledna 2001, poté, co zákon vstoupil v platnost. K posouzení, zda byly stanovené podmínky dodrženy, je prý kompetentní Česká komise pro transgenózu rostlin.

Volám docentu Ondřejovi, který byl předsedou České komise pro transgenózu rostlin v roce 1999 a je i současným předsedou České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, a žádám ho o sdělení a zaslání podmínek, které dostalo Monsanto v roce 1999. Dozvídám se, že se musím obrátit na MŽP. Píšeme tedy znovu oficiální žádost a čekáme na odpověď. Ta přišla, ale podmínky, o které jsme žádali, v ní chybějí. Ani osobní návštěva ministerstva nepomáhá. Dodnes tedy nevíme, jak to je s legálností pěstování GM pšenice. Přitom nás zajímá také to, zda mezi podmínkami nebyla i povinnost  pěstovat GM pšenici pouze ve skleníku, jako je tomu například ve Velké Británii. Chystáme proto další dopis, patrně pod pseudonymem, a stále věříme ve snahu MŽP o „maximální otevřenost a poskytování informací veřejnosti“.

Předčasná sklizeň

Poté, co se v polovině června obracíme na inspekci, začínají se o problém zajímat i novináři. Jaké je naše překvapení, když se za pár dní v Mladé frontě DNES dočteme, že firma Monsanto urychleně sklidila v Branišovicích pokusná políčka s GM plodinami. Nešlo však o pšenici, ale o kukuřici a cukrovou řepou. Sklizeň v červnu? Vždyť kukuřice začala sotva kvést a výnosy cukrovky v červnu také nejsou nejvyšší. Zajímavé na tom je, že šlo o GM plodiny, které mimochodem také chyběly na seznamu ministerstva, a tak se vůbec neměly pěstovat. Nabízejí se dvě možná vysvětlení. Buď informace o GM cukrovce a kukuřici zatajilo Mon-santo, anebo ministerstvo.

Jak je to tedy s pěstováním GM plodin v ČR? Po detektivním pátrání jsme odhalili, že kromě brambor, lnu, švestky a řepky olejky, které ministerstvo přiznalo, se tento rok ještě pěstovala kukuřice, cukrová řepa a pšenice. Dále jsme zjistili, že byl také vysazen GM tabák, ovšemže bez povolení. Zda uvedený výčet je úplný, by měli nejlépe vědět na MŽP. Pro jistotu se ale zeptejte raději dvakrát, snad kdyby měli schované nějaké to trumfové eso v rukávu.

Roundup ready GM pšenice – nekonečný příběh?

A jak je to s utajovanou GM pšenicí? Nahlédli jsme do dokumentace a našli dopis firmy Monsanto ze začátku dubna,  ve kterém informuje MŽP o tom, že na podzim 2000 vysela pšenici, a že ji tedy tento rok pěstuje v Branišovicích. Naše žádost o poskytnutí seznamu pěstovaných GM plodin v roce 2001 pochází z května. Ministerstvo tedy muselo v době, kdy nám odpovídalo na náš dotaz, vědět o pěstování GM pšenice u nás. Naskýtá se otázka, proč nám tuto informaci zatajilo.

V rámci správního řízení jsme proto zaslali naše připomínky a požádali, aby MŽP zamítlo žádost o pěstování GM pšenice. Zamítavé stanovisko k žádosti vyjádřilo i ministerstvo zemědělství. Jak samotná žádost, tak i analýza rizika byly zpracovány velice nedostatečně. Provozní řád objektu, kde se má s GM pšenicí pracovat, vůbec neodpovídal vyhlášce. Pšenice nebyla navíc schválena k pěstování nikde v Evropě, natož v Evropské unii. V metodice pokusu také chybělo sledování vlivů na životní prostředí. Možnost kontaminace normální pšenice byla výrazně podceněna. To jsou jen některé z našich výhrad.

V současné době je správní řízení ve věci Monsanta a GM pšenice přerušeno a firma byla požádána, aby dodala chybějící materiály a žádost doplnila. Toto rozhodnutí je zarážející a svým způsobem i šokující. Náměstek ministra životního prostředí ing. František Škoda nám koncem června na naši výzvu nepovolit pěstování GM pšenice odpověděl: „Vzhledem k negativnímu stanovisku ministerstva zemědělství … a skutečnosti, že podání firmy Monsanto neobsahuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 153/2000 Sb., nelze ve věci pěstování geneticky modifikované pšenice vydat kladné rozhodnutí.“ Žádost by podle ministerstva musela být přepracovaná. Dopis končí slovy: „Posouzení takto přepracované žádosti, pokud by ji společnost Monsanto podala znovu, by bylo předmětem dalšího správního řízení.“ To byla celkem jasná a také logická odpověď. Očekávali jsme, že MŽP žádost zamítne a řízení ukončí. Pokud by totiž došlo pouze k přerušení žádosti, nemohla by být přepracovaná žádost předmětem dalšího, a tudíž nového správního řízení.

Přerušení správního řízení lze pochopit v případě, že firma opomene uvést nějaké drobnější a nepodstatné věci. V tomto případě se však jedná o věc zásadní – žádost nevyhovuje zákonu o nakládání s GMO, hodnocení rizika je nedostatečné a firma nedodala ani analytickou metodu k zjištění GM pšenice. Firma Monsanto u nás užívá osvědčenou taktiku z prostředí tzv. „banánových republik“. Jednoduše zkouší, co si může dovolit. Dodá polovičku informací a čeká, jaká bude odezva. Úředníci místo toho, aby jasně řekli, že žádost má věcné nedostatky a  neodpovídá zákonu, a tudíž se zamítá, řízení pouze přeruší. Vyzvou firmu, aby nehloupla a dodala další informace. Když je firma dodá, celé se to může opakovat. Tímto svým postojem dává MŽP  investorům jasný signál, že to u nás mohou zkoušet.

Neznámá DNA

Pro Roundup ready GM pšenici chybí potřebná data, a tak je odhad rizika založen víceméně na hypotézách. Předpokládá se, že účinky budou podobné jako u Roundup Ready GM sóji, protože je manipulována stejným způsobem – na rezistenci vůči herbicidu. Schvalování GM sóji bylo založeno na principu látkové ekvivalence neboli „rovnocennosti“. Ten předpokládá, že GM sója se neliší od normální sóji, že je s ní v podstatě shodná. Tento princip je však sporný. Za pseudovědecký ho například označil Dr. Millstone z Univerzity v anglickém Sussexu v článku uveřejněném v časopise Nature v roce 1999.

Nedávno vyšla na světlo další skutečnost. Belgičtí vědci v časopise European Journal of Food Research uveřejnili informaci o tom, že GM sója odolná vůči herbicidu Roundup obsahuje neznámou DNA. Není jasné, kde se v sóji vzala a co může způsobit: zda kóduje nějakou bílkovinu nebo se jedná jen o „spící“ úsek DNA. Jedno je však jisté. Monsanto v době, kdy předkládalo úřadům GM sóju ke schválení, neuvedlo, že by GM sója obsahovala tuto dědičnou informaci. V souvislosti s objevením neznámé DNA u Roundup ready sóji se naskýtá  otázka, co můžeme čekat u Roundup ready pšenice.  Zároveň je to varování pro všechny, kteří posuzují žádosti o nakládání s GMO, aby byli velice opatrní a nespoléhali pouze na data uvedená výrobcem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2019 vyjde v 2. polovině prosince.