Vaše ohlasy

Jiří Koželouh, Karel Polanecký — Hnutí DUHA vs. neviditelný zabiják (web 7.G)

Dobrý den, bydlím v bytovém domě se čtyřmi bytovými jednotkami (SBD Litoměřice) v severočeském kraji. Každá rodina má své nezávislé topení na tuhá paliva (ořech I či II). Měl jsem v úmyslu vyměnit starý Dakon UR 17, rok výroby 1979, za plynový kondenzační kotel. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděl, že nemám nárok na kotlíkovou dotaci, jelikož prý nemohu čerpat z toho důvodů, že dotace se týkají pouze rodinných domů a bytových domů do tří bytových jednotek. Vážně si myslím něco o Kocourkově, vždyť jaký je rozdíl, zdali znečišťuji ovzduší já jako obyvatel bytovky, v porovnání se sousedem, který bydlí v rodinném domku naproti přes ulici? On dotaci obdrží a já ne? Jsme oba Češi, obyvatelé jednoho státu, nejedná se o takovou malou diskriminaci? Kdo toto vymyslel? Prosím můžete mi to vysvětlit? Děkuji předem za odpověď. Václav Šťástka, Litoměřice

Důvod pro omezení kotlíkových dotací počtem bytů v bytových domech neznám. Máte pravdu, že faktický rozdíl mezi nezávislým vytápěním bytů v domě se třemi a čtyřmi bytovými jednotkami prakticky neexistuje. Předáme podnět Státnímu fondu životního prostředí, aby problém řešil v dalších dotačních programech. S pozdravem Karel Polanecký, Hnutí DUHA

Martina Valentíková — P(r)ohnojená rodná půda (7.G 3/2019)

(…) Přece nelze přehlédnout, že velkovýrobní technologie se uplatnily i ve Spojených státech a ti farmáři, kteří museli půdu opustit, už se také většinou jinak a jinde neuplatnili jako zemědělci. Chápu, že autorka vzhledem ke společenské situaci nepoužívá přísně technologický pohled, ale soudím, že rozdrobení současné velkovýroby si nedovedu představit, narazilo by to ostatně i na politické aspekty. Zatím platí, že soukromé farmaření požívá stejné právní ochrany jako zemědělská velkovýroba. Zkuste třeba britským nájemcům půdy vysvětlit, že se musí rozdrobit, protože jsou větší než dřívější jézéďáci! Pošlou na vás advokáty a budou si stěžovat v Bruselu (zatím). Otakar Podlucký, Zlín

Martina Valentíková — Betlém — skrytý poklad přírody (7.G 3/2019)

Se zájmem jsem si přečetl článek o vytvoření mokřadu Betlém na Jižní Moravě před asi čtyřiceti lety a peripetie jeho údržby zoologem Miroslavem Šebelou. Článek také správně uvádí aktuální hrozbu v podobě plánu Povodí Moravy změnit manipulační řád u Vodního díla Nové Mlýny se střední nádrží schválenou jako ptačí oblast, který by umožnil zvýšení hladiny vody o 35 centimetrů s cílem získat navíc devět milionů kubíků vody pro zavlažování. Dovoluji si proto upozornit, že za tento šílený plán se jeho ředitel Václav Gargulák umístil na 9. místě v anketě Ropák 2018. Pro zachování zbytků cenných lužních lesů a na ochranu hnízdišť a zimovišť nejméně devíti vzácných vodních a mokřadních druhů ptáků bylo již dříve kompromisně dohodnuto, že hladina vody bude oproti projektu trvale snížena právě o 35 centimetrů. Původně přitom ochránci přírody žádali snížit hladinu vody až o 85 centimetrů, což se bohužel nepovedlo. Naopak. Ke zvýšení hladiny vody v nádržích již Povodí Moravy schválilo provést do června 2020 přírodovědné průzkumy s cílem ihned zahájit proces EIA. Miroslav Patrik, Brno

Vzkazy redakci

Mám takový drobný námět, jestli jste do budoucna neuvažovali o vytvoření audioverze časopisu? Třeba jak to má vyřešené Respekt přes Audiotéku.cz. Myslím, že by se našel i nějaký ten dobrovolník, který by nové články načetl — 6 čísel za rok není moc. Vizuální zahlcení je dnes silné, nových knih hodně a někdy je příjemné číst ušima, třeba při zimním louskání ořechů, pěší cestou do práce… Tomáš Man, Brno

Děkujeme Vám za námět, ano, o namlouvání sedmogeneračních článků již delší dobu uvažujeme a doufám, že už letos se dočkáme prvních vlaštovek. Vít Kouřil

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz či na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, Brno 602 00. Děkujeme.